Gazprom kvůli zrušení dodávek plynu do Evropy přišel o více jak bilion rublů
7. 6. 2023
Na konci roku 2022 byla společnost, která je považována za "národní poklad", nucena vynaložit téměř polovinu svých hotovostních rezerv na své účty, aby kompenzovala ztráty z ukončení dodávek evropským zákazníkům a zaplatila zvýšené daně.
Poté, co Gazprom spotřeboval "hotovostní polštář" ve výši 2 bilionů rublů, měl do konce roku 2022 již pouze 1,1 bilionu rublů v hotovosti a peněžních ekvivalentech, vyplývá z jeho výkazů IFRS.
Ačkoliv příjmy Gazpromu díky vysokým cenám plynu dokonce vzrostly o 14 % na 11,7 bilionu rublů, všechny ostatní finanční ukazatele klesaly dvouciferným tempem. Čistý zisk připadající na akcionáře se snížil o 41 %; provozní zisk o 20 %.
Ve druhé polovině roku, kdy byly téměř všechny evropské země důsledně odpojeny od ruského plynu, Gazprom utrpěl čistou ztrátu ve výši 1,2 bilionu rublů, vyplývá ze zprávy. Důvodem je zvýšení daní, zdůrazňuje analytik společnosti Finam Sergej Kaufman: Tváří v tvář nedostatku příjmů ze surovin a potřebě financovat válku s Ukrajinou úřady nařídily Gazpromu zaplatit 1,25 bilionu rublů dodatečné NPDI (daň z těžby nerostných surovin). Firma ale neměla příjmy na financování záchrany rozpočtu.
Poté, co Gazprom obdržel 2 193 bilionu rublů peněžních toků z provozní činnosti za rok, utratil je téměř beze zbytku na kapitálové investice (2 192 bilionu rublů). V důsledku toho se volný peněžní tok společnosti - tj. rozdíl mezi příjmy na účtu a výdaji - de facto vynuloval, a s přihlédnutím ke snížení krátkodobých vkladů se stal záporným, činí minus 172 miliard rublů.
Gazprom nemá vyhlídky na zlepšení situace. "V nadcházejících letech může společnost čelit vážnému ohrožení své finanční stability," varuje Nikita Blochin, analytik Alfa Bank. Čistý dluh Gazpromu, který není pokryt finančními prostředky na účtech, se ve druhé polovině roku ztrojnásobil a přiblížil se hranici 4 bilionů rublů. A to je "kritická" úroveň, věří Blochin.
Po ztrátě evropského trhu, kam před válkou šlo 80 % vývozu plynu, zůstal Gazprom bez alternativ: Čína podle plánu provozu plynovodu Síla Sibiře letos koupí 22 miliard metrů krychlových - sedmkrát méně, než Evropská unie dovezla před válkou. Pokus vyjednat výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2 a šestinásobné zvýšení dodávek skončil fiaskem: Čínský prezident Si Ťin-pching odmítl podepsat nový plynový kontrakt během návštěvy Moskvy a o měsíc později dal zelenou výstavbě nového plynovodu z Turkmenistánu namísto ruského.
Ruský prezident Vladimir Putin počítá s Tureckem, kde podle jeho představy vznikne nový "plynový uzel". Nikdo do něj však nechce investovat: V březnu turecké úřady oznámily nedostatek peněz na ambiciózní projekt a v červnu se k nim připojilo Maďarsko, potenciální příjemce plynu z uzlu.
"Nemáme za cíl investovat do akcií turecké energetické infrastruktury," řekl v pondělí maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó.
Na konci roku 2022 Gazprom ztratil polovinu svého vývozu plynu: Jeho prodej do zemí mimo SNS - 100 miliard metrů krychlových - byl nejnižší od posledních let SSSR. V letošním roce se podle prognózy energetické komise Státní rady vývoz plynu sníží o další polovinu a bude činit pouze 50 miliard metrů krychlových. Současně se vývoz do Evropy a Turecka sníží na 28 miliard metrů krychlových - ve srovnání s rokem 2022 o třetinu. A jeho celkový objem může být nejnižší od poloviny roku 1970.
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse