Jak AfD posunula německou politiku doprava

7. 9. 2016

čas čtení 4 minuty


"Až nastane konec světa, odjedu do Meklenburska," poznamenal Bismarck, "protože tam se všechno děje o sto let později." Meklenbursko-Přední Pomořansko bylo vždy považováno za poněkud opožděné, ale tento ospalý rybníček se možná nyní stal ukazatelem nastupujícího trendu, napsal William Cook. Minulý víkend zde protipřistěhovalecká strana AfD ve volbách získala druhé místo a odsunula CDU Angely Merkelové na třetí pozici - v kancléřčině vlastním volebním obvodu. Takže měl Leif-Erik Holm z AfD pravdu, že jde o začátek konce Merkelové? A znamená tento šok konec začátku pro AfD?


Mám pro Meklenbursko slabost, žila tam rodina mého otce, ale jakožto častý návštěvník se nedivím. Jedna z pěti východoněmeckých spolkových zemí je místem, kde se sčítají úspěchy a selhání Východního Německa. Jde také o místo vykazující nápadné paralely s brexitovou Británií.

Meklenbursko-Přední Pomořansko se se svými hanzovními městy a divokými písčitými plážemi stalo velkým turistickým lákadlem, a pokud tam přijedete jako turisté, snadno získáte dojem, že vše je úžasné. Pobřežní turistická centra byla po sjednocení nádherně opravena. Nicméně když zajedete dále do vnitrozemí, kam se dostane jen málo turistů, naleznete něco jiného. Je to jako cestovat nazpět v čase, na začátek 90. let. Místo butikových hotelů a kaváren naleznete prázdné ulice a zničené továrny. Zjistíte, proč jde o nejchudší spolkovou zemi s nezaměstnaností dosahující 11,5 % - více než dvojnásobku celostátního průměru. Můžete také pochopit, proč zde AfD získala přes 20 % hlasů.

AfD hovoří jménem rostoucího počtu německých voličů, kteří jsou stále více znepokojeni přistěhovalectvím a mezi mainstreamovými stranami nenacházejí pro své obavy pochopení. Sotva tři roky po založení už má AfD zástupce v devíti z šestnácti zemských parlamentů. Vloni v březnu v Sasku-Anhaltsku získala strana 24 %.

Je ironické, že tak jako na mnoha místech v Británii, která hlasovala pro odchod z EU, také Meklenbursko-Přední Pomořansko zůstalo přistěhovalectvím zatím relativně nedotčeno. Z 1,1 milionu přistěhovalců zde skončilo pouhých 25 000. Ale pokud britská kampaň Leave něco prokázala, pak to že strach z přistěhovalců, ať už skutečných či představovaných, se týká především budoucnosti. AfD se nyní zaměřila na hrozbu islamizace, což vyvolává ohlas po celém Německu, nejen na chudším východě.

V posledních volbách v roce 2016 získala AfD 4,7 % hlasů. Teď má v čele charismatickou Frauke Petryovou a slušnou šanci dostat se do Bundestagu.

Navzdory alianci s rakouskou stranou Svobodných se Petryová snaží představovat svou stranu jako ctihodnou "liberálně konzervativní". Nicméně tento obraz je pravidelně podkopáván velmi mnoha členy. Není divu, že žádná jiná strana nechce s AfD spolupracovat.

Nicméně německá demokracie potřebuje politiky, kteří budou mluvit o migraci a islamizaci - a pokud to neudělají mainstreamové strany, subjekty jako AfD vyplní vakuum. Osobně jsem přesvědčen, že to nejhorší už je za námi a v dlouhodobém výhledu mnozí z přistěhovalců přinesou Německu ekonomický růst, v neposlední řadě také Meklenbursku s jeho stárnoucí a zmenšující se populací. Nicméně existují zjevně spousty Němců, kteří to takhle vůbec nevidí a jejich hlas by měl být slyšen, zodpovědní politici by je měli zastupovat.

Úspěch AfD je skutečně selháním CDU Angely Merkelové. Jde o příklad toho, co se stane, když mainstreamový konzervatismus zanedbává své voličské jádro. Nakonec bude Angela Merkelová nahrazena lídrem, který zaujme k přistěhovalectví tvrdší postoj. Merkelová byla brilantní, nyní už vede stranu šestnáct let. Nyní i Der Spiegel, jeden z jejích nejloajálnějších zastánců, naznačuje, že možná nastal čas, aby odstoupila. Podobně jako v případě UKIP v Británii bude nejdůležitějším dědictvím AfD, že přinutí vládnoucí konzervativce k posunu doprava.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7660

Diskuse

Obsah vydání | 9. 9. 2016