Tento dobrovolně přijatý zákaz širší opoziční aliance, pokud vydrží, nabízí Netanjahuovi možnost proměnit svou porážku v další funkční období – nebo alespoň v prodloužený mandát jako prozatímního premiéra a možná i v další kolo voleb.

Tato uměle vytvořená překážka k sesazení Netanjahua se stala středem pozornosti izraelských médií a analytiků. „Žádná jasná vláda,“ oznámil deník Israel Hayom. „Cesta k jednotné vládě byla vydlážděna,“ zněl titulek článku na Kanálu 12.

Yair Golan, předseda středolevicových Demokratů, tuto interpretaci kritizoval. „Netanjahu prohrál. Umím počítat,“ uvedl v prohlášení, v němž vyzval k sestavení vlády s Palestinci, kteří tvoří asi 20 % izraelské populace.

„Nesmíme již nadále akceptovat Netanjahuovo rasistické rozdělení na židovské a arabské hlasy,“ uvedl. „Máme většinu. Máme odpovědnost. A máme příležitost sestavit vládu změny ve spolupráci s arabskými občany Izraele.“

Ačkoli strany vedené Palestinci se nepovažují za sionistické, totéž platí i pro některé ultraortodoxní skupiny, které tvoří klíčovou součást Netanjahuovy současné koalice.

Průzkum provedený po uzavření volebních místností v den voleb ukázal, že jasná většina voličů opozice podporovala sestavení vlády s palestinskou stranou Ra’am, aby sesadili Netanjahua, uvedl výzkumník v oblasti politické psychologie Eran Halperin.

Vůdci opozice však ve středu mlčeli, protože se zřejmě snažili najít rovnováhu mezi touhou sesadit Netanjahua a sliby, že nebudou spolupracovat s Palestinci.

Bývalý generál Gadi Eisenkot, který vede největší opoziční stranu, sice přímo nevyloučil vládnutí s Palestinci, ale stanovil podmínky, které jim politicky znemožnily vstoupit do koalice.

Palestinci se k svým prioritám vyjádřili jasněji. „Jsme připraveni a odhodláni připravit půdu pro svržení Netanjahuovy vlády,“ uvedl ve středu Yousef Jabareen, lídr větší strany Společná lista. „Změna přijde díky židovsko-arabskému partnerství.“

Izraelská volba: Netanjahu zůstane u moci, nebo vznikne koalice podporovaná Palestinci

Ben-Gvir vyzývá k zatčení arabských politických vůdců

Izraelský ministr pro národní bezpečnost z krajní pravice, Itamar Ben-Gvir, vyzval k zatčení vůdců arabských politických stran s odvoláním na nepodložené tvrzení o zahraničním financování.

V příspěvku na X uvedl, že Šin Bet, izraelská služba vnitřní bezpečnosti, „musí již dnes ráno nařídit zatčení lídrů arabských stran podezřelých z napojení na katarské finanční prostředky“, aniž by to blíže upřesnil.

Šin Bet na tato obvinění nereagoval.

Jak jsme již dříve informovali, izraelská policie a ústřední volební komise uvedly, že neexistují žádné důkazy o volebních podvodech.

Izraelská policie odmítá tvrzení, že volby „ukradly“ arabské strany 

Izraelská policie odmítla tvrzení strany Likud Benjamina Netanjahua, že volby byly „ukradnuty“ stranami zastupujícími palestinské občany Izraele, jak vyplývá z komentářů zveřejněných v hebrejsky mluvících médiích.

Policejní zdroj, jak cituje deník Times of Israel, uvedl:

Volební den proběhl s velmi malým počtem nepravidelných incidentů týkajících se integrity voleb, a to i ve srovnání s předchozími volbami.

Je třeba zdůraznit, že pro tato tvrzení neexistují žádné podpůrné důkazy vycházející z vyšetřování nebo zpravodajských informací.

Dean Livne, úřadující generální ředitel izraelské ústřední volební komise, uvedl, že „obvinění z volební krádeže nemají žádný základ“, jak informovala izraelská rozhlasová stanice Kan. Komise včera oznámila, že obdržela stížnost strany Likud, v níž se tvrdí, že arabské strany narušily integritu voleb, a že ji posoudí v rámci svého běžného povolebního procesu.

S pokračujícím sčítáním hlasů se podle odhadů po úterních volbách strany zastupující palestinské občany Izraele dočkají 19 mandátů, a to díky rekordně vysoké volební účasti mezi arabským obyvatelstvem.

Izraelský zpravodajský web Ynet uvádí, že z odhadovaných 500 000 korespondenčních hlasů bylo dosud sečteno něco přes 29 000.

Podle Ynetu v těchto hlasovacích lístcích vede strana Likud Benjamina Netanjahua, která zatím získala 18,5 % hlasů. Na druhém místě je aliance „Společně“ Naftaliho Benneta a Yaíra Lapida s 15,6 %, zatímco strana Yashar Gadiho Eisenkota je třetí s 14,8 %.

Korespondenční hlasování je určeno pro osoby, které se v den voleb nemohou dostavit do svých registrovaných volebních místností. Patří mezi ně mnoho příslušníků Izraelských obranných sil (IDF), stejně jako diplomaté, vězni a lidé v nemocnicích.

Odborníci tvrdí, že konečné sečtení korespondenčních hlasů pravděpodobně výrazně neovlivní současný odhad rozložení mandátů.

Yousef Jabareen, předseda Strany společné listiny – která sdružuje řadu izraelsko-arabských stran – sdělil agentuře Reuters, že jeho strana se bude snažit využít svých předpokládaných 11 mandátů „k tomu, aby usnadnila svržení Netanjahuovy vlády a snad pomohla změnit politickou situaci v Izraeli.“

Opoziční blok Gadiho Eisenkota by podle současných odhadů měl získat 48 mandátů, což je výrazně méně než 61 potřebných k sestavení většinové vlády, avšak mnozí členové jeho bloku vyloučili vládní spolupráci se stranami vedenými Palestinci, které by podle odhadů měly získat celkem 19 mandátů.

Yair Golan, předseda středolevicových Demokratů a menší partner v Eisenkotově bloku, podpořil myšlenku spolupráce se stranami vedenými palestinskými občany Izraele. Zatím je však jediným opozičním lídrem, který k tomu vyzývá.

Předseda aliance Společná lista Yousef Jabareen hovoří v noci po volbách. Fotografie: Jamal Awad/EPA

Jabareen uvedl, že Společná lista se nemůže připojit k vládě vedené Eisenkotem kvůli jeho podpoře izraelské vojenské kampaně v Gaze a okupaci jižního Libanonu. Nechal však otevřenou možnost posílit Eisenkotův blok zvenčí a podpořit menšinovou vládu prostřednictvím hlasování o důvěře.

„Máme své požadavky na ochranu naší komunity, na prosazování práv naší komunity a na podporu rovnosti pro naši komunitu.“

Druhou hlavní palestinskou stranou je Ra’am, kterou vede Mansour Abbas, jenž se v roce 2021 připojil k vládě Naftaliho Bennetta – bylo to poprvé, co se nezávislá arabská strana stala součástí izraelské koalice. Tato vláda se po 18 měsících rozpadla, částečně kvůli neshodám ohledně okupovaného Západního břehu.

Mansour Abbas, předseda strany Ra’am, v úterý odevzdává svůj hlas spolu se svou rodinou. Fotografie: Mahmoud Illean/AP

Abbas uvedl, že by se připojil k vládě vedené Eisenkotem. V úterý večer po skončení hlasování Abbas v rozhovoru pro izraelská média řekl:

„Věřím, že můžeme překonat obtíže … a myslím si, že většina voličů bloku [Eisenkota] si skutečně přeje vládu, v níž bude zastoupena strana Ra’am.“

Během celé volební kampaně izraelská krajní pravice démonizovala palestinské občany Izraele a označovala politickou účast Palestinců za hrozbu pro stát.

Sám Eisenkot během kampaně vyloučil sestavení vlády s palestinskými stranami s odkazem na to, co nazval nedostatkem společných hodnot, včetně uznání Izraele jako židovského a demokratického státu. Abbas však tvrdí, že vedoucí představitelé Eisenkotova bloku s ním diskutovali o možné dohodě ještě před volbami.

Ameer Fakhoury, politický sociolog z jeruzalémského Van Leerova institutu, uvedl, že palestinské hlasy mohou zablokovat Netanjahua a umožnit vznik alternativní vlády.

„Židovská opozice možná potřebuje palestinské hlasy, zároveň však odmítá palestinské partnery. To je ústřední paradox.“

Izraelská měna, akcie a dluhopisy se ve středu dostaly pod tlak poté, co předběžné výsledky voleb ukázaly, že pravicový blok premiéra Benjamina Netanjahua si vedl lépe, než se očekávalo, ale nedosáhl parlamentní většiny.

Po sečtení 91 % hlasů izraelská média odhadují, že Netanjahuův pravicový blok by mohl získat 53 křesel, což je více než 48 křesel předpovídaných pro opoziční blok rivala Gadiho Eisenkota, ale méně než 61 křesel potřebných k získání většiny.

Konečné výsledky se očekávají ve čtvrtek.

Ve středu šekel oslabil o více než 2 % a směřoval k nejhoršímu dni od doby po útocích Hamásu ze 7. října 2023, čímž smazal úterní zisky, kdy vysoká volební účast vzbudila očekávání změny ve vládě.

Klíčový referenční akciový index v Tel Avivu klesl o 2,5 %, což je jeho nejhorší výkon za více než čtyři měsíce.

K růstu přispěly předvolební průzkumy veřejného mínění, které ukazovaly Eisenkota ve vedení, přičemž někteří investoři očekávali, že změna vlády zlepší vztahy se západními spojenci.

„Izraelské finanční trhy na výsledek reagovaly negativně,“ uvedl William Jackson, hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics. Dodal, že předběžné výsledky nabízejí Netanjahuovi více možností, jak zůstat u moci, i když je nepravděpodobné, že by jakákoli vznikající vláda byla stabilní.

„Příští vláda bude pravděpodobně nestabilní.“

Pokud ani Netanjahu, ani Eisenkot nedokážou sestavit vládu, Izrael by mohl čelit dalším volbám, přičemž Netanjahu by mezitím zůstal v čele prozatímní vlády.

Izraelský levicový deník Haaretz zveřejnil úvodník, v němž vyzývá opoziční blok k sestavení vlády s palestinskými stranami.

Vzhledem k tomu, že celkový počet křesel v Knesetu pro opoziční blok Gadiho Eisenkota a seskupení palestinských stran by měl podle odhadů činit 67, deník píše, že Netanjahuova vláda „od posledního kola voleb ztratila značnou podporu“.

Čísla jasně poukazují na bezprecedentní úspěch arabské komunity, která hromadně hlasovala pro politické partnerství s Židy. Navzdory výzvám a výhradám ohledně hlasování a uprostřed obzvláště rasistické podněcovací kampaně rekordních 19 křesel v Knesetu hlasitě a jasně prohlašuje: „Jsme neoddělitelnou součástí této země.“

Úvodník dále uvádí, že existují důvody se domnívat, že lídři Eisenkotova bloku pro změnu těchto „19 křesel v Knesetu zavrhnou jednoduše proto, že patří arabským voličům“.

To by byla facka do tváře občanům, kteří se hromadně vydali k volebním urnám, aby hlasovali pro integraci.“

Izraelské volby: Netanjahu zůstane u moci, nebo vznikne koalice podporovaná Palestinci

Několik hodin předtím, než byly známy konečné výsledky izraelských voleb, bylo několik věcí jasných. Krajně pravicová koalice Benjamina Netanjahua ztratila svůj mandát a opozice získala pevnou většinu.

Většina židovské opozice v Izraeli však vyloučila vládnutí s palestinskými stranami v průběhu rasistické volební kampaně, v níž Netanjahu vykresloval palestinské občany jako vnitřního nepřítele státu.

Tento dobrovolně přijatý zákaz širší opoziční aliance, pokud vydrží, nabízí Netanjahuovi možnost proměnit svou porážku v další funkční období – nebo alespoň v prodloužený mandát jako úřadujícího premiéra a možná i v další kolo voleb.

Tato uměle vytvořená překážka k sesazení Netanjahua se stala středem pozornosti izraelských médií a analytiků. „Žádná jasná vláda,“ oznámil deník Israel Hayom. „Cesta k jednotné vládě byla vydlážděna,“ zněl článek na Kanálu 12.

Mansour Abbas, předseda strany Ra’am, drží svou dceru, zatímco odevzdává svůj hlas v Magharu v Izraeli. Fotografie: Rami Shlush/Reuters

Yair Golan, předseda středolevicových Demokratů, tuto interpretaci kritizoval. „Netanjahu prohrál. Umím počítat,“ uvedl v prohlášení, v němž vyzval k sestavení vlády s Palestinci, kteří tvoří asi 20 % izraelské populace.

„Nesmíme již nadále akceptovat Netanjahuovo rasistické rozdělení na židovské a arabské hlasy,“ uvedl. „Máme většinu. Máme odpovědnost. A máme příležitost sestavit vládu změny ve spolupráci s arabskými občany Izraele.“

Ačkoli strany vedené Palestinci se nepovažují za sionistické, totéž platí i pro některé ultraortodoxní skupiny, které tvoří klíčovou součást Netanjahuovy současné koalice.

Průzkum provedený po uzavření volebních místností v den voleb ukázal, že jasná většina voličů opozice podporovala sestavení vlády s palestinskou stranou Ra’am, aby sesadili Netanjahua, uvedl výzkumník v oblasti politické psychologie Eran Halperin.

Vůdci opozice však ve středu mlčeli, zřejmě se snažili najít rovnováhu mezi touhou sesadit Netanjahua a sliby, že nebudou spolupracovat s Palestinci.

Bývalý generál Gadi Eisenkot, který vede největší opoziční stranu, sice přímo nevyloučil vládnutí s Palestinci, ale stanovil podmínky, které jim politicky znemožnily vstoupit do koalice.

Palestinci se k svým prioritám vyjádřili jasněji. „Jsme připraveni a odhodláni připravit půdu pro svržení Netanjahuovy vlády,“ uvedl ve středu Yousef Jabareen, lídr větší strany Společná lista. „Změna přijde díky židovsko-arabskému partnerství.“

Izraelská volební komise oznámila, že v 1:00 místního času zahájila sčítání korespondenčních hlasů. Sčítání by mělo trvat až do čtvrtečního večera, přičemž se počítá s přibližně 500 000 hlasovacích lístků od vojenského personálu a diplomatů.

Neočekává se, že by tyto hlasy výsledky výrazně ovlivnily.

Podle izraelského volebního zákona je každému voliči přidělena konkrétní volební místnost a hlasovat může pouze v ní. Ve výjimečných případech však mohou někteří voliči odevzdat svůj hlas ve speciálních volebních místnostech, ve kterých nejsou registrováni. Mezi ty, kterým je tato výjimka udělena, patří vojáci umístění na základnách IDF, diplomaté působící v zahraničí, vězni a vězeňští dozorci a lidé v nemocnicích.

Tyto hlasy zaslané poštou jsou přepravovány přímo do Knesetu, kde před sčítáním procházejí řadou kontrol, a proto se do konečného součtu dostávají s velkým zpožděním.

• Budoucnost Izraele visí na vlásku poté, co se ukázalo, že Benjamin Netanjahu ztratil vládní většinu. Jeho politický osud nyní závisí na tom, zda jsou opoziční židovské strany připraveny vytvořit společnou frontu s palestinskými stranami, jejichž podpora v úterních historických volbách prudce vzrostla. Gadi Eisenkot a jeho spojenci skutečně stojí před jasnou volbou: buď uzavřít dohodu s arabskými izraelskými stranami, které směřují k rekordnímu výsledku 19 mandátů, nebo podat Netanjahuovi politickou záchrannou lano v podobě nových voleb či vlády národní jednoty.
• Yousef Jabareen, předseda Spojené listiny s arabskou většinou, uvedl, že izraelská veřejnost hlasovala pro nové vedení a „kdokoli, kdo chce nabídnout podstatnou a skutečnou alternativu k Netanjahuově krvavé vládě, bude muset jednat s námi“. Pro agenturu AFP řekl, že ačkoli je ochoten spolupracovat s vládou vedenou opozicí, aby sesadil Netanjahua, není ochoten se k takové koalici přímo připojit. Ad hoc podpora palestinských zákonodárců by mohla Eisenkotovi umožnit udržet menšinovou vládu, ačkoli jen málo pozorovatelů věří, že by takové uspořádání vydrželo dlouho.
• Izraelská Ústřední volební komise uvedla, že obdržela stížnost strany Likud, v níž se tvrdí, že arabské strany narušily integritu voleb, a že tyto tvrzení prošetří v rámci své rutinní povolební kontroly. Netanjahuova strana reagovala na částečné volební výsledky, které naznačují, že strany vedené Araby by mohly sehrát klíčovou roli při sestavování nové vlády, tím, že je – bez důkazů – obvinila z „ukradení“ voleb a požadovala, aby policie a bezpečnostní služba Šin Bet tato obvinění vyšetřily.
• Šéf OSN pro lidská práva Volker Turk uvedl, že doufá, že příští izraelská vláda „radikálně změní kurz“ a bude respektovat mezinárodní právo. „Poselství zní: nepokračujte v současném válečném kurzu, v němž se domníváte, že stojíte nad mezinárodním právem, protože si myslím, že právě to jsme upřímně řečeno viděli v současné situaci,“ řekl Turk novinářům v New Yorku. Dodal: „Izrael má své závazky vyplývající z mezinárodního práva, mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv a musí je dodržovat. Doufám, že příští vláda přesně to udělá a radikálně změní kurz.“

Vytisknout