USA střílely na ropný tanker plující pod íránskou vlajkou, Trump dal Teheránu nové ultimátum

7. 5. 2026

čas čtení 9 minut

Trump vyzval Írán, aby přijal dohodu o ukončení války, jinak čelí nové vlně bombardování na „mnohem vyšší úrovni a intenzitě“

Americká armáda ve středu ostřelovala ropný tanker plující pod íránskou vlajkou, krátce poté, co Donald Trump vydal Teheránu nové ultimátum a vyzval ho, aby přijal dohodu o ukončení války, nebo čelil nové vlně amerických bombardování „na mnohem vyšší úrovni a s mnohem větší intenzitou než dříve“.

Americký stíhací letoun vystřelil několik salv a „vyřadil kormidlo tankeru“, když se ten pokoušel prolomit americkou blokádu íránských přístavů, uvedlo americké Centrální velitelství v příspěvku na sociálních médiích.

 

K útoku došlo po oznámení amerického prezidenta na sociálních médiích – nejnovějším z řady dramatických a často protichůdných změn v politice uprostřed nepotvrzených zpráv o pokroku ve stagnujících jednáních mezi Teheránem a Washingtonem.

„Za předpokladu, že Írán souhlasí s tím, co bylo dohodnuto, což je možná velký předpoklad, již legendární operace Epic Fury skončí,“ napsal americký prezident na své platformě Truth Social s odkazem na vojenskou operaci, kterou v únoru zahájil společně s Izraelem proti Íránu. „Pokud nesouhlasí, začne bombardování a bude, bohužel, na mnohem vyšší úrovni a s mnohem větší intenzitou než dříve.“

Benjamin Netanjahu, který měl ve středu večer hovořit s Trumpem, ve videu zveřejněném jeho kanceláří uvedl, že Izrael je „připraven na všechny scénáře“.

Nejvyšší íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf zůstal ve středu neústupný a prohlásil, že Washington usiluje o kapitulaci Teheránu různými prostředky, včetně námořní blokády.

„Nepřítel se ve svém novém plánu snaží prostřednictvím námořní blokády, ekonomického tlaku a manipulace médii zničit soudržnost země, aby nás donutil ke kapitulaci,“ uvedl Ghalibaf, předseda íránského parlamentu, ve zvukové zprávě zveřejněné na svém oficiálním kanálu Telegram.

Ve středu ráno agentura Axios informovala, že Washington a Teherán jsou blízko dohodě na jednostránkovém memorandu o porozumění, které by ukončilo válku. Americký zpravodajský server uvedl, že USA očekávají, že Írán během následujících 48 hodin zareaguje na několik klíčových bodů, a že ačkoli zatím nebylo nic dohodnuto, strany se k dohodě nikdy nedostaly tak blízko.

Úředníci v Pákistánu sdělili, že počáteční rámec by mohl být dohodnut do 48 hodin, ale že nic není jisté a že jednání zůstávají „obtížná“.

V úterý pozdě večer Trump náhle nařídil na dobu neurčitou pozastavit námořní operaci, jejímž cílem bylo provést uvízlé obchodní lodě Hormuzským průlivem. Západně od úzkého průlivu zůstává uvízlých více než 800 lodí a zhruba 20 000 členů posádek. Írán pohrozil nasazením min, dronů, raket a rychlých útočných plavidel, čímž by průjezd průlivem byl pro obchodní lodní dopravu příliš riskantní a ceny pohonných hmot by po celém světě vzrostly.

Trump na sociálních sítích napsal, že rozhodnutí zastavit novou námořní operaci s názvem Project Freedom pouhý den po jejím zahájení přišlo na žádost „zprostředkovatele Pákistánu a dalších zemí“. Napsal: „Bylo dosaženo velkého pokroku směrem k úplné a konečné dohodě.“

Americký prezident uvedl, že blokáda íránských přístavů ze strany Washingtonu, jejímž cílem je donutit Írán k ústupkům v jednáních o ukončení války, zůstane v platnosti.

Trump, který má příští týden navštívit Peking, v posledních týdnech často vyhrožoval obnovením společné americko-izraelské letecké ofenzívy proti Íránu, ale také opakovaně naznačoval, že si přeje vyjednat ukončení konfliktu.

Analytici naznačili, že americký prezident možná hledá něco, co by mohlo být před jeho příjezdem do Pekingu prezentováno jako průlom. Čína v pondělí vyzvala k úplnému příměří v íránské válce.

Peking má s Teheránem úzké ekonomické a politické vazby, ale od začátku války se mu nepodařilo uplatnit významný vliv na radikálně islamistický íránský režim. Trumpova administrativa možná chce, aby Čína využila těchto vztahů k přesvědčení Íránu, aby úžinu otevřel.

Trumpova cesta bude jeho první návštěvou Číny během druhého funkčního období a první návštěvou amerického prezidenta od jeho předchozí návštěvy v roce 2017.

Vysoký pákistánský politický zdroj popsal, že „věci … se posouvají vpřed“, přičemž jednání se zaměřují na dosažení trvalého příměří a „otevření Hormuzského průlivu oběma stranami, alespoň na 60 dní“.

Zdroj dodal: „To dává oběma stranám šanci projednat všechny důležité záležitosti, včetně obohacování uranu. Nic však zatím není definitivně dohodnuto. Věci jsou v jednání. Očekáváme, že k něčemu dojde ještě předtím, než americký prezident navštíví Čínu.“

Jiný pákistánský úředník uvedl, že mezi Íránem a USA stále panuje nedůvěra. „V jednáních stále panuje nejistota a nic není zcela rozhodnuto. Šance jsou stále 50 na 50 a věci se mohou vyvinout jakýmkoli směrem,“ řekl. „V okamžiku, kdy USA ukončí blokádu a Hormuzský průliv zůstane otevřený, to bude začátek skutečných jednání. Dokud bude blokáda z obou stran, jednání zůstanou obtížná. Proto je důležitý rámec dohody o ukončení blokády alespoň na 30 až 60 dní pro další jednání. Může to být opatření na budování důvěry.“

Analytici tvrdí, že vnější garant jakékoli dohody je nezbytný. Úředník uvedl: „Pákistán i Írán chtějí, aby se garantem stala Čína, ale… má Čína vůbec takovou moc nad oběma stranami? Každý má své pochybnosti.“

Zpráva o možné dohodě způsobila propad cen ropy, poté co na začátku týdne v důsledku nejnovějších útoků na Blízkém východě vyskočily až o 6 %.

Mnozí pozorovatelé se domnívají, že mezi Íránem a USA přetrvávají velké rozdíly, což činí trvalé příměří v krátkodobém horizontu nepravděpodobným.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei ve středu uvedl, že Teherán sdělí své stanovisko Pákistánu poté, co „dopracuje své názory“.

Později ve středu Trump v rozhovoru pro PBS uvedl, že je optimistický ohledně dosažení dohody s Íránem před svou cestou do Číny. „Myslím, že je tu velmi dobrá šance, že to skončí, a pokud to neskončí, budeme se muset vrátit k tomu, že je budeme bombardovat do sraženého pekla,“ řekl Trump televizní stanici.

Trump trval na tom, že v rámci jakékoli dohody by Teherán „exportoval“ své vysoce obohacené uran – nezbytné pro výrobu jaderné zbraně – do USA, což je požadavek, který podle odborníků Írán nemůže přijmout.

Válka s Íránem, která začala izraelským útokem, při kterém byl zabit Ali Khamenei, nejvyšší íránský vůdce, se zdá být v patové situaci. Írán utrpí obrovské ekonomické ztráty, které se mohou ještě zhoršit, pokud mu začne docházet skladovací kapacita pro ropu, zatímco Trump čelí tlaku doma i v zahraničí kvůli prudkému nárůstu cen pohonných hmot v USA i ve světě.

Američtí představitelé trvají na tom, že příměří na Blízkém východě platí, ačkoli v pondělí došlo k eskalaci násilí, kdy íránské rakety a drony poprvé za několik týdnů zasáhly Spojené arabské emiráty a byly hlášeny střety v Hormuzském průlivu.

Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že USA úspěšně zajistily průjezd vodní cestou a že se na průjezd řadí stovky obchodních lodí. „Víme, že Íráncům je tato skutečnost trapná. Tvrdili, že úžinu kontrolují. Nekontrolují,“ řekl Hegseth.

Kontrola nad úžinou a hrozba obnovení útoků na ropnou a další infrastrukturu sousedních zemí v Perském zálivu jsou dvě hlavní trumfy, které může Írán v jednáních vytáhnout.

Jak Washington, tak Teherán se zřejmě domnívají, že jsou blízko vítězství, a proto nejsou ochotni učinit významné ústupky, které by umožnily pokrok v přerušovaných jednáních.

Rostoucí ceny benzínu a zpomalující se globální ekonomika představují pro Trumpa politickou hrozbu, protože se USA blíží listopadové kongresové volby. Vítězství demokratů v jedné nebo obou komorách by oslabilo jeho prezidentství. Trump dosud domácí obavy ignoroval, přičemž některé zprávy naznačují, že se více zajímá o zajištění toho, co považuje za své dědictví.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
203

Diskuse

Obsah vydání | 7. 5. 2026