Proti destrukci přírody

15. 8. 2022 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 7 minut
Souhlasíme s tím, aby destrukce přírody probíhala v současném rámci nebo napříště každé ráno vstaneme s tím, že tomu svými skutky budeme bránit? (aneb skutečný život nejsou žádná kouzla, jen selský rozum)

Třetím rokem žijeme na venkově, před tím též v domku se zahradou - ve městě. K tomuhle textíku mne vede myšlenka, že každý (dokonce i všechny korporace) by měl nejen v době krize hospodařit přiměřeně zdravě. Kdysi jsme se usmívali přísloví, že „dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí“ (zdá se, že smích už nepřichází a možná tomu tak bude docela dlouho). V našem novém domově se snažíme používat často i tvrdě nabyté zkušenosti, přístupy blízké přírodě, dobré rady moudrých lidí, selský rozum... a kašleme na předsudky.

Pět příměrů, směrů...

    Cesta dřeva
    Vybouráte prkennou podlahu, kterou ožužlal červotoč, a na pár místech rozebrala houba. Můžete to samozřejmě všechno za nemalé náklady naložit a odvézt do sběrného dvora.
    A nebo jinak.
    Zdravá prkna šla použít do velmi bídné části podlahy na půdě, kde byl strach přejít.
    Ta úplně sežraná, ale suchá a bez chemie, rovnou vyrobila teplo ve sporáku, který máme díky jasnovidnému hnutí mysli od počátku umístěný uprostřed obýváku (co na tom, že se kouří z hrnců...).
    Z prken jen mírně červotočivých bude provizorní dřevník – současně jako jeden díl oplocení pozemku (tipujeme, že červotoč mráz na našich „Opičích horách“ nedá).
    Ze špatných polštářů (tj. plochých spodních trámů) je dětské pískoviště, ze zbylých budou časem nejspíš patrové záhony.
    Z pár prken vznikl na čas sluneční sušák na dřevo a také polička na převislé jahody.

    Cesta vody
    Všechny okapy (4+1+1) mají výklopku, tj. možnost jímání vody do sudů. Pět je už využíváno až do kapacity cca 4 kubíky. Voda z nového přístřešku není připojena na dešťovou kanalizaci vůbec, je svedena do zakopané vsakovací roury, která má na konci jezírko pro napájení ptáků a hmyzu. Vjezd do zahrady, který musí být nějak zpevněný, je z recyklovaných zatravňovacích šablon, aby se voda vsakovala na pozemku. Jako spodní „kufr“ jsou použity zejména kameny vykatrované z vlastní výkopové zeminy - až tráva pořádně vyroste, bude vidět jen sečený trávník.

    Cesta energie
    Jako hlavní vytápěcí systém je zatím původní etážové plynové topení a vyměněný kotel. Pro nízkonákladovou domácnost je náhrada tohoto systému velké dilema, které asi dokážeme vyřešit až po dožití kotle. Bilance spotřeby plynu je ale velmi nadlepšována sporákem na dřevo uprostřed obytné plochy, podle pravidla když vaříme – topíme / když topíme – vaříme nebo alespoň ohříváme vodu. Když se všechny dveře do obýváčku (všechny místnosti jsou malé jako „z mechu a kapradí“) pozavírají – je v něm i „trenková“ teplota. Když se naopak všechny kolem dokola otevřou, teplo se rozejde přiměřeně do celého bytu. Co je trocha odéru z vaření oproti zimě!

    Cesta jídla
    Zahradu (tady asi 1000 m2) můžete pojednat po anglicku, po francouzsku nebo tupě česky „s kanadským trávníkem, koniferami a stříbrnými smrky“. Nebo ji můžete pojmout jako výrobní prostředek pro vlastní ekologické jídlo s tím, že i tak může mít povznášející design. Základem je opět bezodpadové hospodářství. O nezbytnosti dostatečně velkého a pěkně vedeného kompostu (příp. kompostéru) není potřeba kázat, k tomu je zdrojů dost. Jen na okraj - když se zabydlujete a pořád někde něco kopete a zbude vám pak nepotřebná hlušina, je dobré s ní přiměřeně prohodit kompost, čímž vám znatelně přibude množství výsledného životodárného produktu a navíc zemina přinese do kompostu mikroorganismy, které jsou k jeho rozkladu nezbytné. Když už jsme u toho přesévání zeminy – z větších kamenů uděláte třeba ohrazení záhonů, z menších drenáže pod ně, trativod nebo zmíněný kufr pod cokoli. Ovocné stromy se napřed sází a teprve až potom a po dobré úvaze ty nepotřebné kácí. Podle pravidla „skácet to umí každý, ale pak to dvacet let roste“. Co se týká keřů (u nás na studených Opičích horách) - na jižní straně pozemku jsme vysázeli „vinohrad“ z červených i černých rybízů a jost (josta je kříženec černého rybízu a angreštu, který roste a plodí jako blázen a netrpí plísňovou nemocí – padlím; má mrak vitaminu C a zaroste vám přesně takový prostor, který mu dopřejete a to i neuvěřitelně velký). Jakou máte pěstovat zeleninu, a kde přesně, vám ukáže první rok či dva. Prozkoumáte mikroklima zahrady a podle toho se pak budete řídit a nebudete pěstovat nesmysly nebo využívat nesmyslná místa.
    Zbytky jídla, pokud už vzniknou, se nevyhazují, protože slepice chtějí také z něčeho žít. Dneska ty u sousedů, jednou snad i naše (v opačném gardu vám pak připutuje tu a tam pár vajec). Pokud se ale při nakupování přemýšlí, je zbytků minimum.

    Cesta materiálů
    Ty musíme čas od času nakupovat, ať děláme, co chceme. Ale nemusíme vyhazovat třeba žádné zbytky barev, lepidel, tmelů – všechno se vždycky někde nějak hodí. Sklenice od čehokoli použijete na vlastní kompoty nebo k ukládání drobností. Také si v nich můžete odnést jídlo do práce. PET lahve lze naplnit pískem či vodou a vhozením do sudů s dešťovkou si prodloužit toto vodní hospodářství hluboko do období mrazů. Kelímky od jogurtů použijete zjara k pikýrování sazenic nebo kdykoli při natírání k rozlití barev či k rozdělání sádry. Žádný kus starého hadru nevyhazujte – bude vám jindy chybět. Vyhodit ho můžete až zašpiněný po úklidu čehokoli.


Jak vidíte, jde o náměty pro každého, nikoli o přihlouplé moudrosti využitelné jen pro schopného řemeslníka. Tohle všechno můžete dělat sami s minimálními náklady, ale často s významnými přínosy. Nepochybně to už i leckdo z vás dělá.


Pokud takový přístup k hospodaření bude používat nejen většina občanů, ale i maximum korporací, zřejmě nás hned tak nějaká krize z míry nevyvede. Je ale pravda, že to stojí značné úsilí a to někomu nemusí vyhovovat.

2
Vytisknout
5253

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2022