Vladimir Putin tvrdí, že válka na Ukrajině „se chýlí ke konci“

10. 5. 2026

 

Putin, který vládne Rusku jako prezident nebo premiér od posledního dne roku 1999, čelí v Moskvě vlně obav z války na Ukrajině, která si vyžádala stovky tisíc obětí, zanechala rozsáhlé oblasti Ukrajiny v troskách a vyčerpala ruskou ekonomiku. Vztahy Ruska s Evropou jsou horší než kdykoli od nejhorších dob studené války.

Ruské síly zatím nebyly schopny obsadit celý Donbas na východní Ukrajině, kde byly kyjevské síly zatlačeny zpět k linii opevněných měst. Ruské postupy se letos zpomalily, ačkoli Moskva ovládá necelou pětinu ukrajinského území.

V sobotním projevu Putin ostře kritizoval západní podporu Kyjeva, zatímco první den příměří mezi Ruskem a Ukrajinou provázely vzájemné obvinění z jeho porušování.

„Oni [Západ] začali eskalovat konfrontaci s Ruskem, která trvá dodnes.

Myslím, že [válka] směřuje ke konci, ale stále jde o vážnou záležitost.

Měsíce čekali, až Rusko utrpí drtivou porážku a jeho státnost se zhroutí. Nevyšlo to.

A pak uvízli v tom kolotoči a teď se z něj nemohou dostat.“

Putin dodal, že je připraven setkat se s Volodymyrem Zelenským ve třetí zemi, až budou vyřešeny všechny podmínky pro potenciální mírovou dohodu – a držel se tak svého obvyklého postoje k setkání se svým ukrajinským protějškem.

„To by měl být konečný bod, ne samotná jednání,“ řekl.

Na otázku, zda je ochoten jednat s Evropany, Putin odpověděl: „Pro mě osobně je vhodnější bývalý kancléř Spolkové republiky Německo, pan Schröder.“

Mnozí na Ukrajině a v Evropě budou k zapojení Schrödera skeptičtí vzhledem k jeho minulosti jako blízkého přítele Putina a jeho vazbám na ruské podniky a projekty, jako je plynovod Nord Stream. V roce 2022, po vypuknutí války, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil Schrödera za „odporného“ za to, že se setkal s Putinem a vystupoval ve prospěch ruského vládce.

Rusko, Ukrajina a Donald Trump v pátek oznámili, že od soboty vstoupí v platnost třídenní příměří mezi oběma stranami. Moskva a Kyjev si vyměňovaly obvinění z porušování příměří uprostřed pokračujících útoků dronů a civilních obětí na obou stranách.

Kreml uvedl, že neplánuje prodloužení příměří. Bojující strany se také dohodly, že si během příměří vymění po 1 000 vězňů. Putin v sobotu řekl, že Rusko zatím od Ukrajiny neobdrželo žádné návrhy ohledně výměny.

Přehlídka k Dni vítězství byla ve srovnání s předchozími lety výrazně menší, poprvé za téměř dvě desetiletí nebyla k vidění žádná vojenská technika a zúčastnilo se jí jen několik zahraničních hodnostářů – většinou představitelé blízkých spojenců Ruska.

V předchozím týdnu zaznívaly z ruské strany jasné signály zoufalství, aby přehlídku nenarušily ukrajinské útoky. Moskva pohrozila bombardováním centra Kyjeva včetně zahraničních ambasád a varovala zahraniční mise, aby evakuovaly svůj personál.

Zelenskyj – poté, co dříve vydal „dekret“ umožňující konání moskevské přehlídky – si v sobotu připomněl Den Evropy, který se slaví jako den založení EU. Uvedl, že Ukrajina je „nedílnou součástí evropské rodiny“.

„Od prvních dnů plnohodnotné války až do dneška stojí Evropa po boku Ukrajiny,“ řekl Zelenskyj. „A nejde o charitu – je to volba, kterou učinili Evropané: stát na stejné straně jako ti stateční a silní.“

Na seznamu účastníků Putinovy přehlídky figurovali pouze představitelé Běloruska, Malajsie, Laosu, Uzbekistánu a Kazachstánu, na rozdíl od loňského ročníku, kdy se akce zúčastnili významní hosté včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Válka, která trvá již pátým rokem, si vyžádala stovky tisíc obětí a stala se nejkrvavější válkou v Evropě od druhé světové války.

Předseda Evropské rady António Costa minulý týden uvedl, že podle něj existuje „potenciál“ pro jednání EU s Ruskem a pro diskusi o budoucnosti bezpečnostní architektury Evropy.

Zdroj v angličtině ZDE