Příští pandemie může přijít z tání ledovců, ukazují nová data

19. 10. 2022

čas čtení 4 minuty
 

Analýza arktického jezera naznačuje, že viry a bakterie zmrazené  v ledu by se mohly znovu probudit a infikovat volně žijící zvířata.

 

Podle nových údajů příští pandemie možná nepřijde od netopýrů nebo ptáků, ale od hmoty v tajícím ledu.

Genetická analýza půdy a jezerních sedimentů z jezera Hazen, největšího sladkovodního jezera v Arktidě,, naznačuje, že riziko virové nákazy - kdy virus poprvé infikuje nového hostitele - může být vyšší v blízkosti tání ledovců.

Zjištění naznačují, že s růstem globálních teplot v důsledku klimatických změn se zvyšuje pravděpodobnost, že se viry a bakterie uzavřené v ledovcích a věčně zmrzlé půdě mohou znovu probudit a infikovat místní volně žijící živočichy, zejména s tím, jak se jejich výskyt posouvá blíže k pólům.


Například v roce 2016 propukla na severní Sibiři epidemie antraxu, která zabila jedno dítě a nakazila nejméně sedm dalších lidí.Její příčinou byla vlna veder, která rozpouštěla permafrost a odhalila infikovanou sobí mršinu. Předtím v této oblasti naposledy propukla epidemie antraxu v roce 1941.

Aby lépe porozuměla riziku, které představují zamrzlé viry, odebrala Stéphane Aris-Brosouová a její kolegové z Ottawské univerzity v Kanadě vzorky půdy a sedimentů z jezera Hazen, v jehož blízkosti protékalo malé, střední a velké množství tající vody z místních ledovců.

V těchto vzorcích sekvenovali RNA a DNA, aby identifikovali znaky, které se přesně shodují se známými viry, a také potenciální živočišné, rostlinné nebo houbové hostitele, a spustili algoritmus, který vyhodnotil pravděpodobnost, že tyto viry infikují nepříbuzné skupiny organismů.

Výzkum, publikovaný v časopise Proceedings of the Royal Society B, naznačil, že riziko rozšíření virů na nové hostitele je vyšší v místech poblíž míst, kam přitéká velké množství tající ledovcové vody - což je situace, která se stává pravděpodobnější s oteplováním klimatu.

Tým nevyčíslil, kolik z identifikovaných virů bylo dosud neznámých -  plánuje to provést v příštích měsících - ani nehodnotil, zda jsou tyto viry schopny vyvolat infekci.

Jiné nedávné výzkumy však naznačují, že neznámé viry se  vyskytují v ledu ledovců. V loňském roce například vědci z Ohio State University v USA oznámili, že ve vzorcích ledu odebraných z Tibetské náhorní plošiny v Číně nalezli genetický materiál 33 virů - z toho 28 nových. Na základě jejich umístění bylo stáří virů odhadnuto na přibližně 15 000 let.

V roce 2014 se vědcům z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum v Aix-Marseille podařilo oživit obří virus, který izolovali ze sibiřského permafrostu, a poprvé po 30 000 letech se tak stal opět infekčním. Autor studie Jean-Michel Claverie tehdy řekl BBC, že odhalení takových vrstev ledu by mohlo být "receptem na katastrofu".


Přesto tým Aris-Brosou upozornil, že předpověď vysokého rizika šíření není totéž jako předpověď skutečného šíření nebo pandemie. "Dokud se viry a jejich 'vektory přenosu' nevyskytují v prostředí současně, pravděpodobnost dramatických událostí zůstává zřejmě nízká," napsali.

Na druhou stranu se předpokládá, že změna klimatu změní areál výskytu stávajících druhů a potenciálně přivede nové hostitele do kontaktu se starými viry nebo bakteriemi.

"Jediný poznatek, který můžeme s jistotou předložit, je, že s rostoucí teplotou se zvyšuje riziko šíření v tomto konkrétním prostředí," řekl Aris-Brosou. "Povede to k pandemiím? To absolutně nevíme."

Nejasné je také to, zda je potenciál pro změnu hostitelů zjištěný v jezeře Hazen v rámci jezerních sedimentů ojedinělý. "Podle toho, co víme, to může být stejné jako pravděpodobnost výměny hostitele, kterou představují viry z bahna ve vašem místním rybníku," řekl Arwyn Edwards, ředitel Interdisciplinárního centra pro mikrobiologii životního prostředí na Aberystwythské univerzitě. 

"Naléhavě však potřebujeme prozkoumat mikrobiální světy po celé naší planetě, abychom tato rizika pochopili v souvislostech," řekl. "Dvě věci jsou nyní zcela jasné. Zaprvé, že Arktida se rychle otepluje a hlavní rizika pro lidstvo plynou z jejího vlivu na naše klima. Zadruhé, že do zranitelných arktických komunit a ekosystémů se dostávají nemoci odjinud."

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4250

Diskuse

Obsah vydání | 21. 10. 2022