Lidé už zapomněli, co je válka. Přežije liberální pořádek v Evropě?
10. 11. 2018
Rodina duchovního Josepha Mussera vždycky žila v Alsasku, avšak ne vždycky v téže zemi. Jeho dědeček bojoval za Německo v první světové válce, jeho otec za Francii v druhé světové válce. Dnes nikdo nebojuje. Jeho praneteř žije ve Francii, ale pracuje v Německu. Přejíždí přes hranici, kvůli níž její předci bojovali, aniž by si toho vůbec všimla, píše New York Times.
"Založení Evropské unie je vzpomínkou na válku," vysvětluje duchovní Musser. "Avšak lidi už na ni zapomínají."
V neděli se desítky světových politiků setkávají v Paříži s cílem připomenout sté výročí příměří, které ukončilo první světovou válku. Jenže řetězec vzpomínek, který váže rodinu Musserových - i celou Evropu - se rozpadá.
Staří démoni šovinismu a etnické nenávisti se znovu šíří Evropou.
Vzniká závažná otázka: Dokážeme se poučit z historie, aniž bychom ji osobně sami zažili?
Není náhodou, že Evropská unie, cílem jejíhož založení bylo potlačit síly nacionalismu a etnické nenávisti, má své instituce v alsaském Štrasburku.
Avšak dnešní mladší generace nemají žádné osobní vzpomínky na průmyslové vraždění. Jejich mysl namísto toho ovlivňuje deset let trvající finanční krize, příchod migrantů z Afriky a z Blízkého východu a pocit, že sjednocená Evropa nefunguje. Pro mnohé z nich je vzpomínka na krvavou historii Evropy z minulého století jako vzpomínka na dobu kamennou.
Za první světové války zahynulo více než 16 milionů lidí a její dědictví dál ovlivňuje Evropu.
"Ti, kdo se nedokážou poučit z historie, jsou odsouzeni k tomu, aby ji opakovali," řekl Churchill r. 1948.
Vedle Merkelové a Macrona bude v neděli v Paříži stát celá řada nacionalistických politiků - Trump, Putin a Erdogan.
Historikové nicméně poukazují na určité rozdíly mezi dneškem a rokem 1914.
Před první světovou válkou se Evropa impérií právě stala Evropou národních států: neexistovala vyzkoušená tradice liberální demokracie. Ekonomická situace byla strašná. V Berlíně umíraly děti na podvýživu.
A hlavně dnes v Evropě neexistuje militaristická tradice, která byla v roce 1914 v Evropě naprosto mainstreamová. Francie a Německo, nepřátelé po dlouhá staletí, jsou nyní blízkými spojenci.
Historik Timothy Garton Ash však varuje, že to, co se může zdát jako věčný, neměnný pořádek, se může velmi rychle rozložit.
Vždycky, když lidé zapomněli, co to znamená být ve válce, vypukla nová válka, říká německý historik Daniel Schönpflug. "Historie nás učí, že když zemře generace, která zažila válku, lidi se přestanou chovat opatrně a začnou se vůči válce chovat naivně."
Historik Anthony Beevor je pesimista. Morální dilemata budoucnosti evropskou liberální demokracii zlikvidují, předpovídá. Migrační krize roku 2015 byl teprve začátek.
"Další vlny migrace jsou nevyhnutelné a Evropa je jejich hlavním cílem," říká Beevor a poukazuje na destabilizační sílu chudoby a globálního oteplování v rozvojových zemích, které migraci vyvolávají.
"Evropští politikové budou čelit volbě: Buď odmítnout hladovějící uprchlíky, anebo dát munici ultrapravici a zlikvidovat stabilitu ve svých společnostech," varuje Beevor.
Pravicový historik Niall Ferguson poukazuje na to, že hlavním problémem je nedokončený projekt celní unie eura. V důsledku toho jsou evropské instituce nestabilní. Macron by chtěl euro dokončit, ale nikdo ho v tom nepodporuje.
Problémem také je, že Evropa už není v ohnisku geopolitiky.
"Dnes se Evropa možná zase vrátí k tragédii, ale už nebude nikdy v centru světového dění jako před sto lety," varuje francouzská autorka Dominique Moïsi. "Historie se stěhuje jinam."
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse