Islamistické spiknutí proti českému premiérovi

8. 10. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • Francouzský novinář Abdelhak El Idrissi má skvělou šanci stát se výchozím bodem záminky k sestavení vlády ANO s ultrapravicovou SPD a (tichou podporou) srovnatelně xenofobní KSČ(M). 

Vyšlo najevo, že v kauze Pandora Papers se kromě jiných angažuje i novinář francouzského veřejnoprávního rozhlasu Radio France Abdelhak El Idrissi. Stává se tedy jen otázkou času, kdy mezi babišisty a jejich spojenci přijde do oběhu verze, že se zde vlastně jedná o "islamistické spiknutí" vyvolané "pevným postojem premiéra k cizáckým imigrantům".


Jiná očekávání, která byla nasnadě, už se mezitím perfektně naplnila. Tak například ministryně spravedlnosti Marie Benešová se nechala slyšet, že prý kauza Pandora Papers má srazit volební preference hnutí ANO.

Zkuste si to prosím na malou chvíli představit: 596 světových novinářů se podle domněnky Benešové údajně podřídilo preferencím 4 - slovy čtyř - českých investigativních žurnalistů (mimochodem preferencím, o nichž Benešová, já ani kdokoliv jiný zatím nic bližšího neví, a pokud jde o profesionály, což jde, měly by být tyto preference zcela vedlejší...), aby prý došlo k ovlivnění voleb v Česku - zemi, která se podle Mezinárodního měnového fondu co do nominálního HDP vloni umístila na hezkém 48. místě ve světě, v těsném závěsu za Rumunskem.

Obskurní narcismus malého českého člověka, který předpokládá, že je pupkem světa a že světu stojí za ohromné mezinárodní spiknutí, představuje ve skutečnosti nesmírný, naruby obrácený palčivý východňárský mindrák - a jen ilustruje šílenou úroveň iracionality veřejné debaty, kterou je při všech politických úvahách o budoucnosti třeba brát starostlivě v úvahu.

Ovšem na druhé straně nelze popřít, že po příštích volbách se mohou v ČR u moci ocitnout i nepochybně mezinárodně ukotvené politické síly, které se tradičně vyznačují zuřivým a bezohledným bojem proti všem "nesoukmenovcům".

Z jejich pohledu i z pohledu usilovně strašícího Babiše je narativ "islamistického spiknutí" mimořádně přitažlivý a velmi bych se divil, kdyby nebyl vypuštěn do oběhu přinejmenším krátce po oznámení volebních výsledků.

Imaginární cizácké spiknutí s cílem sesadit Babiše představuje skvělou a vítanou záminku pro to, aby "prozápadní" oligarcha v čele státu odložil poslední zbytky skrupulí a uzavřel hnědorudé spojenectví, které dosud odmítal. 

Podmínkou takové aliance by se samozřejmě stal minimálně slib referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie. 

Jak už jsem napsal, je spíše nepravděpodobné, že by zatím poslední Babišova aféra nějakým podstatným způsobem ovlivnila volební zisky samotného ANO. Spíše se nabízí možnost povrchního znechucení, které povede výraznější část nerozhodnutých k volbě "protisystémových" extrémistů - příštích Babišových partnerů ve vládě. V tomto ohledu jsem dokonce optimistou, neboť se najdou i tací, kteří předpovídají, že ve skutečnosti Bigaudgate přidá i vládnímu "hnutí" do uren ještě několik procent navíc.

Věrné voliče ANO, kteří stále ještě dostávají do schránek hromadně namnožený "osobní" dopis Andreje Babiše se slibem, že se za ně bude rvát "až do roztrhání těla", nakonec nepřesvědčí nic jiného než masivní katastrofa, která hmatatelně zasáhne i je osobně.

Žádná "suchá" fakta - natož pak "abstraktní" varování ohledně stále nezvládnuté koronavirové pandemie, privatizace státu, raketového růstu zadlužení, ničivých dopadů oficiální národovecké xenofobie či důsledků stavu, kdy průměrná mzda ve státním sektoru z politických důvodů uměle převýšila odměnu v sektoru soukromém, pro budoucnost české ekonomiky - s vírou v perpetuum mobile vyrábějící koblihy z ničeho rozhodně nehnou.

-1
Vytisknout
4657

Diskuse

Obsah vydání | 12. 10. 2021