Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii, uvádí nová zpráva EU

10. 1. 2024

Služba Evropské unie Copernicus Climate Change Service (C3S) v úterý zveřejnila svou zprávu 2023 Global Climate Lights, která podporuje vědecký konsensus, že rok 2023 byl nejteplejším zaznamenaným rokem.

Služba Evropské unie Copernicus Climate Change Service (C3S) v úterý zveřejnila svou zprávu 2023 Global Climate Lights, která podporuje vědecký konsensus, že rok 2023 byl nejteplejším zaznamenaným rokem.

Zpráva ukazuje, že v roce 2023 byla globální průměrná teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně Celsia více než v roce 2016, předchozím rekordním roce, a to "s velkým náskokem".

Zpráva uvádí, že vysoké průměrné teploty jsou spojeny s několika faktory, jako jsou koncentrace skleníkových plynů a El Nino, teplá fáze v Tichém oceánu.

Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele C3S, ve svém prohlášení uvedla, že "rok 2023 byl výjimečným rokem, kdy klimatické záznamy padaly jako domino. Rok 2023 je nejen nejteplejším zaznamenaným rokem, ale je to také první rok, kdy jsou všechny dny o více než 1 °C teplejší než v předindustriálním období."

"Teploty během roku 2023 pravděpodobně překročí teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100 000 let," dodala.

Důsledky pro globální politiku v oblasti klimatu

Carlo Buontempo, ředitel C3S, uvedl, že zjištění mají "hluboké důsledky" pro Pařížskou dohodu.

"Extrémy, které jsme pozorovali v posledních několika měsících, poskytují dramatické svědectví o tom, jak daleko jsme nyní od klimatu, ve kterém se naše civilizace vyvíjela," řekl Buontempo.

196 signatářů Pařížské dohody, právně závazné mezinárodní smlouvy o klimatických změnách, se dohodlo, že udrží "nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 stupni Celsia ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí" a budou usilovat o "omezení nárůstu teploty na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni".

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) opakovaně varoval, že průměrný nárůst teploty překračující hranici 1,5 stupně Celsia riskuje "rozpoutání mnohem závažnějších dopadů změny klimatu, včetně častějších a závažnějších období sucha, vln veder a dešťových srážek".

Téměř polovina roku 2023 překročila hranici 1,5 °C a někteří vědci předpovídají, že průměrná teplota zemského povrchu pravděpodobně překročí 1,5 °C i v roce 2024.

To by však nutně neznamenalo, že svět nesplnil cíl Pařížské dohody, protože k tomu by došlo až po několika po sobě jdoucích letech nad hranicí 1,5 °C.

Nejteplejší zaznamenaný prosinec

V jednom okamžiku v roce 2023 denní průměr globální teploty krátce překonal úroveň před průmyslovou revolucí o více než 2 °C.

V červnu 2023 se teplotní anomálie několik dní po sobě vyšplhaly nad předindustriální úroveň o 1,5 °C. Nakonec byla podle zprávy téměř polovina dní v roce 2023 o více než 1,5 stupně teplejší než před průmyslovou revolucí.

Červenec a srpen 2023 byly nejteplejšími dvěma zaznamenanými měsíci.

Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším zaznamenaným prosincem s průměrnou teplotou 13,51 °C – o 0,85 °C nad průměrem z let 1991–2020.

Oteplování mořské hladiny

Povrchové teploty moří na Zemi byly "trvale a neobvykle vysoké", uvádí zpráva, a od dubna do prosince 2023 dosáhly rekordní úrovně.

Důvodem byly vlny mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu, Karibiku, Indického oceánu, severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku.

Na jaře 2023 navíc jev La Niña skončil a začaly se vyvíjet podmínky pro El Niño.

Pro Evropu byl rok 2023 druhým nejteplejším rokem – o 0,17 °C chladnějším než rok 2020.

Zdroj v angličtině: ZDE