Proč muslimský svět zaostal

19. 10. 2026

Totéž platí pro délku života, roky studia a míru gramotnosti. Navíc z padesáti zemí s muslimskou většinou žádná není liberální demokracií a jen několik z nich je zařazeno do volebních demokracií, ve srovnání s přibližně polovinou všech ostatních zemí světa.

Ale vznést otázku, proč tomu tak je, je ve vzdělaných kruzích na Západě téměř tabu, jak jsem zjistil, když jsem pracoval na knize na toto téma.

Tehdy mi kolega z katedry navrhl, abych ji nechal vydat v turečtině a arabštině, ale ne v angličtině; obával se, že kniha podpoří islamofobii. Kniha Islam, Authoritarianism, and Underdevelopment vyšla v roce 2019 v angličtině a od té doby byla přeložena do patnácti jazyků; byla přijímána odlišně na Západě a v zemích s muslimskou většinou.

Zatímco západní badatelé mě obviňovali z orientalismu a eurocentrismu, vydání v Turecku, Bosně, Libanonu, Pákistánu, Bangladéši a Indonésii byla dobře přijata jako opožděná analýza problémů v těchto společnostech.

Pro mnoho západních učenců klást "přílišný" důraz na historickou stagnaci muslimských společností znamená posuzovat je skrze orientalistickou optiku evropskými standardy. Je čas tento přístup zpochybnit.

Ačkoliv kniha Edwarda Saída Orientalismus před půl stoletím přinesla změnu paradigmatu, její centrální pojem je nyní používán k pohodlnému odmítání vědy s nežádoucími závěry.

V každém případě existuje zjevný způsob, jak se vyhnout obvinění z orientalismu: posuzovat dnešní muslimský svět jeho vlastními historickými úspěchy.

V předchozí éře daly muslimské společnosti světu filozofy, vědce a matematiky, jejichž vliv trvá dodnes, zatímco také hrály klíčovou roli v interkontinentálním obchodě; to vše v dobách, kdy Evropa byla intelektuálně a ekonomicky marginální.

V této periodě muslimové naučili Evropany indo-arabskému číselnému systému, optice a aristotelské filozofii, kromě dalších novot.

Podrobnosti v angličtině: ZDE