Benjamin Netanjahu je nebezpečný spojenec. Západní politikové by tentokrát měli naslouchat levici
4. 11. 2023
Je čas, aby si západní lídři položili těžké otázky, míní britský židovský komentátor Nick Cohen.
Od doby, kdy ajatolláh Chomejní vyhrožoval Salmanu Rushdiemu zabitím, jsem hluboce podezřívavý vůči západním liberálům a levičákům, kteří souhlasí s reakčním náboženstvím a genocidními myšlenkami, pokud a pouze pokud jejich zastánci nenávidí Západ, píše autor. Fašismus není barevně odlišený. Pokud Hamás masakruje Židy, Írán potlačuje ženy nebo Táliban nastoluje misogynní, homofobní a teokratickou tyranii, pak je to vina utlačovatelů, nikoli Západu.
Ale budu spravedlivý a napíšu spíše analýzu než polemiku. Jde o fakt, nikoli o řečnickou argumentaci, že Benjamin Netanjahu není člověk, kterému by Biden nebo britský labouristický šéf Starmer mohli začít věřit.
K masakru 7. října došlo kvůli genocidní krvežíznivosti Hamásu. Byl však také důsledkem Netanjahuovy neodpustitelné nedbalosti. Řídil se putinovsko-trumpovsko-orbánovskou příručkou a zaútočil na nezávislost izraelského soudnictví. Jeho ohrožení kontrolních mechanismů izraelské společnosti vyvolalo nejtrvalejší protesty v dějinách země a rozdělilo ozbrojené síly v době národního ohrožení. Spojil se s židovskou krajní pravicí, která mimochodem také hovoří o Izraeli etnicky vyčištěném od "řeky k moři", tentokrát však "vyčištěném" od Arabů, nikoliv od Židů.
Armáda musela být odkloněna od hranic s Gazou, aby chránila násilné osadníky, které krajní pravice vysadila na Západním břehu Jordánu.
Po katastrofě, které Netanjahu předsedal, se ho mnozí Izraelci chtějí zbavit. Proč by měly západní středolevé strany podporovat toho třetiřadého Orbána a nepřesvědčivého putinovského autoritáře? Relevantnost této otázky jen vzroste, když se zamyslíte nad izraelskými válečnými cíli.
Plnohodnotná pozemní invaze do Gazy způsobí a způsobuje nesmírné lidské utrpení. Izraelské obranné síly neútočí na civilisty úmyslně, jak to dělá Hamás. Ale pokud jste palestinská matka, jejíž děti byly zabity,není v tom rozdíl. Cílem Izraele je zlikvidovat Hamás. Nemá však žádnou představu o tom, kdo by měl v Gaze vládnout v případě, že se mu tento nesmírně optimistický úkol podaří splnit.
Ať už jsou jejich chyby jakékoliv, a jsem si jist, že jich je mnoho, Keir Starmer a Joe Biden nejsou ani tak zbabělí, ani tak nedbalí jako jejich kritici. Jedním z důvodů, proč Starmer odmítl přijmout požadavek na příměří, bylo, že "příměří vždy zmrazí jakýkoli konflikt ve stavu, v němž se právě nachází. A v době, kdy o tom mluvíme, by Hamás měl k dispozici infrastrukturu a schopnost provést takový útok, jaký jsme viděli 7. října".
Starmer a Biden si nedokážou představit jakýkoli pokrok, dokud Hamás zůstane funkční silou. Mají pravdu. Dokud bude u moci hnutí, které chce zabít všechny Židy, není možné dosáhnout míru.
Starmer zkrátka nehodlá být britskou verzí Jeana-Luca Mélenchona. Vůdce francouzské levice a jeho strany LFI nedokázal odsoudit ani největší masakr Židů od dob holocaustu. Opakovaně odmítl označit Hamás za teroristickou skupinu. V prvním komuniké LFI ze 7. října použil Hamás vlastní jazyk a útok označil za "ozbrojenou ofenzívu palestinských sil", která přišla "v kontextu zintenzivnění okupační politiky Izraele vůči Gaze, Západnímu břehu Jordánu a východnímu Jeruzalému".
Mélenchon chce okamžité příměří, čímž má na mysli bezpodmínečné a trvalé stažení izraelských sil, a věnuje se nepříjemným rýpancům do francouzských Židů.
Jak si takového "levičáka" může slušný člověk vážit?
A přesto se Jean-Luc Mélenchon a jemu podobní možná úplně nemýlí. Pro americké demokraty a evropské sociální demokraty je nesmírně riskantní důvěřovat pravicové a často krajně pravicové izraelské vládě, aniž by požadovali, aby podpora USA byla podmíněna například dodávkami humanitární pomoci.
Je naprosto rozumné se ptát, kolik nevinných životů přijde o život, když izraelské síly obsadí Gazu, a jak sakra hodlají Gazu řídit, až ji obsadí. Krajní levičáci by neměli být jediní, kdo tyto otázky vznáší, už proto, že právě oni mají nejmenší šanci dostat odpovědi.
Protože nejhorší levicové elementy po celé generace nedokázaly čelit fašismu s islámskou tváří, nikdo jim nenaslouchá, ani když existuje malá šance, že by mohli mít pravdu. Místo toho, aby Netanjahua nekriticky podporovali, by bylo jistě lepší, kdyby se naši vedoucí představitelé ujali iniciativy a sami si položili těžké otázky.
Diskuse