Jak by pandemie mohla skončit - a co způsobí, aby skončila rychle

16. 2. 2021


Pandemie jsou z definice globální. Jen zákaz cestování a rovný přístup k vakcínám pro všechny země ukončí tuto krizi


Většina lidí už přizpůsobila svá očekávání, že celé jaro budou ještě v karanténě - avšak většina tiše doufá, že v létě a na podzim 2021 se život v Británii bude moci vrátit víceméně k normálu. Je to příliš optimistické? Co můžeme udělat pro to, abychom se vyhnuli zpětnému propadnutí do cyklu opakovaných lockdownů? Krátce řečeno: Jak tato pandemie skončí a jak ji můžeme ukončit rychleji? ptá se profesorka veřejného zdraví na Edinburské univerzitě Devi Sridhar.

Globálně je Británie v silném postavení, protože má nejméně pět efektivních a bezpečných vakcín, avšak hrozí vážné problémy. Už víme o nových kmenech koronaviru, jako je britská, brazilská a jihoafrická varianta, které jsou nebezpečnější, protože jsou nakažlivější a v případě britské varianty mají potenciálně horší zdravotní důsledky.

A co je ještě horší, neustále probíhající mutace znamenají, že některé tyto varianty, jako brazilská a jihoamerická, stejně jako budoucí varianty, se mohou vyhnout jak našim vakcínám, tak přirozené reakci imunitního systému. Důsledkem bude, že naše nynější vakcíny budou méně účinné a lidé mohou být nakaženi covidem znovu. To, že jste prodělali jednu verzi covidu-19, nemusí znamenat, že budete imunní vůči novému jeho kmenu.

Terén před námi je problematický, ale můžeme nastínit několik bezpečných tras. Bohatší země jako Nový Zéland, Austrálie, Kanada, Japonsko, Británie a evropské země mají možnost realizovat eliminační strategii prostřednictvím směsice programů testování, trasování a izolace, ostrých krátkých lockdownů, aby se lidé nescházeli, a, což je klíčové, zákazem přeshraničního cestování, aby do zemí nebyly dováženy nové řetězce a varianty. To by pomohlo ukončit epidemii v každé jednotlivé zemi a postupně, v  jedné zemi po druhé, by to vedlo k lepšímu zvládání pandemie a k jejímu ukončení.

Pokud tyto země budou schopny proočkovat své obyvatelstvo rychle (včetně dětí, protože musí být očkována velká část obyvatelstva, aby se dosáhlo "stádní" imunity) a pokud dokáží ochránit své obyvatelstvo před variantami z jiných částí světa, budou moci zrušit karanténní opatření a vrátit se v nadcházejících šesti až osmi měsících k víceméně normálnímu domácímu životu. To by znamenalo znovuotevření škol, restaurací, barů a fitek, a návrat hudebních festivalů a sportovních akcí. Bylo by nutno stále ještě rychle zasahovat proti novým ohniskům pandemie, ale ta by byla lokalizovaná a krátká.

Za větší svobodu na domácí scéně by lidé museli zaplatit zákazem cestování do zahraničí. Už jsme svědky toho, jak Izrael rychle pokračuje se svým očkovacím programem a zároveň zakázal veškeré mezinárodní lety do země. Kanada nyní požaduje, aby cestující ze zahraničí přilétali jen na jedno ze čtyř dezignovaných letišť a okamžitě se odebrali do řízené izolace v hotelech. To je nejrychlejší cesta k domácí normálnosti, jak jsme se poučili z celého roku pandemie.

Tak co to znamená pro Británii? Patnáct milionů proočkovaných občanů je neuvěřitelný začátek, ale má-li se zabránit šíření viru, je nutno očkovat daleko více lídí. Očkována musí být většina obyvatelstva. Budeme muset posílit náš testovací, trasovací a izolační systém zvýšeným testováním a řádnou finanční podporou pro ty, kdo jsou doma v izolaci. Zároveň budeme muset se vyrovnat se zákazem mezinárodního cestování přes celé léto.

Británie tou cestou směřuje, ale zatím jaksi váhá rozšířit povinnou karanténu v hotelech na přílety ze všech zemí, nejen z těch zemí, kde je známá přítomnost nových kmenů koronaviru. Problém s tímto přístupem je, že varianty vznikají a rozšíří se dříve, než byly identifikovány, vzhledem k tomu, že v mnoha zemích světa se koronavirus nedá geneticky sekvenovat. Skotsko už zavedlo přísnou karanténu pro přílety ze všech zemí světa.

Jakmile bohatší země jako Británie zvládnou svůj domácí problém, musejí podpořit méně bohaté země v jejich úsilí proočkovat jejich obyvatelstvo. Mnoho chudších zemí, které nemají zdroje a miliony pro vyjednávání s farmaceutickými firmami, nemají vakcíny pro většinu svého obyvatelstva, zatímco některé bohaté země zakoupily až devět vakcín na osobu.

Světová zdravotnická organizace požádala tyto země, aby darovaly vakcíny iniciativě Covax, která je distribuje do chudších zemí. Norsko už explicitně souhlasilo, že poskytne vakcíny v tutéž dobu, co očkuje své vlastní obyvatelstvo.

Není to pouze morální imperativ ochránit životy po celém světě, existují pro to i sobecké důvody. Protože pokud se bude virus šířit v  jiných místech, dává mu to možnost se rozmnožovat, mutovat a proměňovat se v nebezpečnější formy, které mohou pak nakazit i očkované osoby. Pandemie skončí teprve tehdy, až budou levné, přístupné a efektivní vakcíny distribuovány po celém světě.

Pandemie neskončí rychle, ale pomalu, země po zemi, jak každý stát postupně zvládne covid-19 a potlačí virus až k jeho eliminaci. Bohaté státy toho dosáhnou testováním, očkováním (bude nutno vakcíny neustále měnit a znovu lidi očkovat) a lepšími léky proti covidu-19. Chudší země budou mít problémy to udělat a budou čelit opakovaným vlnám a ohniskům pandemie, dokud nedostanou podporu pro zvládnutí pandemie. Bohužel, tohle je problém globálního zdraví: problémy, které jsou zvládnuty a rychle pak zapomenuty v bohatém světě, jako spalničky, příušnice, zarděnky, tuberkulóza a obrna, zůstávají v rozvojovém světě trvalými problémy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
2792

Diskuse

Obsah vydání | 18. 2. 2021