Íránské zbraně v Evropě, aneb Jak jsem se mýlil s radarem

19. 10. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Technická kritika schopností protiraketového systému GMD, jehož prvky bývalý americký prezident George W. Bush plánoval rozmístit v Evropě, přes veškerý další vývoj stále platí. Proto také Barack Obama rozhodl projekt v této podobě již nerozšiřovat. Kritici "brdského" radaru, včetně mě, se však výrazně zmýlili, pokud jde o charakter možných bezpečnostních hrozeb na našem kontinentu.

Zcela stranou přitom ponechávám systematické zlehčování výsledků mnohaletého vývoje raketových zbraní v Íránu. Dokonce i kdyby na takovém "humorném" přístupu něco bylo (ale Kreml kupující íránské zbraně si to evidentně nemyslí), přesunutí důrazu Teheránu na střely s plochou dráhou letu, bojové bezpilotní prostředky (UACV) a loitering munitions ("kamikadze drony"), k němuž došlo v posledních letech, by způsobilo, že případné technické nedostatky íránských balistických raket mají už jen druhotný význam.


Avšak technické úvahy teď stranou - protože jako kritici radaru v Brdech jsme se zmýlili mnohem zásadněji, a to v samotném charakteru íránského režimu.

Pochybovali jsme velmi vážně o tom, že by se vůbec kdy mohl chovat k Evropě nepřátelsky. Přitom je ale doloženo, že podobně jako ruský režim nařizuje velmi často vraždy v zahraničí, včetně území evropských států, organizuje vojenské akce tisíce kilometrů daleko od Perského zálivu a snaží se v Evropě krást klíčové vojenské technologie. Jedná se o režim podporující mezinárodní terorismus a jeho postoj k dohodě o jaderném programu (JCPOA) či zjevné lhaní ohledně "nepomoci" ruským okupantům na Ukrajině, třebaže k dispozici jsou desítky důkazů o ruském nasazení íránských zbraní, naznačují všem, kdo jsou vůbec ochotni si povšimnout, nakolik mezinárodně nedůvěryhodný tento režim je.

Teoreticky mohou být už za několik měsíců v ruské Kaliningradské enklávě rozmístěny íránské loitering munitions Araš-2 s doletem 2 000 km schopné zaútočit i na Českou republiku. (Zatím je Teherán Moskvě odmítl poskytnout, to se ale ještě může změnit.) A ovšem, protiraketové systémy, včetně mnohem účinnějších než ten, který byl plánován Bushem juniorem, by vůči této hrozbě neposkytovaly prakticky žádnou ochranu, protože byly projektovány na hrozbu jiného typu, jsou určeny proti zbraním s jinou (balistickou) letovou trajektorií.

Postimperiální Evropa se stále dokola dopouští analytické chyby, pokud na agresívní imperialistické režimy uplatňuje vlastní měřítka racionality. Vymstilo se jí to jak v případě Putinova Ruska, v němž dlouho za každou cenu chtěla vidět cennou součást vlastního postimperiálního integračního projektu, tak v případě imperiální teokracie íránských ajatolláhů stále posedlé "vývozem revoluce".

Jistě, Teherán má právě doma problémy s masovými protesty doma - ale pokud současné demonstrace nepřerostou v rozsáhlé ozbrojené povstání, stále se jich nemusí nijak zásadně obávat. Jeho potlačovací aparát je prověřený, loajální a má s bitím, mrzačením a vražděním demonstrantů letité, rozsáhlé zkušenosti. Utluče, rozstřílí a utopí v krvi i nepokoje íránských žen, pokud se k nim masově nepřipojí muži - a pokud obě skupiny nepřejdou k cíleným ozbrojeným útokům na "pořádkové" jednotky Revolučních gard.

Základní chybou současných "mírových aktivistů", pokud se jimi nestali na poslední chvíli a zcela účelově, je fakt, že si na rozdíl od svého proklamovaného vzoru Mahátmy Gándhího dělají o stavu světa obrovské iluze - a považují jej za mnohem klidnější a bezpečnější místo pro "privilegovaného Evropana", než jakým ve skutečnosti je.

Česká republika s mnoho let (prakticky už od dob první ČSR) soustavně podceňovanou protivzdušnou obranou je potenciálně velmi zranitelná podobným typem útoků, jakému právě čelí Ukrajina s druhým nejvýkonnějším systémem protivzdušné a protiraketové obrany v Evropě.

A fakt, že by na tom nic nezměnil ani kdysi plánovaný radar v Brdech, nám jistě nepomůže přijmout tuto znepokojivou skutečnost klidněji.

1
Vytisknout
9127

Diskuse

Obsah vydání | 21. 10. 2022