Klimatická krize: koncentrace skleníkových plynů dosahuje nového rekordu

26. 10. 2021

čas čtení 4 minuty
Český kontext: Naprosto idiotské Parlamentní listy píší o "ekologické ideologii". Kam utečou jejich redaktoři, až nebude kam jít?

Navzdory lockdownům způsobeným koronavirovou pandemií dosáhla koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v roce 2020 rekordní míry, oznámila Světová meteorologická organizace Spojených národů.

Koncentrace CO2, nejvýznamnějšího skleníkového plynu, je nyní o 50 procent vyšší než průmyslová revoluce zahájila intenzivní spalování fosilních paliv. Koncentrace metanu se od roku 1750 více než zdvojnásobila. Koncentrace všech hlavních skleníkových plynů rostla rychleji v roce 2020 než byl průměr pro předchozí desetiletí a tento trend pokračuje i v roce 2021.

 
Z dat vyplývá, že se klimatická krize dál zhoršuje. Vysilá to vážné varování národním delegacím, které se mají setkat na klimatickém summitu COP 26 příští týden v Glasgow. "Absolutně neplníme svou strategii," varoval ředitel Světové meteorologické asociace profesor Petteri Taalas.

Vyjednavači v Glasgow se musejí dohodnout na konkrétních krocích jak ukončit emise skleníkových plynů do roku 2050, jinak se svět nevyhne katastrofálním změnám klimatu. Za posledních 12 000 let bylo klima na planetě Zemi výjimečně velmi stabilní. To nebylo pravidlem v předchozí historii stamilionů let na Zeměkouli, kdy se často klima drasticky měnilo každých cca tisíc let. Vážně hrozí, že globální oteplování vypouštěním skleníkových plynů znovu navždy podnebí na planetě Zemi destabilizuje a vrátí ho k poměrům, které existovaly před 12 000 lety.

"V důsledku nynějšího růstu koncentrace skleníkových plynů dojde ke konci tohoto století k zvýšení teploty na této planetě o daleko více než bylo cílem pařížské dohody o klimatu, která usilovala o omezení zvýšení teploty na 1,5 až 2 stupně Celsia. Rostoucí koncentrace skleníkových plynů mají velké záporné dopady na naše každodenní životy a na budoucnosti našich dětí a vnoučat. Doufáme, že COP 26 povede k dramatickému navýšení příslibů vlád ke konkrétním akcím. Musíme změnit své průmyslové, energetické a dopravní systémy a celý způsob života - potřebné změny jsou ekonomicky zvládnutelné a technicky možné, Nemáme možnost ztrácet čas."

Spalování uhlí, ropy a plynu je největším zdrojem CO2, což způsobuje 66 procent globálního oteplování. Emise CO2 v důsledku covidu poklesly v roce 2020 asi o 5 procent ve srovnání s rokem 2019. Avšak přesto bylo do atmosféry vypuštěno mnoho miliard tun CO2, takže zpomalení ekonomiky během pandemie "nemělo žádný viditelný dopad na míru skleníkových plynů v atmosféře a na její růst," konstatuje Světový meteorologický úřad.

Asi polovina emisí CO2 z lidské činnosti zůstává v atmosféře, druhá polovina končí v oceánech a ve stromech a rostlinách na pevnině. Jenže Světový meteorologický úřad varuje, že globální oteplování poškozuje schopnost přírody absorbovat emise CO2. Například amazonský prales přestal absorbovat CO2 a nyní ho emituje do ovzduší, protože tamější divoké požáry, sucho a vypalování pralesa ničí vegetaci.

Metan způsobuje asi 16 procent globálního oteplování a většina emisí metanu je způsobována lidskou činností, jako je chovatelství dobytka a výroba fosilních paliv. Metan je potentní a relativně krátkodobě působící skleníkový plyn, takže snížení emisí metanu má rychlý dopad. Před summitem COP 26, USA a EU přislíbila snížit do roku 2030 emise metanu o 30 procent.

Emise atmosferických skleníkových plynů jsou vyšší, než jaké kdy lidstvo zažilo, a jsou nejvyšší za posledních 3,5 milionu let. Před tou dobou byla globální atmosféra o 2-3 stupně Celsia vyšší a hladina moří byla asi o 10 až 20 metrů vyšší než dnes. Jenže tehdy na planetě Zemi nežilo 7,8 miliard lidí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

-1
Vytisknout
4484

Diskuse

Obsah vydání | 26. 10. 2021