Transformace energetiky a zdražování energií

16. 9. 2021

čas čtení 10 minut
 

Energie zdražují, protože jsme stále závislí na fosilních palivech a vláda neudělala dost pro to, aby tuto závislost snížila. Nyní se tak musíme postarat, aby zejména chudší lidé dostali okamžitou pomoc a zároveň my všichni možnost zbavit se fosilní závislosti.


Proč ceny energií rostou?


  • Aktuální zvyšování ceny energií je způsobeno celkovým oživením světové ekonomiky po Covidu, zejména nárůstem poptávky a tedy ceny uhlí, ropy a plynu na světových trzích díky vysoké poptávce zejména v Asii. Vysoká závislost na globálně obchodovaných fosilních zdrojích energie vystavuje českého spotřebitele těmto výkyvům cen. Zvyšování cen energií není specialita Česka nebo dalších zemí, kde hrají velkou roli povolenky na emise z uhlí. Evropský trh s elektřinou je propojený a velkoobchodní ceny pro české zákazníky určuje burza v Lipsku. V Evropě se rekordně zvyšuje cena elektřiny i v zemích s dlouhodobě stabilním vysokým podílem jaderné energie, jako je Francie.

 
  • Spalování fosilních paliv způsobuje poškozování zdraví a životního prostředí odjakživa. Jen uhelné elektrárny nás všechny stojí 51 miliard ročně, které platíme na zdravotním a nemocenském pojištění, nižšími příjmy na neschopenkách a podobně. Tyto dopady jsou citelnější pro chudší rodiny. Emisní povolenky jsou jen cesta, jak tyto náklady přenést z celé společnosti na ty, co fosilní paliva spotřebovávají.


  • Spalování fosilních paliv je také hlavní příčina změny klimatu a ekonomické dopady nekontrolovatelného růstu teploty by byly násobně větší, než náklady na redukci emisí skleníkových plynů (tedy na zastavení růstu teploty na relativně bezpečné úrovni). I dopady změny klimatu jsou horší pro chudší lidi nejen v rozvojových zemích, ale také v ČR.


  • ČR transformaci energetiky doposud téměř neřešila a nyní se ukazuje, jak nezodpovědný krok to byl. Odklon od fosilních paliv a přechod na obnovitelné zdroje kombinovaný s podporou úspor energie (zejména tepla) je tedy jediná ochrana před nadměrným zvýšením nákladů na energie. Modelování odklonu ČR, Německa a Polska od uhlí ukazuje, že při rychlejším tempu útlumu a rychlejším rozvoji obnovitelných zdrojů bude stát silová elektřina méně než při pomalejším. Nelze ovšem spoléhat na to, že problém s rostoucí cenou tepla a elektřiny vyřeší vládní záměr rozvoje jaderné energetiky


Jak řešit rostoucí ceny energií?


  • Lidem musí stát pomoci s rostoucími náklady. Je potřeba okamžitá pomoc těm nejzranitelnějším, ale zároveň je potřeba strategický přístup. Krok po kroku snižovat závislost rodin na uhlí, plynu, ropě či teple a elektřině z fosilních zdrojů. Více peněz do zateplování nebo fotovoltaických střech je chytrá investice a další ekonomický impuls vhodný pro obnovu po pandemii covid-19. Navíc má ČR k dispozici desítky miliard z EU na transformaci energetiky, jde jen o to, zda je použije na pomoc lidem nebo jen velkým firmám. Bude moct také využít peníze z připravovaného evropského Sociálního klimatického fondu, který má právě pomoci s eliminací sociálních dopadů transformace energetiky..


  • Okamžitá pomoc


  • Zlepšit komunikaci a informovanost o možnosti čerpat příspěvek na bydlení při vysokých nákladech domácnosti na energie a destigmatizovat jeho příjemce.


  • Česká republika se může inspirovat například ve Španělsku, které jako první stát v Evropě, reagovalo na zvyšování cen energie. Mimořádně vysoké výdělky energetických firem mají být využity na pokrytí distribučních nákladů v síti a snížit tak účty konečným spotřebitelům. Stát také sníží daň z energie pro domácnosti a pro zranitelné zákazníky zavádí desetiměsíční moratorium na odpojení od sítě v případě problémů s platbami.


  • Snižování závislosti na drahých fosilních palivech


  • V daleko větším rozsahu podporovat úspory energie (zejména zateplování domů) a zpřístupnit dotační programy i nízkopříjmovým domácnostem (navýšením dotace, poskytováním souběžných půjček po vzoru kotlíkových dotací atp.). Nízkopříjmovým domácnostem umožnit jednak čerpání dotace i na dílčí opatření úspor (např. jen výměna oken), ale také naopak umožnit čerpání na nutné související stavební úpravy (statika, hydroizolace). Bude potřeba výrazně více peněz, než se do zateplování domů dává nyní, ale je potřeba si uvědomit, že také příjmy státu z aukcí emisních povolenek jsou výrazně vyšší (když začínala Nová zelená úsporám, tak cena povolenky byla 5 Eur/tCO2, dnes je přes 50 Eur). 


  • Pokud bude v EU zaveden systém emisního obchodování i na dodávky paliv (plyn, uhlí) pro domácí kotle či domovní kotelny, využít výnosy pro podporu snižování energie a náhradu fosilních paliv v lokálním vytápění, tedy vracet peníze lidem skrze dotace na snižování spotřeby fosilních paliv. 


  • Pokračovat v kotlíkových dotacích a půjčkách a dále zvyšovat jejich využitelnost pro nízkopříjmové domácnosti a sociálně slabé, umožnit kotlíkové dotace také pro menší zdroje jako kamna. Česká republika bude mít další peníze na kotlíkové dotace půjčky v rámci Národního plánu obnovy, tedy balíku peněz z EU na obnovu ekonomiky po koronaviru.


  • Rozšířit programy podpory instalace solárních panelů na střechy domů a zpřístupnit je i chudším (snížením spoluúčasti, poskytováním souběžných půjček po vzoru kotlíkových dotací atp.) a umožnit sdílení elektřiny mezi lidmi.


  • V návrhu na úpravu tarifní struktury pro platby za elektřinu nediskvalifikovat úspory a investice do střešních fotovoltaických elektráren. Konkrétně je nutné dodržet princip, že u průměrné spotřeby převyšuje částka za odebranou elektřinu fixní platbu za připojení k síti. V případě nejčastější distribuční sazby D02d by podíl fixní platby při průměrné spotřebě neměl překročit 30 % celkové platby. Nezavádět poplatek za vlastnictví fotovoltaiky. 


  • Podporovat obecní projekty obnovitelných zdrojů (solární střechy, větrné elektrárny, biomasové výrobny, bioplynové stanice a další), které zajistí zásobování místních lidí energií za stabilní ceny.


  • Při transformaci teplárenství upřednostňovat investice do přechodu z uhlí na obnovitelné zdroje a optimalizaci soustav dálkového zásobování teplem pro minimalizaci ztrát a plýtvání teplem v nezateplených budovách.


  • Podporovat výstavbu sociálních bytů a dalších forem dostupného bydlení v nejvyšších energetických standardech.


  • Zlepšit informovanost spotřebitelů o možnostech úspor energie, využití obnovitelných zdrojů a jejich financování. Zaměřit cílené poradenství na nízkopříjmové domácnosti a začlenit osvětu k energetickým úsporám mezi oblasti sociální práce u domácností ohrožených energetickou chudobou.


  • Lidé pracující v uhelném průmyslu (těžbě i elektrárnách) mohou být zasaženi dvojnásobně: zvýšením cen a ztrátou zaměstnání a tedy i příjmu. Proto je potřeba, aby stát pomohl rozšířením nařízení vlády zajišťující výsluhový příspěvek pro odcházející zaměstnance/kyně některých uhelných dolů (Sokolovská uhelná, OKD, velkolom ČSA) na ostatní doly (Severočeské doly, velkolom Vršany) a také na uhelné elektrárny a teplárny.


Poznámky:
[3]  Garantované výkupní ceny elektřiny z rozestavěných reaktorů ve Velké Británii nebo v Turecku se pohybují od 120 do 130 eur za megawatthodinu v dnešních cenách. Tedy významně nad současnou (v porovnáním s předchozími lety vysokou) velkoobchodní cenou elektřiny. Problém zdražování tepla pak současné i plánované jaderné zdroje nemohou vyřešit, neboť teplo nedodávají (výjimkou by bylo částečné pokrytí tepla pro České Budějovice v případě dokončení výstavby horkovodu z Temelína).
[4]  Na vyšších cenách povolenek vydělají více zaostalé země s fosilní energetikou, jako je Česká republika. Z Modernizačního fondu, který se plní právě zisky z povolenek, dostaneme druhý nejvyšší příjem v Evropě, dokonce více než Polsko. Minimální částka, kterou získáme, která ale s rostoucí cenou povolenky poroste, je 150 miliard korun. Ty budou použity na modernizaci energetiky, dopravy, průmyslu a ukončení těžby a spalování uhlí.
[5]  Toto opatření doporučuje i Zpráva o vyloučení z bydlení za rok 2021 http://socialnibydleni.mpsv.cz/images/soubory/Ostatni/Bydleni-jako-problem-2021.pdf
[5]  Díky programu Nová zelená úsporám, který Česko financuje z prodeje povolenek, získalo od roku 2014 45 tisíc domácností dotaci na zateplení domu nebo obnovitelné zdroje v celkové výši 10 miliard korun.

Kontakt a více informací:
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz,
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, ales.miklik@hnutiduha.cz


--
Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic
Lublaňská 18, 120 00 Praha
E: media@hnutiduha.cz
T: +420 604 131 131
W: www.hnutiduha.cz

Hnutí DUHA prosazuje zdravé prostředí pro život, pestrou přírodu a chytrou ekonomiku. Dokážeme rozhýbat politiky a úřady, jednáme s firmami a pomáháme domácnostem. Svých výsledků bychom nedosáhli bez podpory tisíců lidí, jako jste vy. Přidejte se také: darce.hnutiduha.cz
 

1
Vytisknout
6212

Diskuse

Obsah vydání | 21. 9. 2021