Varoufakis: Trump má v USA velmi silnou ekonomiku, může klidně rozbít světový pořádek

12. 6. 2018

čas čtení 5 minut
Trumpova vláda v USA na domácí scéně rychle rozjíždí americkou ekonomiku, píše Janis Varoufakis. Nejprve Trump schválil obrovské škrty na daních z příjmu a na podnikatelských daních. Ale to nebylo všechno. Za scénou Trump ohromil Nancy Pelosiovou, šéfku Demokratů ve Sněmovně reprezentantů, že schválil téměř všechny sociální programy, o něž ho požádala. V důsledku toho má nyní americká federální vláda největší rozpočtový deficit v historii Ameriky a nezaměstnanost v USA je dnes menší než 4 procenta.

Tento prezident dává peníze nejen bohatým, ale i mnoha chudým občanům. S velmi silnou domácí americkou zaměstnaností, zejména mezi Afroameričany, s inflací pod kontrolou a optimistickou burzou má Donald Trump domácí situaci zvládnutou.





Americký protitrumpovský establishment se modlí, aby trhy potrestaly Trumpovu rozhazovačnost. Přesně to by se také stalo, kdyby Amerika byla jakákoliv jiná země. Americký fiskální deficit má v roce 2018 dosáhnout 804 miliard dolarů a v roce 2019 981 miliard dolarů. V nadcházejících 18 měsících se očekává, že si americká vláda vypůjčí 2,34 biliony dolarů. V každé jiné zemi by to znamenalo absolutní propad kurzu místní měny a obrovské zvýšení úrokových měr. Jenže Spojené státy nejsou žádná "každá jiná země".

Americká ústřední banka, Fed, končí nyní svůj program kvantitativního uvolňování odprodejem svých nahromaděných aktiv soukromému sektoru. Investoři potřebují kupovat dolary. To způsobuje, že množství dolarů, které jsou k dispozici investorům, klesá každý měsíc o 50 miliard.  Dodejte k tomu všechny ty dolary, které potřebují němečtí a čínští kapitalisté k nákupu amerických vládních obligací (oni si potřebují své peníze zaparkovat někde, kde je to bezpečné) a pochopíte, proč je Trump přesvědčen, že nebude potrestán poklesem hodnoty dolaru či vládních obligací.

Vyzbrojen obrovskou výsadou, kterou mu dává skutečnost, že Trump vlastní tiskárny na dolary, pohlíží Trump na obchodní výměnu s ostatními zeměmi skupiny G7 a dochází k jasnému závěru: Trump nemůže nikdy prohrát obchodní válku vedeou proti zemím, které mají vůči USA tak obrovské přebytky (například Německo, Itálie či Čína), anebo které (jako Kanada) dostanou zápal plic, v okamžiku, kdy americká ekonomika dostane jen obyčejnou chřipku.

Nic na tom není nového. Richard Nixon se také postavil v roce 1971 proti evropskému establishmentu a Ronald Reagan v roce 1985 brutálně napadl Japonsko. I jejich jazyk nebyl o nic civilizovanější: postoj Nixonovy vlády shrnul jeho muž John Connaly: "Já věřím, že všichni cizinci nás chtějí ošoustat, a je naším úkolem je ošoustat první."

Dnešní americká agrese vůči spojencům USA se od těchto epizod odlišuje ve dvou směrech:

Zaprvé, od rozkladu Wall Street v roce 2008, Wall Street a domácí americká ekonomika už není schopná dělat, co dělaly před rokem 2008: totiž absorbovat export z evropských a amerických továren prostřednictvím obchodního přebytku financovaného ekvivalentním proudem zahraničních zisků, plynoucích do USA. Tato neschopnost je hlavní vnitřní příčinou nynější globální hospodářské a politické nestability.

Zadruhé, na rozdíl od sedmdesátých let, deset let, po něž Evropa nedokáže vyřešit svou eurokrizi, způsobilo, že francouzsko-německý establishment je dnes nejednotný a je na útěku - evropské vlády nyní přebírají xenofobní, antievropští nacionalisté.

Trump se na to jednou podíval a usoudil, že jestliže Spojené státy už nejsou schopny stabilizovat globální kapitalismus, proč nevyhodit do povětří existující multilaterální dohody a vybudovat úplně od píky nový světový pořádek, který se bude podobat kolu, kdy Amerika bude jeho centrem a všechny ostatní mocnosti budou paprsky tohoto kola. Budou to bilaterální dohody, které zajistí, že USA budou vždycky v každé dohodě+ tím největším partnerem a budou tak moci své protějšky tvrdě vydírat, prostřednictvím metody Rozděl a panuj.

Dokáže Evropská unie vytvořit proti Trumpovi panevropskou alianci, například s Čínou? Odpověď na to už byla dána, hned poté, co Trump zrušil jadernou dohodu s Íránem. Během několika minut po prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, že evropské firmy v Íránu zůstanou, oznámily všechny německé korporace, že z Íránu odcházejí a dávají přednost obrovským daňovým škrtům, které jim Trump nabídl na území USA.


Máme mnoho důvodů být zděšeni Trumpem, který vítězí nad evropským establishmentem, který absolutně nerozumí silám, jež ho ochromují a připravuje cestu pro strašlivý vývoj. Janis Varoufakis se domnívá, že jej může zvrátit jedině mezinárodní levicová koalice.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
15346

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2018