Čas motýlů a syslů

9. 10. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • Parlamentními volbami české politické drama ani náhodou nekončí - protože jsme už od roku 2013 tolerovali, že ČR přestává být parlamentní republikou. 

Opoziční koalice po velkém dramatu porážejí ve volbách ANO Andreje Babiše. Zvládly to však jedině proto, že nespokojenci volící antisystémové strany - SPD, Přísaha, TSS, Volný blok, KSČ(M), ale počítám sem i dnešní xenofobní a protiimigrantskou ČSSD - své hlasy široce rozprostřeli a žádná z jejich partiček tak nedosáhla na 5 % hranici. Kdyby také extrémisté vytvořili koalice schopné kumulovat jejich až 25 % (!) hlasů, volby by dopadly úplně jinak. Andrej by se smál už dnes.


Ale rozhodující význam má, kdo se zasměje naposled. Babiš je už objednán k Zemanovi a bude to s největší pravděpodobností opět on, kdo dostane pověření, aby se pokusil o nemožný úkol sestavit novou vládu. Co na tom, že nemá v parlamentu většinu a nikdo z vedení ostatních stran - včetně SPD - s ním nyní jednat nechce. Zeman si nehledě na rozhodnutí voličů bude dál dělat, co měl v plánu před volbami. Na jejich výsledku mu nesejde.

ANO s Babišem v pozadí - absurdní představa u tohoto typu narcise, ale pokračujme chvíli v myšlenkovém experimentu - by podle některých mohlo nabídnout koalici samostatné ODS, údajně včetně postu premiéra. Ta by už sněmovní většinu dohromady dala.

Pravda je, že hrát si na tohle Babiš může, aby měl záminku dál zůstat ve Strakovce. Prezidentsko-premiérské průtahy nyní mohou trvat v krajním případě zhruba osm měsíců, kdy povládne "vláda v demisi". A to vytvoří ohromný prostor pro lovení v kalných vodách.

Babiš chce znova motýle. Nepochybně budou létat kolem uší opozičních poslanců se zaručeně pravým šustěním jejich křídelních greenbacků. A sysle, jak pamatujete, byli již vysazeni, i do opozičních koalic. Občas se některý v posledních měsících neudržel a podřekl se. Zejména právě v prostředí ODS. Melčákizace-pohankizace představuje osvědčený recept. Udržet celé měsíce pohromadě pět opozičních subjektů, které mají také svoje vzájemné neshody a do toho ještě individuální ambice poslanců, to dá věru fušku.

Mimochodem, netřeba býti nemilosrdným k Pirátům. Nepochybně si kritiku zaslouží za mnohé, ale konečný výsledek je pro ně svým způsobem nespravedlivý. Připomínám, že během kampaně coby původně nejpreferovanější opoziční strana padli za oběť čelní palbě baterie Babišových rychlopalných sračkometů, zatímco ODS, TOP09, KDU-ČSL a STAN prováděly víceméně mimo dostřel rozhodující obchvat jejich palpostů.

Osobně jsem se rozhodl Piráty vykroužkovat až teprve ve chvíli, kdy Ivan Bartoš začal hovořit o svých "obavách z islamizace v Německu". Stranu, která si nestojí za svou agendou a zbaběle se ústy předsedy přizpůsobuje xenofobní rétorice ANO a extrémistů, prostě volit nemohu. Není čitelná a nemohu naprosto tušit, co by dělala, kdyby přišla k moci. Takhle získá šanci si to uvnitř důkladně vyříkat.

Čas motýlů a syslů ovšem může být dlouhý a k dosavadní opozici nemilosrdný. Mávání greenbacky některým zní jako kouzelná pohádka z dílny německých romantiků - a sysle už měly příležitost připravit pozice. Vzpomeňme na zrušení superhrubé mzdy. Vzpomeňme na neschopnost ODS distancovat se od exekučního byznysu, kterou sdílí s ANO. Petr Fiala sice vyhrál volby a útočit se na něj nebude snadno, ale přesto nemusí předsedou strany zůstat věčně.

Selžou-li motýle i sysle jednostejně, za mořem piva a cirhózou hustou, že by se dala krájet, se pořád ještě šklebí podlá mandrilí tvář oposmlouvy.

0
Vytisknout
3515

Diskuse

Obsah vydání | 12. 10. 2021