Evropský summit řeší tvrdé zahraniční výzvy

2. 10. 2020

čas čtení 3 minuty
Evropští lídři se ve čtvrtek sešli v Bruselu na dvoudenním summitu se záměrem překonat nesoulad a předložit společnou reakci na vážné zahraničněpolitické výzvy, jimž blok čelí. Zde jsou důvody, proč byste je měli sledovat.


Jednání bylo původně svoláno na minulý týden, ale odložil je předseda Evropské rady Charles Michel, který odešel do karantény kvůli kontaktu s osobou infikovanou COVIDem-19. Mezitím byl testován negativně.

Na programu je celá řada zahraničněpolitických témat:

Turecko

Napjaté vztahy EU s Tureckem budou zřejmě dominovat první noci jednání. Ankara je nyní zapojena do nebezpečného námořního sporu s členy EU Řeckem a Kyprem, což vyvolává napětí ve východním Středomoří a obavy z propuknutí otevřeného konfliktu.

Řecko a Kypr požadují, aby EU zaujala vůči tureckým aktivitám zaměřeným na hledání zemního plynu ve sporných vodách, na něž si činí nárok, tvrdší přístup - což znamená další sankce.

Kyperský prezident Nikos Anastasiades ve čtvrtek obvinil Turecko z "diplomacie dělových člunů" a narušení kyperského námořního šelfu při hledání uhlovodíků. "Od summitu Evropské rady očekávám konkrétnější a efektivnější postoj, aby ukončil tuto diplomacii dělových člunů," prohlásil před jednáním.

Francie a Rakousko podporují Řecko a Kypr, ale je dosud nejasné, zda uvnitř bloku existuje jednomyslnost ohledně uvalení sankcí na Turecko.

Bělorusko

EU je pod tlakem, aby jednala, od propuknutí masových protivládních protesů v Bělorusku po prezidentských volbách, které jsou široce považovány za zfalšované. Ale Brusel dosud nedokázal jednat kvůli námitce Kypru.

Kyperští představitelé se odvolávají na srpnovou dohodu ministrů zahraničí EU schvalující současně sankce proti Turecku a Bělorusku - a tvrdí, že obojí je stejně důležité.

Představitelé EU sepsali seznam 40 běloruských představitelů považovaných za odpovědné za povolební represe a budou čelit sankcím, pokud je Kypr přestane blokovat.

Je však pravděpodobnější, že téma bude vyřešeno až na dalším jednání ministrů zahraničí. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell prohlásil, že lídři na summitu mohou poskytnout politická vodítka.

Lídři také budou diskutovat o tom, zda zahrnout do seznamu sankcionovaných osob běloruského lídra Aleksandra Lukašenka, jak to už udělaly Kanada a Británie.

Arménie-Ázerbájdžán

Nedávné propuknutí bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem kvůli sporné oblasti Náhorního Karabachu bude také na pořadu jednání a ovlivní diskusi ohledně Turecka.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu obvinil Ankaru z "bezohledných a nebezpečných" prohlášení podporujících Ázerbájdžán, což vyvolalo ostrou reakci jeho tureckého protějšku Recepa Tajjipa Erdogana.

Macron má lídrům EU přednést zprávu o situaci a patrně budou hovořit o směřování budoucí akce bloku.

Čína

Očekává se, že lídři povedou strategickou diskusi o tom, jak se vypořádat s Čínou, ve světle rostoucích obav ohledně porušování lidských práv Pekingem.

Čína je druhým největším obchodním partnerem EU po USA a EU je největším obchodním partnerem Číny. Ale EU si dlouho stěžuje na chybějící rovné podmínky pro všechny hráče a nerovný přístup na čínský trh.

Lídři EU se budou zabývat i pomalým pokrokem obou stran ohledně důležité dohody o investicích.

Brexit

Na jednání se také bude diskutovat o brexitu. Lídři EU budou informováni o stavu probíhajících jednání s Británií ohledně postbrexitové obchodní dohody.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5923

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2020