Statisíce lidí pokračují ve stávkách a protestech ve Francii

28. 3. 2023

 
Krize se vyostřila kvůli sporům ohledně policejní taktiky, kdy si právníci stěžují na svévolné zatýkání, zranění a tvrdou ruku při kontrole davu.

Třicetiletý muž v pondělí bojoval o život v kómatu poté, co se protivládní nálady rozšířily kromě otázky důchodů i na ekologické demonstrace o víkendu na západě Francie - podnícené dopadem nových zásobníků vody pro zavlažování plodin.

Muž utrpěl poranění hlavy při střetech mezi demonstranty a policií. Probíhá vyšetřování, jehož cílem je zjistit okolnosti.

IGPN, útvar pro vnitřní záležitosti francouzské policie, uvedl, že v posledních týdnech zahájil 17 vyšetřování incidentů a obvinění proti policii v celé Francii.

Více než 30 právníků napsalo v pondělí deníku Le Monde otevřený dopis, v němž vyjádřili své "velké znepokojení" nad tím, co označili za svévolné zatčení stovek lidí, a obvinili policii, že využívá soudní systém a zatýkání jako taktiku, která má lidi odradit od protestů.

Šéf pařížské policie uvedl, že všechna zatčení byla oprávněná. Ministr vnitra Gérald Darmanin uvedl, že během protestů bylo zraněno mnoho policistů.

Rada Evropy v pátek uvedla, že pokojní demonstranti a novináři musí být chráněni před policejním násilím a svévolným zatýkáním.

To, co začalo jako dva měsíce pravidelných a pokojných stávkových dnů organizovaných odbory, se v posledních deseti dnech změnilo na více improvizovaná protestní shromáždění.

V mnoha městech a obcích došlo po setmění k nepokojům, na ulicích byly zapalovány ohně a ničen majetek.

Od Macronova rozhodnutí prosadit změny v důchodovém systému a obejít přitom dolní komoru parlamentu se zvýšil počet útoků na kanceláře politiků ve volebních obvodech.

V přípravné zprávě francouzských zpravodajských služeb před úterním dnem stávek a protestů vedených odbory se uvádí, že se jich pravděpodobně zúčastní mnohem více mladých lidí, možná dvakrát až třikrát více než v poslední velký den stávkových akcí minulý čtvrtek, informovala francouzská média.

Podle deníku Le Parisien se v nótě uvádí, že "téma represí a policejního násilí ... by mohlo soustředit hněv mladých lidí".

Mnozí mladí lidé se nejprve "necítili být dotčeni" změnami v důchodech, ale pak se minulý týden rozhodli připojit k hnutí, "rozhořčeni" využitím výkonných pravomocí obsažených v článku 49.3 ústavy k obejití parlamentu poté, co se vláda obávala, že nezíská dostatek hlasů.

Úřady očekávají střety a násilí podobné tomu, které se odehrálo minulý čtvrtek v den koordinované stávky, kdy byly v Paříži rozbíjeny autobusové zastávky, novinové stánky a semafory a na chodnících hořely stovky ohňů uprostřed probíhajících střetů s policií.

Terčem útoků se staly také veřejné budovy, včetně radnice v Bordeaux a policejní stanice v Lorientu. Ministerstvo vnitra obvinilo "krajně levicové" skupiny.

Již v pondělí odbory zintenzivnily stávky. Muzeum Louvre v Paříži bylo zablokováno stávkujícími muzejníky a nemohlo být otevřeno.

Pokračovaly protesty u skladů benzínu a spaloven odpadu, zejména v okolí Paříže, kde se po týdnech stávek u popelnic v ulicích poloviny města stále hromadí 8 000 tun odpadků. Pařížská radnice uvedla, že z trasy úterního pouličního pochodu odklidí hromady odpadků, aby se pokusila zabránit vzniku požárů.

Francouzský úřad pro civilní letectví oznámil leteckým společnostem na pařížském letišti Orly a na letištích v Bordeaux, Marseille a Toulouse, aby na úterý a středu zrušily 20 % letů. Středoškolské odbory uvedly, že žáci zablokovali až 200 škol.

Macron v pondělí, kdy napětí stoupalo, svolal na krizové jednání premiérku Élisabeth Borneovou, ministry vlády a vrcholné politiky.