Svět se soustředí na Gazu, zatímco se rozhořívá konflikt na Západním břehu Jordánu
2. 11. 2023
čas čtení
7 minut
Zdá se, že
tamní ilegální osadníci mohou páchat násilí na Palestincích beztrestněji než kdykoli
předtím, čímž riskují vypuknutí nové intifády.
Zatímco se
oči světa pochopitelně upírají na krveprolití v pásmu Gazy, násilným projevům tzv.
izraelsko-palestinského konfliktu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu
se dostává ještě méně pozornosti, než si zaslouží. Od útoku Hamásu 7. října se na Západním břehu
prudce zvýšil počet obětí. Bylo zde zabito více než 100 Palestinců, včetně
civilistů, píše na webu Responsible Statecraft Paul R. Pillar.
Většina
osob přišla o život v rámci zrychlených operací Izraelských obranných sil
(IDF) na Západním břehu Jordánu, a to formou razií, hromadného zatýkání a
potlačování protestů. Zintenzivnění izraelského použití síly zahrnovalo dokonce
letecký útok na mešitu v uprchlickém táboře ve městě Dženín - což je na
Západním břehu, kde Izraelci obvykle spoléhají na pozemní síly, vzácnost.
Další násilí
přišlo z rukou izraelských osadníků, jejichž pobyt na okupovaném Západním břehu
Jordánu a ve východním Jeruzalémě je všeobecně uznáván jako porušení
mezinárodního práva. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí jen za
první dva týdny současné krize zaznamenal 100 útoků izraelských osadníků na
palestinské obyvatele. Úřad OSN poznamenal, že to představuje v průměru téměř
osm takových incidentů denně, přičemž od začátku letošního roku činil denní
průměr tři incidenty.
Souvislost
mezi osadnickým násilím a událostmi tohoto měsíce v jižním Izraeli a
pásmu Gazy má dva aspekty. Jedním z aspektů je skutečnost, že izraelský hněv způsobený
útokem Hamásu a prolnutí těchto emocí do obecné nenávisti vůči palestinským
Arabům způsobily, že v současné době je „lovecká sezóna“ na Palestince ještě intenzivnější
než dříve. Druhým důvodem je fakt, že současná pozornost, kterou tisk,
zahraniční vlády a svět obecně věnují Gaze, představuje pro osadníky
příležitost k násilnému a nezákonnému řádění na Západním břehu Jordánu, aniž by
na sebe upozornili. Izraelský analytik Mezinárodní krizové skupiny Mairav
Zonszein poznamenává, že rozdíl mezi současností a dřívějškem spočívá v tom, že
k osadnickému násilí dochází, "aniž by mu média věnovala téměř jakoukoli
pozornost".
Tento vývoj
je v zesílené podobě pokračováním dlouhodobějších trendů ve fyzickém utrpení
Palestinců na Západním břehu Jordánu. Ke spoustě z téměř 1 600 úmrtí Palestinců
z rukou Izraelců v období od roku 2015 (tedy od posledního velkého izraelského
útoku na Gazu v roce 2014) do letošního srpna došlo na Západním břehu Jordánu.
Násilí se zintenzivnilo v roce 2023, ještě před 7. říjnem. Tento rok má
nakročeno k tomu, aby se stal nejsmrtelnějším rokem pro obyvatele Západního
břehu Jordánu od roku 2005, kdy OSN začala vést tyto záznamy.
Nárůst
izraelského násilí na Západním břehu zjevně souvisí s nástupem krajně pravicové
izraelské vlády k moci na začátku letošního roku. Izraelská reakce na osadnické
násilí jej de facto často povoluje nebo schvaluje, přičemž vojáci IDF stojí
stranou nebo se dokonce na některých násilnostech podílejí. Jeden z
nejvýznamnějších extremistů, který je v současné době u moci, ministr národní
bezpečnosti Itamar Ben-Gvir - sám osadník ze Západního břehu – slíbil, že zdarma
rozdá až 10 000 pušek izraelským občanům, včetně osadníků ze Západního břehu.
To vše je
součástí dlouhodobějšího procesu, kdy si jeden etnicky a nábožensky definovaný
národ podmaňuje jiný podobně definovaný národ a kdy jsou po sobě jdoucí
izraelské vlády odhodlány udržet nadvládu židovského Izraele nad celou zemí
mezi Středozemním mořem a řekou Jordán. Součástí tohoto postupu je blokáda,
pravidelné "kosení trávy" vojenskou silou a občasné zmírnění bídy,
aby tito Arabové nepřekáželi izraelským ambicím. Útok Hamásu samozřejmě rozbil
některé předpoklady, na nichž tato strategie spočívala.
Druhou částí
tohoto vzorce bylo postupné vysídlování Palestinců ze Západního břehu Jordánu. Ačkoli se v mnoha případech osadnického násilí projevuje prostá
nenávist a fanatismus, většina z nich je spíše promyšlenou snahou učinit život
palestinských sousedů tak mizerným - nebo tak neekonomickým vzhledem k osadnické
taktice, jako je vandalské ničení olivových hájů nebo odpírání vody a pastvin
potřebných pro stáda dobytka -, aby se tito sousedé vzdali a odstěhovali.
Zrychlená protipalestinská osadnická aktivita v tomto měsíci zahrnovala mnoho
takovýchto způsobů zastrašování. Izraelská organizace na ochranu lidských práv B'Tselem
začátkem tohoto měsíce oznámila, že v předchozím týdnu opustilo své domovy ze
strachu o život a živobytí celých osm komunit na Západním břehu Jordánu
čítajících 472 lidí.
Současná
válka, plná izraelských příkazů milionům obyvatel Gazy, aby se vystěhovali z
oblasti, kterou izraelská armáda změnila v zónu volné palby, vyvolala v celém
regionu obavy z nové Nakby neboli katastrofy - dalšího pokračování války ze 40.
let 20. století. Obavy získaly na věrohodnosti po úniku plánovacího dokumentu
izraelské vlády, který vyzývá k násilnému přesunu obyvatelstva pásma Gazy na
Sinaj. Snad jediné, co Izraeli brání v pokusu o realizaci takového plánu, je
to, že egyptská vláda má řadu důvodů odmítnout účast na jakémkoli takovém
plánu.
Tento plán
se týkal Gazy, ale obyvatelé Západního břehu Jordánu se pravděpodobně mohou
nejvíce obávat jakéhokoli nového masového vysídlení nebo etnických čistek. Gaza
je vězením pod širým nebem, ale Západní břeh Jordánu s východním Jeruzalémem je
odměnou - zemí, kterou izraelští zastánci tvrdé linie chtějí jen a pouze pro
své vlastní lidi.
Další
dynamikou, kvůli níž se Západní břeh od 7. října stále více stává sudem s
prachem, je nepřekvapivý nárůst hněvu a odporu mezi Palestinci, kteří zde žijí.
Součástí toho je i strach z nové Nakby. Součástí jsou i oběti zvýšeného násilí
ze strany osadníků a použití vojenské síly ze strany IDF.
Další velkou
část tvoří hněv nad smrtí a devastací, kterou izraelský útok na pásmo Gazy
způsobil palestinským bratrům, kteří tam žijí. Nejde o podporu Hamásu. Je to
otázka pocitu bolesti spoluobčanů a obecného rozhořčení nad tímto masovým
utrpením.
Šance na
novou intifádu neboli lidové povstání na Západním břehu Jordánu byla značná již
před 7. říjnem a nyní je ještě vyšší. V současné atmosféře by nová intifáda
byla pravděpodobně přinejmenším stejně násilná jako ta poslední. Sama o sobě by
představovala výrazné rozšíření války v Gaze. A tím, že by se celý tzv. izraelsko-palestinský
konflikt stal mnohem rozsáhlejším, zvýšila by se možnost zapojení libanonského
Hizballáhu.
Celý text v angličtině ZDE
3807
Diskuse