Rekordní vedra způsobují hnilobu kakaových bobů, ohrožují zemědělství Pobřeží slonoviny

17. 4. 2024

čas čtení 3 minuty
Christian Andre Yapi, obklopený kakaovníky a intenzivním horkem, je nucen přiznat, že vzácné boby už nerostou tak, jak by měly, což je pro předního světového producenta velký problém.

"Boby černají a hnijí," řekl agentuře AFP na své plantáži poblíž Agboville, 70 kilometrů od ekonomického hlavního města Abidžanu.

"Kvůli horku nerostou správně."

Listí na stromech obvykle poskytuje luskům stín, ale slunce je "vysušuje a padají" ze stromů.

Je takové horko, že Yapi může pracovat pouze ráno, takže mu zbývá spousta volného času na to, aby se zabýval svými ztrátami.

"Normálně mimo sezónu dostanu až tunu," ale letos očekává jen 300 kilogramů.

Loňské silné deště vystřídaly vysoké teploty, zejména od ledna do března, které snížily úrodu kakaa, jež představuje téměř 45 % celosvětové produkce.

Teploměr se v únoru v Dimbrokru v centrální části Pobřeží slonoviny vyšplhal na rekordních 41 stupňů Celsia, řekl Daouda Konate, šéf národní meteorologické agentury Sodexam.

Normální teploty pro toto roční období by byly 35-36 stupňů Celsia, dodal.

Pobřeží slonoviny není v regionu jediný, které bojuje s horkým počasím.

V Mali se město Kayes na jihozápadě země na začátku dubna dusilo pod teplotou 48,5 stupně Celsia.

Nastalo dlouhotrvající a intenzivní období tepelného stresu rostlin, tvrdí agronom Siaka Kone, vedoucí vyšší agronomické školy v hlavním městě Pobřeží slonoviny Yamoussoukro.

"Množství vody, které je k dispozici, nebude dostatečné pro správný růst a flóra nebude kvést. Bez květů... žádné ovoce," řekl.

Teplota půdy se zvyšuje v souladu s teplotou vzduchu, což vede k většímu odpařování vody, poznamenal Kone.

Zemědělství představuje čtvrtinu HDP Pobřeží slonoviny a poskytuje polovinu všech pracovních míst.

Afrika se otepluje rychleji

"Letošní rok je jiný kvůli El Niňu", přirozenému meteorologickému jevu, který zvyšuje teplotu velké části jižního Pacifiku, říká Daouda Konate, který byl nedávno jmenován prvním africkým viceprezidentem Světové meteorologické organizace OSN.

"Lidská činnost: To, co spotřebováváme, a náš průmysl" situaci jen zhoršuje, řekl Nahounou Pierre Lautti Daleba, geoekonom a ekologický aktivista.

Podle panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) vypustila Afrika od poloviny 19. století pouze 7 % globálních skleníkových plynů, ale teploty v celé Africe vzrostly o 1,4 °C oproti 1,1 stupně celosvětově.

Pobřeží slonoviny si klade za cíl snížit emise o více než 30 % a zachovat lesy poté, co od roku 1960 jich ztratilo 90 %.

Podle vládních předpovědí by změna klimatu mohla do roku 2030 vést k ročním ztrátám HDP ve výši 3-4,5 %.

Zemědělci "nejsou připraveni na vlny veder", které se opakují, řekl Nahounou Pierre Lautti Daleba.

Existují však způsoby, jak se přizpůsobit, říká Kone, který doporučuje projekty zadržování vody a nevytrhávání vegetace, která chrání před sluncem.

Rychlá urbanizace Abidžanu s rostoucí populací šesti milionů obyvatel ještě více ztížila zvládání počasí.

"Za posledních 10 let zaznamenalo město Abidžan nárůst počtu a rozsahu vln veder," uvedla výzkumnice z univerzity Felixe Houphouet-Boigny Maimouna Ymba ve zprávě Červeného kříže.

V kombinaci s lidskou činností to vytvořilo "ostrůvky městského tepla", kde teplota půdy může stoupnout o 5 až 10 % nad okolní oblasti, dodala.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1036

Diskuse

Obsah vydání | 18. 4. 2024