Proč se v debatě se světem „Alexe Jonese“ ocitlo celé Česko

10. 10. 2021 / Albín Sybera

čas čtení 5 minut

A proč svět podobný tomu Alexe Jonese opakovaně promlouvá do voleb v Česku.

Několik osobních postřehů z debaty ČRo Plus o rasismu v českém sportu s šéfredaktorem Reflexu Markem Stonišem, jehož líčení západu se podobá světu dezinformačních serverů a světu krajně pravicových a populistických hnutí.

Je to svět, který se výraznou měrou podílel na debaklu Pirátské strany ve volbách do českého parlamentu a prohlubování euroskepticismu ve veřejném diskursu.

 

V rozumné míře zjednodušení by se dalo říci, že Michel Foucault se snažil vymanit z Hegela. Pokud dnešní myslitelé chtějí ještě těžší úkol než vymanit se z Hegela, tak to jsou pokusy o vymanění se z ideologie.

Tvrdit, že někde ideologie není, je známkou toho, že takové tvrzení je až po kolena ukotveno v nějaké ideologii, jak vysvětlují přední světoví myslitelé, kteří se dnes zaobírají společností, kulturou a politikou. Nejznámějším příkladem je třeba Slavoj Žižek, jehož přirovnání forem toalet k formám filosofických tradic se může jevit jako nadnesené, ale minimálně v literární úrovni velmi dobře vystihuje, jak těžké, resp. nemožné, je odideologizovat veřejný diskurs.

Možná tak těžké jako nepoužívat na veřejnosti toalety. Veřejný diskurs je totiž vždycky formován nějakou ideologií

Popisovat skutečnost jako odideologizovanou není nic jiného než popisovat skutečnost zabarvenou vlastním ideologizujícím pohledem na svět. Takhle jsem si připadal v debatě s Markem Stonišem z ReflexuČeském rozhlase plus. Jak chcete argumentovat s šéfredaktorem, podle kterého na Západě převládla ideologie politického hnutí Black Lives Matter a ta zatahuje ideologii tam, kam nepatří?

V momentě, kdy namítnete, že pojmem „Západ“ Váš oponent slévá dohromady rozdílné společnosti, jako je ta americká, kanadská, francouzská skotská, německá či italská do neexistujícího mixu, tak vás zatáhne do situace, kdy se také podílíte na vytváření zbytečných rozdílů mezi „Západem“ a „Východem“ – či Střední Evropou, která je stejně tak složena ze společností, které si dokážou tak hluboce nerozumět, že mnoho lidí v Česku dodnes nechápe, jak se mohli cítit Slováci v Československu odstrčení.

V momentě, kdy namítnete, že na „Západě“ Marka Stoniše žádná ideologie Black Lives Matter (BLM) nepřevládla, pokud tedy nejste zavilý divák Infowars Alexe Jonese, tak se podílíte na dezinterpretaci celé problematiky soužití různých etnik a rasové nesnášenlivosti v poválečné éře Spojených států amerických tím, že z ní vytrháváte poslední z řady společenských snah upozornit na nerovnoprávné postavení občanů tmavé pleti.

I oponováním takové mylné argumentaci, tak z BLM činíte přesně to imaginárně konstruované radikální „politické hnutí“ usilující o konec „normálního světa“, jak jej vnímají dezinformační servery jako Aeronet či Parlamentní listy. Předkládáním argumentů proti tak paradoxně pomáháte vytrhnout BLM z kontextu a konstruovat jej jako cosi, co přišlo odnikud, čemu nepředcházela zbytečná násilná úmrtí něčích dětí, něčích rodičů, čemu nepředcházely snahy a selhání napravit rasismus v americké společnosti.

V neposlední řadě ale argumentací s postoji Marka Stoniše nechtěně legitimizujete rasismus v české společnosti. A to nejenom ten fotbalový, jehož další projev jsme mohli vidět před začátkem mezinárodního fotbalového utkání Česko-Wales, kdy čeští fanoušci hlasitě pískali na fotbalisty Walesu připomínající si oběti rasismu pokleknutím na trávník.

Na místě je otázka, o kolik je taková reakce ještě horší, než kdyby fanoušci pískali během státní hymny. K předzápasovému hráčskému gestu není nikdo nucen, tak kde se bere taková až hysterická reakce na projev solidarity s lidmi vystavenými rasově motivovanému násilí?

Je to proto, že v české veřejnosti je široce rozšířená představa, kterou mj. aktivně předkládá Reflex Marka Stoniše, a který dlouhou dobu rezonuje dezinformační scénou, tedy, že BLM je radikální marxistické politické hnutí ohrožující údajnou normálnost života v Česku? Normálnost pokřiků jako „Jude Slavie“ či „polští židi“, ale také naprosto zdomácnělé užívání výrazů jako „cikán“ či „Rusák“ jako nadávek.

Je to představa, která má velice blízko k volební kampani ANO, či volební kampani SPD, kde je „Západ“ vyobrazován krajně negativně a jako ohrožující pořádky v ČR ať už formou zelené politiky, migrace či formou „ideologií“ zrovnoprávňující etnické a sexuální menšiny.

Tato kampaň nepochybně přispěla k vítězství hnutí SPOLU ve víkendových volbách. Pro většinu voličů legitimně naštvaných na Babišovo ANO je Pirátská strana, podobně jako zelení, příliš pro-unijní, příliš pro-západní, příliš ekologičtí a příliš málo pravicoví. Aneb jak by napsal Aeronet, anebo Reflex, jsou příliš radikální či příliš marxističtí.

Právě pro to husté prostoupení napříč českou politikou, ale také sportem, tak někdy může být obtížné vnímat obrysy této ideologie, která vnímá pro-unijní či ekologické postoje jako levicové a maskuje tak svou vlastní vyhraněnost. Bohužel přitom vyrůstá nesmyslná ideologická opona mezi západem a střední Evropou podobnou představám místních populistů a euroskeptiků.


Slavoj Žižek: Ideologie a záchody v různých kulturách:

-1
Vytisknout
4059

Diskuse

Obsah vydání | 12. 10. 2021