„Elon Musk je génius, opravdový génius,“ uvedl ruský vůdce podle agentury TASS. „Kolik těchto [satelitů] má na oběžné dráze? Více než 5 000, a my teprve děláme první kroky.“

Skutečný počet aktivních satelitů SpaceX se odhaduje na přibližně 10 000. Tyto satelity poskytují vysokorychlostní internetové připojení, které bylo počátkem tohoto měsíce předmětem diplomatického sporu mezi Muskem, USA a Ukrajinou. 

Vojenská verze systému Starlink, nazývaná Starshield, byla jedné noci v polovině října náhle omezena, což Ukrajině znemožnilo provádět útoky středně velkými drony a narušilo fungování některých jejích protivzdušných obranných systémů proti dronům.

Zpočátku Musk, spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa, popíral, že by nařídil omezení internetového připojení, než na konci minulého týdne uvedl, že uzavřel mezeru, díky níž bylo civilní zařízení Starlink využíváno armádou.

Putin se zřejmě snažil Muskovi lichotit, jehož kontrola nad komunikačními technologiemi vyvolala otázky ohledně vlivu tohoto amerického miliardáře na Bílý dům a dopadu, který je schopen mít na válečné úsilí Ukrajiny.

„Jsme v úzkém kontaktu s našimi americkými partnery – včetně pana Muska –, protože je velmi důležité, abychom si na oběžné dráze navzájem nepřekáželi a udržovali určitou úroveň disciplíny a pořádku,“ uvedl Putin.

Starlink nefunguje v Rusku a jeho využívání Ruskem na území Ukrajiny bylo na začátku tohoto roku omezeno. Moskva mezitím začala vyvíjet alternativní systém, jehož kapacita je však s odhadovanými 26 funkčními satelity omezená.

Minulý týden, po zhruba 10 dnech omezení, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že „provoz systémů Starlink a Starshield byl obnoven“ a že rychlosti jsou „nyní tam, kde mají být“.

Málokdo věří, že je tato záležitost trvale vyřešena, přičemž vztahy mezi Zelenským a Trumpem jsou v období před americkými volbami do Kongresu, které se konají příští úterý, napjaté. Trump rovněž oslovil Putina a na začátku října souhlasil s nákupem nafty z Moskvy ve snaze snížit cenu ropy ještě předtím, než Američané půjdou k volbám.

Zelenskyj ve středu uvedl, že doufá, že navrhovaná trojstranná mírová jednání, kterých se zúčastní Ukrajina, Rusko a USA, se uskuteční mezi 6. a 10. listopadem v Abú Dhabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů, krátce po volbách do Kongresu.

„Čekáme na americkou stranu. Myslím, že po volbách budou mít připraveny všechny odpovědi,“ řekl ukrajinský prezident na tiskové konferenci v Haagu s nizozemským premiérem Robem Jettenem.

Zelenskyj dříve uvedl, že hovořil s britským premiérem Andym Burnhamem, poté co vyšlo najevo, že Británie poskytne Ukrajině v příštích třech letech dodatečné financování ve výši 10 miliard liber – a okamžitě 500 milionů liber na systémy protivzdušné obrany.

Tato dodatečná pomoc je podle Zelenského „skutečně silným a velmi včasným krokem“, který přišel „v době, kdy Rusko potřebuje vidět a pocítit, že Ukrajina nezůstane sama“, zatímco válka směřuje k zimě, která by měla být dosud nejtěžší.

John Healey, britský ministr financí, oznámil toto dodatečné financování v rámci ročního rozpočtu vlády. „Premiér a já jsme dnes zavolali prezidentu Zelenskému, abychom mu sdělili naše závazky v rámci rozpočtu. Řekl nám: ‚Tím jste mi udělali radost.‘“

Nizozemská vláda rovněž oznámila, že na zimu poskytne 500 milionů eur na vojenskou podporu a dalších 1,2 miliardy eur na nevojenskou pomoc, částečně na financování naléhavých oprav ukrajinských veřejných služeb a výrobních kapacit.

Kyjev je letos na podzim neúnavně napadán Moskvou, protože ruským silám se nedaří dosáhnout pokroku na frontách na východě Ukrajiny.

Rusko od poloviny října vystřelilo na Kyjev a okolní region více než 100 balistických raket, uvedl v noci Zelenskyj; rakety zasáhly elektrárny a další klíčové cíle ve snaze vyvolat v hlavním městě humanitární krizi.

Zdroj v angličtině ZDE