Představuje také zkoušku pro izraelské spojence, zejména pro USA a Spojené království. Závěry soudu jsou závazné, ale kromě vzájemného tlaku neexistuje žádný donucovací mechanismus, a není důležitějšího partnera než USA.

To neznamená, že USA jsou povinny se závěry souhlasit, ale jako signatář úmluvy mají pravděpodobně povinnost je podpořit. To by vyžadovalo, aby naléhaly na svého spojence Izrael, aby hledal způsoby, jak splnit příkazy soudu. Motivace Washingtonu k vyjednávání o příměří je také umocněna.

Pokud se země jako Alžírsko pokusí prosadit rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora prostřednictvím rezoluce Rady bezpečnosti OSN, což se zdá být pravděpodobné, budou USA čelit dilematu. Mohly by uplatnit své ochranné veto a poukázat na to, že jiné země, zejména Rusko, nedodržely nedávné rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora o Ukrajině - tím by však Moskvě, mistru jazykové války, předaly dárek v dokonalém balení.

Ředitelka thinktanku Chatham House Bronwen Maddoxová tento týden ve své pozoruhodné přednášce vyzvala Západ, aby si uvědomil, jak je zranitelný vůči obvinění z pokrytectví a jak silně na tom záleží.

Argument o dvojím metru podle ní "zní takto: Západ se stará o demokracii, ale ne tehdy, když chce v jiných zemích dosadit vůdce, kteří se mu líbí. Respektuje suverenitu, kromě případů, kdy ji nerespektuje, jako je tomu v Iráku. Argumentuje sebeurčením na Tchaj-wanu, ale ne v Katalánsku. Podporuje lidská práva, ale ne v zemích, z nichž potřebuje ropu. Hájí lidská práva s výjimkou případů, kdy je to příliš obtížné, jako v Afghánistánu.

Tato obvinění, pokud nebudou zodpovězena, dávají zemím, které chtějí podkopat Západ, zbraň, i když jejich vlastní pokrytectví je svízelné." V tomto kontextu by odvolání rozhodnutí tohoto soudu problém ještě umocnilo.

Na obranu Izraele je třeba říci, že některé aspekty rozhodnutí obsahují nespravedlnosti a Hamás, který není státním subjektem, nespadá do jurisdikce soudu, který má řešit pouze spory mezi státy. Hamas byl do značné míry zproštěn obvinění.

Lze také tvrdit, že Jihoafrická republika použila zadní vrátka - úmluvu o genocidě a nízký práh věrohodnosti požadovaný v prozatímní fázi - aby se dostala do soudní síně a projednávala nároky, které je lépe označit za porušení mezinárodního humanitárního práva.

Izrael může také oprávněně trvat na tom, že podstata případu - existence izraelského úmyslu spáchat genocidu - dosud nebyla zkoumána a ještě mnoho let zkoumána nebude.

Soud nevyhověl ani konečnému cíli Jihoafrické republiky, kterým je příměří, jako tomu bylo v případě Ukrajiny v roce 2022 vůči Rusku. Místo toho nařídil izraelské armádě, aby se nedopustila žádného z činů zakázaných úmluvou, včetně zabíjení Palestinců, vážného ublížení na zdraví a duševní újmy a vyhladovění.

Dr. Henry Lovat, přednášející práva na Glasgowské univerzitě, považuje absenci příkazu k zastavení palby za kritickou. "Izrael se vyhnul přízraku příměří. Celkově vzato budou prozatímní příkazy v rozmezí předpokládaných výsledků, které nejsou pro izraelskou delegaci nejhorší, a pravděpodobně do značné míry odpovídají tomu, co se očekávalo. Příkaz "přijmout veškerá opatření, která jsou v jeho pravomoci, aby zabránil spáchání všech činů spadajících do působnosti článku II" je v podstatě zopakováním stávajícího právního stavu. Stejně tak požadavek na usnadnění pomoci bude očekávaný a neodpovídá mezinárodnímu mechanismu vyžadování spolupráce, o který Jihoafrická republika usilovala."

Izrael nepochybně najde způsob, jak příkazy interpretovat tak, že je již plní. Stejně tak se mu nebude líbit, že soud omezuje svobodu projevu politiků tím, že Izraeli nařizuje, aby omezil podněcování ke genocidě.

Pro globální Jih, a zejména pro Jihoafrickou republiku, je to slavné vítězství, okamžik, na který se bude vzpomínat ještě několik desetiletí. Těžký osud palestinského lidu v Gaze byl přednesen před veřejným soudem a soud důkazům uvěřil. Africké země již dlouho kritizují nadnárodní orgány, jako je mezinárodní trestní soud, za to, že zdánlivě soudí pouze Afričany, alespoň ve velké míře, zatímco ohavné zločiny se staly na mnoha místech. Určitá důvěra v jejich hodnotu bude obnovena.

Pokud by se soud od tohoto problému jednoduše odvrátil, ať už na základě jakéhokoli upřímně zastávaného právního principu, prohloubil by se cynismus vůči mezinárodnímu právu jako možné cestě k urovnání sporů a posílili by se ti, kteří prosazují násilný odpor.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout