Kterak Izrael hledá svou Hirošimu
2. 11. 2023
čas čtení
7 minut
Izraelské
letectvo v úterý bombardovalo uprchlický tábor Džabalíja v Gaze v jednom z
největších masakrů, které dosud spáchalo, přičemž zabilo nebo zranilo nejméně
400 osob a zničilo obytný komplex s 20 budovami. Předpokládá se, že další oběti
jsou pod troskami, píše Juan Cole.
Izraelský
vojenský mluvčí uvedl, že úder byl namířen na vůdce Hamásu Ibrahima Biarího,
strůjce útoku na Izrael ze 7. října. Přestože izraelské úřady prohlásily, že se
jim podařilo Biarího zabít, Hamás oznámil, že je stále naživu.
Je
třeba poznamenat, že Palestinci - nyní mrtví nebo zranění - žijící v Džabalíji
jsou uprchlíci, protože sionistické síly je v roce 1948 vyhnaly z
území dnešního jižního Izraele a vyhnaly je jako uprchlíky do Gazy. Přibližně
70 % rodin v Gaze jsou právě tito uprchlíci. Starostí izraelského státu o
bezpečnost měst v jižním Izraeli je starost o ochranu squatterských osad, kde
tito Palestinci žili.
Zabít
a zranit 400 nebojujících osob a zničit 20 obytných budov, abychom se dostali k
jednomu cíli, i když je tímto cílem hledaný terorista, je podle válečného práva
platného po druhé světové válce a mezinárodního humanitárního práva přísně
zakázáno. Tyto zákony jsou kodifikovány v Ženevských úmluvách a Římském
statutu, který je základem Mezinárodního trestního soudu.
Přítomnost
jednoho vysokého velitele Hamásu nebo dokonce jeho čety mezi stovkami
nebojujících osob by zjevně neospravedlňovala bezohledné ohrožení nevinných
civilistů v takovém rozsahu jako v Džabalíji. To je čistě a jednoduše válečný
zločin.
V
rozhovoru izraelského vojenského mluvčího na CNN, který vedl Wolf Blitzer,
Blitzer zjevně žasne, když na rovinu přiznává, že Izraelci věděli, že úder
zabije uprchlíky v táboře, ale přesto ho provedli.
Naprosté
ignorování válečných zákonů a mezinárodního humanitárního práva přijatého po
druhé světové válce - jehož cílem bylo zabránit podobným zvěrstvům, jaká byla
spáchána během této války - ze strany izraelských úřadů se odráží ve výrocích
pro New York Times, o nichž jsem informoval v pondělí:
"Americkým
představitelům bylo zřejmé, že izraelští představitelé se domnívají, že masové
civilní oběti jsou přijatelnou cenou za vojenskou kampaň. V soukromých
rozhovorech s americkými protějšky se izraelští představitelé odvolávali na to,
jak se Spojené státy a další spojenecké mocnosti během druhé světové války
uchýlily k ničivému bombardování Německa a Japonska - včetně svržení dvou
atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki."
Ačkoli
izraelští plánovači válečných zločinů příhodně tvrdili, že napodobují Američany
a Brity, intenzivní letecké bombardování civilistů bylo rovněž taktikou zemí Osy.
Britannica uvádí, že v květnu 1942 na Filipínách "po intenzivním leteckém
a dělostřeleckém bombardování Corregidoru se Japonci v noci z 5. na 6. května
vylodili na tomto ostrově".
Je
důležité zabývat se japonskými válečnými zločiny na Filipínách, protože jejich
potrestání se stalo precedentem v mezinárodním právu. Opět uvádím Britannicu:
"Po válce byla zvěrstva spáchaná během japonského dobývání Filipín
posouzena jako válečné zločiny a japonský velitel Homma Masaharu byl za svou
roli při jejich páchání popraven."
Nebo
vezměme v úvahu bombardování Londýna nacistickým Německem, které si vyžádalo 30
000 obětí.
Matthew
Lippman připomíná, že 17. září 1939 německé letectvo (Luftwaffe) proměnilo
Varšavu v trosky, což bylo předzvěstí německé invaze a okupace Polska, během
níž se pokusilo etnicky vyčistit Poláky a nahradit je německými osadníky.
Němci
také bombardovali Rotterdam v Nizozemsku.
Němci
se samozřejmě dopouštěli válečných zločinů i na souši, jak píše Lippman:
"Einsatzgruppen neboli vražedné oddíly stínovaly nacistické jednotky, když
se německá armáda proháněla Ruskem. Tyto jednotky měly na svědomí až dva
miliony vražd. Ti, kteří usedli na lavici obžalovaných, nebyli během války
bezpečně izolováni za psacími stoly; byli v terénu, aktivně dohlíželi na tuto
'krvavou lázeň', kontrolovali ji a řídili. Obžalovaní v pozdějších procesech s
válečnými zločinci tvrdili, že jejich činy byly motivovány sebeobranou, což je
tvrzení, které, jak poznamenal Norimberský tribunál, by umožnilo státu zrušit
právní ochranu poskytovanou nebojujícím osobám podle humanitárního válečného
práva na základě jednostranného tvrzení, že civilisté byli považováni za
nebezpečné. Muži, ženy a děti byli bez soudu popravováni; panovaly obavy, že
dospívající, kterým bylo umožněno přežít, se budou v dospělosti mstít za zabití
svých rodičů."
Ale
toto tvrzení o zabíjení nebojujících osob v sebeobraně, k němuž se němečtí
důstojníci uchýlili, je přesně to, co dnes tvrdí někteří izraelští
představitelé, že všichni Palestinci v Gaze jsou teroristé, všichni jsou
nebezpeční pro přežití Izraele, a proto je jejich masové vyvražďování
přípustné. Tyto argumenty odmítl tribunál pro válečné zločiny po druhé světové
válce a měly by být odmítnuty i dnes. Extrémistickým Izraelcům samozřejmě
opravdu vadí, že jsou přirovnáváni k nacistům. Existuje však snadný způsob, jak
se tomu vyhnout: nechovat se jako nacisté.
Chybou
postoje izraelské vlády je, že nežijeme v roce 1943. Po druhé světové válce
přijaly národy světa OSN, Ženevské konvence a další mezinárodní nástroje, aby
zabránily opakování zvěrstev z druhé světové války. Právě na tento
"mezinárodní řád založený na pravidlech" se odvolávala Bidenova vláda,
když se snažila zmobilizovat svět, aby se postavil proti ruským válečným
zločinům na Ukrajině. Bidenova administrativa se v rámci vrcholného pokrytectví
rozhodla, že stejný mezinárodní řád založený na pravidlech hodí na smetiště,
když jde o Izrael.
Bidenova
administrativa bohužel nahrává fašistické vládě premiéra Benjamina Netanjahua,
které procházejí masové vraždy. Výsledkem je, že nikdo na globálním Jihu už
nikdy nebude poslouchat Bidena nebo ministra zahraničí Antonyho Blinkena, jak
říkají slova "mezinárodní řád založený na pravidlech", aniž by padl
smíchy. Pokus USA odříznout Rusko od světové ekonomiky nyní zcela selže.
Celý text v anglickém
originále ZDE
4535
Diskuse