Proč Putinova obliba v Rusku rychle klesá

17. 8. 2018

čas čtení 3 minuty
Zřejmě žádná postava na světovém jevišti nevypadala větší než ruský prezident Vladimir Putin, píše Andrej Kolesnikov. Nedávný summit s Donaldem Trumpem v Helsinkách, americké znepokojení z dalšího ruského zasahování do voleb, vzkříšení Kremlu coby klíčového hráče na Blízkém východě a samozřejmě snadné znovuzvolení v březnu jakoby ukazovaly na setrvalou sílu. Tyto události však také mohou zakrývat rostoucí slabost.


Pokles podílu Rusů schvalujících Putinovu práci byl ostrý. Podle údajů centra Levada jen 67 % dotázaných Rusů v červenci schvalovalo jeho aktivity, ve srovnání s 82 % v dubnu a 79 % v květnu. Další údaje Levady ukazují, že důvěra v Putina klesla z 60 % v lednu na 48 % v červnu. Někteří z nejpopulárnějších ruských představitelů zaznamenali podobný sestup: Za stejné půlroční období poklesla obliba ministra obrany Sergeje Šojgua z 31 na 19 % a ministra zahraničí Sergeje Lavrova z 25 na 14 %.

V červencovém průzkumu Levady 40 % dotázaných sdělilo, že Rusko se pohybuje špatným směrem, zatímco v dubnu to bylo 26 %. Kromě toho 58 % je přesvědčeno, že vláda napřesrok nedokáže zlepšit ekonomickou situaci. Takže co je špatně?

Hlavním impulsem je vládní návrh na zvýšení věku pro odchod do penze z 60 a 65 let u mužů a z 55 na 60 let u žen. Důvodem veřejného rozhořčení je fakt, že návrh je považován za porušení nepsané sociální smlouvy, v níž se vláda zavázala uchovat takzvanou stabilitu, udržet mírné sociální výhody a propagovat národní pýchu výměnou za politickou podporu a netečnost vůči masivní korupci na špici politické pyramidy. Většina Rusů považuje za povinnost státu udržet sociální systém, jak je. Studie Carnegie Moscow Center a Levady z roku 2017 ukázala, že většina respondentů není ochotna přijmout ani malé změny benefitů: 77 % nebylo ochotno vzdát se ani malé dnešní výhody ve prospěch budoucího zvýšení kvality života a 75 % odmítlo zvýšení věku pro odchod do penze. To je pochopitelné, protože takové změny by tvrdě zasáhly příjmy ruských domácností. Třetina dnešních penzistů nadále pracuje a nechce přijít o důchod jakožto druhý zdroj příjmu.

Nicméně návrh na zvýšení věku pro odchod do penze není jedinou příčinou klesající Putinovy obliby. Původně úspěšná zahraničněpolitická agenda ztrácí u veřejnosti přitažlivost tváří v tvář rostoucí frustraci doma. Je pochopitelné, že se Putinova popularita stabilizuje na nižší, avšak udržitelné úrovni. Avšak pokud nízká míra souhlasu s prezidentem přetrvá, Kreml se pokusí vytvořit nějaký spektákl, aby odpoutal pozornost od řady sociálních problémů. Možná bude chtít posílit svá dramatická zahraničněpolitická gesta, avšak ta již ztratila svou sílu. Dalším způsobem odpoutání pozornosti může být pokračování v zatýkání údajných špionů a zrádců. Čím jsou tyto případy absurdnější, tím účinněji odvádějí pozornost od sociálních potíží.

Putin teoreticky podle ruské ústavy musí odstoupit v roce 2024. Jeho klesající podpora mezi veřejností může zvýšit pravděpodobnost následníka v roce 2024. Stejně jako Jelcin, i Putin si přeje následníka, který mu zaručí beztrestnost. Pokud ho nenajde, zřejmě novelizuje ústavu a zůstane u moci i po roce 2024. Tím by ovšem jen posílil touhu ruské veřejnosti po politické a sociální změně.

Pro tuto chvíli prudký pokles veřejné podpory ukázal, že Putin není ani zdaleka tak politicky nezranitelný, jak se dříve myslelo.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9161

Diskuse

Obsah vydání | 21. 8. 2018