Ohlupováním společnosti pseudotématy k naprosté ignoraci důležitých hrozeb

Nízká úroveň mezd v ČR vede k nebezpečnému technologickému zaostávání ekonomiky

4. 1. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty
30762
Deník NY Times vydal zajímavou reportáž o tom, kterak je švédský pracovní trh připraven na postupující robotizaci. Zatímco v USA se obává dopadů automatizace na lidskou činnost podle citovaného průzkumu Pew Research Center 72 % respondentů, ve Švédsku vykazuje naopak 80 % respondentů ve srovnatelném průzkumu pozitivní postoje k vlivu robotů a umělé inteligence. Ze srovnání vyplývají velmi zajímavé konsekvence i pro ČR: nízká úroveň mezd a relativně kvalifikovaná pracovní síla zpomalují automatizaci a ČR tím pravděpodobně zaostává za zeměmi, jako je právě Švédsko. Predikce OECD potvrzují, že ČR je automatizací vysoce ohrožena.


Článek odkrývá, že podstatným důvodem, proč se Švédové snadněji adaptují na robotizovanou ekonomickou produkci, je velmi silná role státu, podpora přístupu ke zdravotní péči, bezplatný přístup ke vzdělávání a další prvky sociálního státu. 


Velmi silná role státu a odborů ve Švédsku zajišťuje lidem jistotu v nezaměstnanosti, což omezuje míru rezistence a snahy zachovat si práci (v podobě "teď a tady") navzdory měnícím se ekonomickým a technologickým skutečnostem. 

Zároveň zaměstnavatelé jsou zvyklí v tom poskytovat zaměstnancům další vzdělávání, čímž jim usnadňují adaptaci na pracovním trhu, kdy se pod vlivem automatizace mění náplň jejich práce (v uvedeném článku jde o změnu řízení těžkého stroje za manuálního na řízení prostřednictvím počítače). To umožňuje švédským podnikům snažit se zvyšovat prostřednictvím technologií efektivitu ekonomické produkce a tím zůstat dlouhodobě konkurenceschopní.

Článek klade příklad Švédska do kontrastu s USA, kde je situace inverzní a kde nízká míra ochrany zaměstnanců a vysoká míra nejistoty naopak způsobuje snahu bránit co nejvíce změnám. 

V článku obsažená tabulka veřejných sociálních výdajů, z nichž jsou z velké části financovány výše popsané programy, ukazuje jednak rozdíl mezi skandinávskými zeměmi a USA, ale také blízkost USA a ČR v daném indikátoru.  

Jak poznamenal v diskusi na Facebooku Michal Tarovský, ČR (a Slovensko) trpí tím, že jako konkurenční výhodu "zneužívají" levnou a přitom kvalifikovanou pracovní sílu, což zpomaluje tlak na automatizaci, jelikož se stále vyplatí využívat na určitý druh práce zaměstnance, místo snahy hledat řešení prostřednictvím nových technologií. 


ČR a Slovensko - v silném kontrastu se skandinávskými zeměmi a dalšími technologicky rozvinutými ekonomikami - čeká pravděpodobně velký zvrat. Problém je, že na rozdíl od těch zemí, které už na automatizaci přecházejí (včetně adaptace na nové pracovní podmínky), v ČR vývoj ustrnul. 

Ohrožení je o to větší, pokud vezmeme v úvahu, že vysoce ohroženými pracovními trhy jsou Německo a Rakousko. Jestliže začne v Německu ubývat práce (vesměs té, která je dislokovaná v montovnách v ČR), první přirozenou reakcí bude snaha stahovat tuto práci zpět a zabránit tak možné radikalizaci lidí, kteří přišli o svou sociální jistotu. To může ještě  významně zesílit efekt pro český trh práce (rychlé ubývání pozic a neschopnost okamžité adaptace) a problém možné další radikalizace frustrovaných se přenese právě sem. 

Pozn. autora: Laskavý čtenář nechť srovná tento evidence based výhled na střednědobou budoucnost se snahou Miloše Zemana utěšovat své voliče, že si ČR vede nad poměry a že mají být na co hrdí. Je to trestuhodné ohlupování nevědoucích ze strany ekonoma, který si pravděpodobně dobře uvědomuje globální situaci, ve které se ČR nachází.

0
Vytisknout
12235

Diskuse

Obsah vydání | 9. 1. 2018