NYT: V době, kdy Británií zmítají rostoucí ceny, je premiér už na třetí dovolené a pravděpodobná nástupkyně se problému vyhýbá

19. 8. 2022

čas čtení 7 minut
Chcete-li se něco dovědět o Británii, nečtěte tamější tisk. Toto píše New York Times:

 
Británie čelí mnoha hospodářským šokům, od prudkého růstu cen energií až po nedostatek pracovních sil  v důsledku brexitu. Tyto problémy však v boji  o nahrazení Borise Johnsona vůbec nejsou řešeny

 

Naposledy trpěla Británie dvoucifernou inflací v roce 1982, kdy byla premiérkou Margaret Thatcherová, Země se chystala na válku s Argentinou kvůli Falklandským ostrovům, stávkovaly zdravotní sestry a horníci a princi Charlesovi a jeho ženě princezně Dianě se narodil princ William.

Tento týden se Británie opět zmítá v otřesech, míra inflace v červenci dosáhla 10,1 %, hrozí recese a Konzervativní strana je ve víru hádavé kampaně za volbu nového lídra. Pokud bude příští měsíc zvolena Liz Trussová, jak se očekává, převezme moc v období ekonomického stresu, které je srovnatelné s obdobím, jemuž čelila Thatcherová.


A přesto se zdá, že četné otřesy, jimž Británie čelí - od prudkého růstu cen energií kvůli válce na Ukrajině, narušení dodavatelských řetězců po pandemii koronaviru až po vznik vakua na britském pracovním trhu v důsledku brexitu -, jsou podivně odtrženy od soutěže o místo premiéra Borise Johnsona.

 
Nevázanost kampaně je o to nápadnější, že Británie je na tom ekonomicky hůře než její hlavní evropští sousedé, o Spojených státech nemluvě. Zdá se, že stagflace, další bezútěšný pozůstatek prvních let vlády Margaret Thatcherové, bude zřejmě pronásledovat každého, kdo Johnsona vystřídá.

Liz Trussová, ministryně zahraničí, schce snižovat daně, což by mohlo tyto problémy spíše zhoršit, než je řešit. Jejím cílem je oslovit zámožné, starší členy Konzervativní strany, kteří volí jejího předsedu - tato strategie jí pomohla vytvořit  zatím nedostižný náskok před jejím protikandidátem, bývalým ministrem financí  Rishim Sunakem. V průzkumech mezi členy strany má  Trussová před panem Sunakem náskok 22 až 38 procentních bodů. (Pozn. red. BL: Také proto, že členové Konzervativní strany jsou rasisti a odmítají Sunaka, protože není běloch.)

"Celá kampaň se odehrávala v bublině nereálnosti," řeíká Tim Bale, profesor politologie  na  University of London. Z tohoto problému částečně viní  média, která podle něj nedokázala přimět kandidáty, aby vysvětlili, jak budou čelit inflaci.

"V souvislosti s krizí panuje také určitý fatalismus," dodal Bale. "Přičítá se to vnějším událostem a - podle některých - opožděné reakci Bank of England."

Podle analytiků zaslepenost debaty odráží také zvláštnosti britského politického systému. Volit příštího lídra mohou pouze řadoví členové Konzervativní strany, což je podle odhadů asi 160 000 voličů.

Tito voliči jsou starší, bělejší a bohatší než většina Britů a jsou mnohem méně zranitelní vůči dopadům krize životních nákladů než ostatní obyvatelstvo. Pro tuto vzácnou část voličů je slib Trussové o snížení daní lákavější než důrazné varování, že se Británie musí připravit na blížící se bouři.

Premiér Johnson je při tom znovu na dovolené v Řecku a vynechal možnost uspořádat krizovou schůzku se svými budoucími nástupci, jako to udělal George W. Bush během prezidentské kampaně v roce 2008, kdy svolal Baracka Obamu a Johna McCaina do Bílého domu, aby projednali krizový plán, jak čelit finanční krizi.

"Je ubohé, že máme vládu, v níž je premiér na dovolené, zatímco kandidáti na jeho funkci  hovoří jen o čirých nesmyslech," řekl Jonathan Portes, profesor ekonomie a politologie  na Kings College London. "Zdá se, že jediný, kdo o tkrizi  vážně přemýšlí, je bývalý labouristický premiér Gordon Brown."

Brown nedávno napsal, že by se Johnson a oba kandidáti měli dohodnout na mimořádném rozpočtu, který by zmírnil dopad hrozícího zvýšení cen energií. V opačném případě by podle něj riskovali, že "miliony zranitelných a bezúhonných dětí a důchodců čeká zima v hrozné chudobě".

Údaje o inflaci podle  Portese ukazují, že Británie trpí "tím nejhorším z obou světů". Zasáhl ji prudký růst cen energií který postihl i ostatní evropské země. Evropská unie ve čtvrtek uvedla, že inflace v 19 zemích, které používají euro, vzrostla v červenci na rekordních 8,9 %. Ve Francii, kde vláda omezila ceny pohonných hmot, však byla nižší.

Británie se také potýká s akutním postcovidovým nedostatkem pracovních sil. V případě Británie tento nedostatek ještě zhoršil brexit, který snížil příliv pracovních migrantů z jiných částí Evropy.

Trussová přislíbila pomoc lidem, kteří budou v říjnu těžce postiženi dalším plánovaným zvýšením účtů za energie, ačkoli odmítla upřesnit, jak by takový balík vypadal. Nastínila také možnost revize protiinflačního mandátu Bank of England, britské centrální banky. Ta se v posledních dnech dostala pod palbu kritiky za to, že nejedná dostatečně rychle, aby zastavila spirálu růstu cen.

Banka nedávno prudce zvýšila úrokové sazby a očekává se, že je v příštích šesti měsících opět zdvojnásobí. Přesto banka předpovídá, že inflace bude dále stoupat, až v říjnu dosáhne svého maxima 13,2 %, a zároveň předpokládá, že omezená nabídka peněz uvrhne ekonomiku do recese, která podle ní potrvá až do roku 2023.

Sunak také slibuje nižší daně, i když tvrdí, že vláda musí zkrotit inflaci dříve, než snížení daní schválí. Svou oponentku obvinil z ekonomického fantazírování.   Trussová oponuje, že rychlé snížení daní povzbudí obchodní aktivitu a nabízí nejjistější cestu z ekonomické krize.

Ekonomové však varují, že snížení daní by ještě více zatížilo britské veřejné služby, především státní zdravotnictví, které je již tak oslabené po pandemii.

"Slib, které Trussová i  Sunak dávají ohledně střednědobého snižování daní, neobsahují žádná konkrétní  opatření ke snížení veřejných výdajů ani žádnou snahu o zodpovědné řízení národních financí," řekl Carl Emmerson, zástupce ředitele Institutu pro fiskální studie, výzkumné organizace, která právě zveřejnila zprávu o zhoršujících se vládních financích.

Ve středu, kdy byla oznámena nová čísla o inflaci, bylaTrussová v Belfastu, kde slíbila, že přijme zákon o obchodu v Severním Irsku, který   vyvolá nové kolo napětí s Evropskou unií po brexitu.

Kampaň se nezmiňuje  o roli brexitu v současných britských potížích. Oba kandidáti oslovují brexitérské křídlo Konzervativní strany, zejména Trussová, která byla v roce 2016 proti  vystoupení z Evropské unie, ale nyní projevuje zápal konvertitky.
 
Ve skutečnosti se mezi ekonomy živě diskutuje o tom, nakolik lze britskou inflaci přičíst na vrub brexitu. Podle Portese není brexit klíčovým faktorem, ale "zvýšil tlak na okraje" tím, že zhoršil nedostatek pracovních sil, snížil hodnotu libry a zvýšil náklady na dovoz kvůli celnímu papírování.

Adam Posen, americký ekonom, který kdysi působil jako externí člen Výboru pro měnovou politiku Bank of England, v květnu odhadl, že 80 % britské inflace lze přičíst na vrub brexitu, a to především kvůli ztrátě pracovních sil evropských migrantů. Tento týden si za svým   tvrzením stál.

"Události se bohužel odehrály tak, jak jsem já i ostatní předpovídali," řekl.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2906

Diskuse

Obsah vydání | 23. 8. 2022