Vojenský expert Heisbourg: "Přijmout konec impéria je pro Rusko velmi obtížné"
7. 6. 2023
Válka na Ukrajině zásadně změnila situaci v Evropě. Ve své nadcházející protiofenzívě Kyjiv také bojuje o to, aby neztratil podporu Západu – a v sázce je hodně, říká nejznámější francouzský bezpečnostní a vojenský expert François Heisbourg pro Der Standard. Pokud Kyjiv v manévru uspěje, Vladimir Putin by mohl být tlačen k vyjednávání a Čína by mohla být odstrašena od budoucích vojenských dobrodružství, například na Tchaj-wanu. V této souvislosti, domnívá se Heisbourg, musí Rakousko přezkoumat otázku své vlastní neutrality.
STANDARD: Ukrajina v současné době útočí na cíle také za ruskými hranicemi. Začíná ohlášená ofenzíva teprve "tvarováním", přípravou terénu dělostřelectvem a dalšími operacemi?
Heisbourg: Jedna věc je jistá: Ukrajinci se chovají, jako by chtěli zahájit velkou ofenzívu. Sabotáž železničních tratí, útoky na sklady pohonných hmot, partyzánské operace, jako jsou ty v Bělgorodské oblasti - to vše připravuje ofenzívu. Připomíná mi to, co Sověti a Němci praktikovali na částečně stejných bojištích během 2. světové války. Během posledních dvou měsíců došlo na východní Ukrajině k mnoha takovým operacím. Mnohé se nikdy nedostanou do médií.
STANDARD: O čem Ukrajinci mluví před svou ofenzivou?
Heisbourg: Chtějí obnovit situaci na začátku války 24. února 2022, nebo odříznout pevninské Rusko od Krymu. Rusové proto věnují mnoho energie zabezpečení poloostrova raketami, opevněním a protitankovými příkopy. I to mi připadá jako remake bitvy u Kurska v roce 1943. V sázce je enormně mnoho.
STANDARD: Měl by úspěch ofenzívy důsledky přesahující územní zisky?
Heisbourg: Ano, ve dvou ohledech. Na jedné straně by byl Vladimir Putin nucen vyjednávat. Přitom by si musel položit otázku, zda by si raději ponechal Krym, nebo zda chce zabránit Ukrajině ve vstupu do NATO. Pokud válku prohraje, bude se muset jednoho z těchto cílů zříci. A myslím, že by si raději ponechal Krym a na oplátku toleroval členství Ukrajiny v NATO.
STANDARD: A co se stane, když ofenzíva selže?
Heisbourg: Pokud selže nebo se neuskuteční vůbec, bude to pro Kyjiv nesmírně obtížné. Rusko by nadále okupovalo šestinu ukrajinského území a nemuselo by zasedat k jednacímu stolu. Západ by se ptal, zda by měl pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny. S důsledky pro náladu v USA, kde se v listopadu 2024 uskuteční volby.
STANDARD: Přičemž Moskva plně spoléhá na Donalda Trumpa...
Heisbourg: Jeho volební vítězství by na Ukrajině všechno změnilo. Donald Trump nemá žádné sympatie k Ukrajině a nevidí tam žádné americké zájmy. Proto řekl, že ukrajinský problém vyřeší za jeden den. To by se rovnalo špinavé dohodě, špinavé dohodě s Putinem.
STANDARD: Ve své poslední knize o poučení z války píšete, že tato válka musí skončit vítězstvím jedné strany a porážkou druhé. Nic mezi tím není možné?
Heisbourg: Cíle obou stran jsou tak protichůdné, že nebude jiné cesty: Musí existovat vítěz, který dosáhne svých válečných cílů, a poražený. Ukrajina chce znovu získat územní celistvost, stejně jako svou suverenitu a bezpečnost. Ruský válečný cíl je imperiální a koloniální, protože Putin chce jednoduše absorbovat Ukrajinu a nechat ji zmizet. Jedna strana musí vyhrát, druhá prohrát.
STANDARD: Mohlo by Rusko vůbec přijmout porážku?
Heisbourg: Německu to trvalo desetiletí a dalo to důkladnou práci. Nezdá se, že by na to Rusko bylo připraveno. To platí nejen pro Putina, ale pro celou populaci, která je manipulována propagandou. Přijetí konce impéria je velmi komplikované, velmi obtížné.
STANDARD: Navíc, neudělala by Čína vše, co je v jejích silách, aby zabránila ruské porážce a tím i triumfu Američanů?
Heisbourg: Všechno ne. Svržení putinismu a zavedení demokracie v Rusku jistě není v zájmu Číny. Ale nezapomínejme: Čínský prezident Si Ťin-pching anexi Krymu neschválil.
STANDARD: Řekl jste, že Evropa se musí "zavázat k vítězství". Co tím přesně myslíte?
Heisbourg: Kromě dodávek bojových letadel hovoříme také o zvyšování obranných rozpočtů. A to až do dne, kdy bude na Ukrajině mír. Co udělá Rusko za 10 let, co Čína za 20 let? Jak se bude chovat Turecko? Dnes se vrací k poznání, že války jsou součástí spektra chování jednotlivých států. Musíme se smířit se skutečností, že období míru po studené válce skončilo.
STANDARD: Je neutralita zemí, jako je Rakousko, ve věci Ukrajiny stále na místě?
Heisbourg: Rakousko má neutralitu s kořeny, které sahají až k Belvederské smlouvě z roku 1955. To není nic. Ale Rakousko je v Evropské unii, a pokud jste v takové organizaci, podepsali jste smlouvy – a tyto smlouvy jsou jasné. Válka také změnila způsob, jakým funguje Unie. Stručně řečeno, myslím si, že Rakušané musí vážně diskutovat o tom, co to znamená být členem Evropské unie. To je diskuse, kterou vedli Finové a Švédové.
Zdroj v němčině: ZDE
Diskuse