K otázce pochopení lidské volby a její legitimity

30. 5. 2018

čas čtení 3 minuty


Povšiml jsem si nebezpečného jevu, který se začíná šířit v rámci diskusí na různých stranách fronty „kulturní války“ dnešního Západu, píše Pavel Hartmann.

Je to dobře patrné na otázkách Brexitu, Trumpova zvolení a nově třeba italských voleb. Nastává okamžitá snaha delegitimizovat výsledek ve chvíli, kdy se mi nelíbí. Přichází obvinění ze lží a manipulací, které jsou brány jako důvod pro zamítnutí volby. Potíž je v tom, že lži a manipulace doprovází politiku (i tu demokratickou) celé dějiny, nelze svět zastavit a říci: měli jste špatné informace, určitě byste hlasovali jinak, kdyby vám nelhali.  


K tomu: Důležité poučení i pro ČR: Proč se irské referendum o potratech nepodařilo populistům zneužit?


Za prvé to není argument použitelný, protože v tom případě jsou nelegitimní téměř všechny volby v dějinách. Za druhé, ti, kdož hlasovali, jak hlasovali, by s vysokou pravděpodobností svou volbu zopakovali. 

Zejména intelektuálové z liberálních kruhů podléhají iluzi, že lidé snad volí na základě informací, které jim oni milostivě předžvýkají. Není tomu tak a nikdy tomu tak nebylo. Jak jsem zdůraznil již dřív, lidé volí na základě emocí to, co se jim zamlouvá, chcete-li, co se jim „líbí“. Jenže o tom, co se člověku líbí, není možné vést objektivní diskusi, jedná se o čistě subjektivní záležitost. Která barva je hezčí, černá nebo bílá?  Bohužel v rámci diskuse se jaksi odvyklo brát za legitimní požadavek to, co je podepřeno jen tím, že to někdo chce, protože se mu to líbí, případně nelíbí. Abyste vůbec mohli vstoupit do veřejné debaty, musíte mít racionální argumenty. A tak ti, kteří jsou v klasické argumentaci slabí, si argumenty jednoduše vyfabulují.  

Ten povyk, který to vyvolalo mezi společenskými třídami, které si monopolizovaly právo na interpretaci argumentů, je logické. Ukazuje se, že síla slova je velice přeceňovaná.

Důvod, proč lidé volí stranu, která zjevně lže, je v tom, že oni volí to, co ta strana prezentuje, ne to, co říká. Argument, v tomto případě vylhaný, je jen šidítko, aby protistrana byla uspokojena.

Lidé nevolí vždy peněženkou. Naopak.  Moc dobře tuší, že jejich volba je přivede do větší bídy, ale pokud mají na výběr mezi trochu lepšími podmínkami za společensko-kulturních poměrů, které považují za odporné, raději budou „trávu žrát“.

Ale to je legitimní volba. Snažit se zachránit někoho proti jeho vůli žádnou záchranou není. Jakmile totiž zpochybníte legitimitu volby, pouštíte se do extrémně nebezpečné a nezodpovědné akce. Jakmile prohlásíte volbu druhého za nelegitimní, bez ohledu na to, že podle pravidel hry „vyhrál“, pak otevíráte dveře násilí.  Italský prezident se oprávněně bojí růstu cen dluhopisů a rizika finančního kolapsu země, ale obyvatelé si to vybrali.  Existuje jen jediný důvod, kdy by tento zásah měl smysl a ospravedlnil by riziko. Pokud by se blížila nějaká zázračná záchrana, která Itálii postaví na nohy a volba obyvatel, by těsně před tím udělala čáru přes rozpočet. Žádnou takovou záchranu však nevidím. Každé představení má svou krizi, ale po ní musí dorazit katarze a ta se ne a ne dostavit. Je lepší hrůzný konec než hrůza bez konce.


0
Vytisknout
8231

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2018