Macron proti propagandě a destabilizaci: O demokracii, která nezešílela

6. 1. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Francouzský prezident Emmanuel Macron tento týden vystoupil s plánem vypracovat zákon zaměřený proti zahraniční propagandě a destabilizaci ZDE. Hlavními terči zákona se zjevně mají stát ruská televize RT a "zpravodajský" web Sputnik. "Experti", kteří tvrdí, že zmíněná média údajně "přinášejí ruský pohled, tak jako BBC nebo Deutsche Welle britský či německý", budou mít ovšem problém vysvětlit, proč Francouzi vůbec neřeší zpravodajské zdroje typu Xinhua, Hindustan Times nebo řekněme Aš-Šark al-Avsat, které skutečně často "přinášejí čínský, indický nebo arabský pohled" na různá témata, značně odlišný od francouzského nebo obecně západoevropského.


Nejkratší možnou odpovědí je, že čínská, indická či arabská média nepředstavují žádný problém, protože jde opravdu o média. Smyslem jejich existence je přinášet informace a - ano - v cizojazyčných mutacích také nabízet světu specifický pohled zemí či kultur, v nichž vznikla.

Naproti tomu RT a Sputnik v tomto smyslu médii vůbec nejsou. Jde v prvé řadě o nástroje ruské zpravodajské a informační války proti západním demokraciím. A to oč se zmíněné podniky snaží není "šířit ruský pohled", ale rozvrátit informační prostor v cílových zemích natolik, že dezorientovaná veřejnost již nedokáže rozeznat, co je pravda a co lež, co je důvěryhodný zdroj a co novinářská žumpa; ne že vezmou v úvahu nějaký "ruský pohled", ale že nevěří už vůbec ničemu. Dalším cílem je amplifikovat spory a nedorozumění v cílových společnostech a vyhrocovat tak politickou a sociální situaci, aby došlo k delegitimizaci režimů a ochromení decizní sféry.

Je veliký rozdíl přečíst si názor Pekingu řekněme na americkou politiku vůči KLDR, se kterým můžete či nemusíte souhlasit, nebo čelit pokusu ovlivnit volby v cílové zemi, případně šířením dezinformací vyvolat všeobecnou hysterii - jako v případě kauzy smyšleného znásilnění dívky ruského původu v Německu imigranty, a tím v důsledku posílit pravicové extrémisty.

Sám Macron byl v prezidentské kampani vystaven nezakryté ruské snaze prosadit do prezidentské funkce ultrapravicovou Marine Le Penovou, kterou Moskva podporuje i finančně a která opakovaně deklarovala záměr vystoupit z NATO a uzavřít strategické spojenectví s Ruskem. Tato snaha se projevovala hackerskými útoky a řadou dalších výrazných faulů. Číňané, Indové, Arabové nebo Američané nic ani zdaleka srovnatelného neprovozovali. Není tedy nejmenší důvod snažit se jakkoliv omezovat působení zahraničních médií ve Francii - pokud totiž jde o média, ne o vlivové kanály sloužící zpravodajské a informační válce proti této zemi.

Rozhlédnutí po Evropě nepřekvapivě vede k závěru, že extrémisté, které Moskva v té které zemi favorizuje a podporuje, se zpravidla stávají také nejvýznamnějším kanálem šíření ruských dezinformací formou "nezávislých" webů přebírajících obsah RT a Sputniku a přeposíláním těchto výtvorů na sociálních sítích. To týká stejně tak italského populistického Hnutí pěti hvězd, německé AfD, francouzské Národní fronty, bulharské Ataky, řeckého Zlatého úsvitu nebo i některých členů radikálního křídla britské Labour Party, jejíž fanatismus, posedlost jednostranným odzbrojením coby "příkladem" pro režimy typu severokorejského či nenávist vůči západní tradici obecně Kremlu výborně vyhovují. V případě skotských nacionalistů je to bývalý premiér a bývalý poslanec Skotské nacionalistické strany Alex Salmond s vlastním politickým pořadem na RT ZDE. (Hájil se - nepřesvědčivě, že má nad svým pořadem plnou redakční kontrolu, avšak čelí nyní vyšetřování britského regulačního orgánu pro vyváženost televizního a rozhlasového vysílání Ofcom, pozn. JČ.) V ČR jde především o extrémisty z řad SPD a KSČ(M) (která je sekundárně využívána i k destabilizaci Ukrajiny), ale významný vliv mají ruská podvratná "média" také uvnitř ČSSD.

Macron v závěru vystoupení, v němž oznámil záměr bránit se zpravodajské a informační válce, popřál "normálním novinářům" do nového roku příznivé ekonomické podmínky pro jejich práci.

Zákon proti propagandě a dezinformacím ovšem francouzský prezident prosadit může; zlepšení ekonomických podmínek pro působení médií už ale není v jeho moci.

1
Vytisknout
9974

Diskuse

Obsah vydání | 9. 1. 2018