Otevřený dopis občanské společnosti k postoji ČR k Izraeli a Palestině

30. 4. 2026

Vážení nejvyšší ústavní činitelé,                                                                           

dne 31. 3. 2026 schválil izraelský Knesset ve třetím čtení dodatek izraelského trestního zákoníku známý jako „Trest smrti pro teroristy“. Jeho zavedení okupační mocí v kontextu trvající okupace je v přímém rozporu s mezinárodním humanitárním právem, zejména se Čtvrtou ženevskou úmluvou.

Nový dodatek zavádí trest smrti v mimořádně kruté a diskriminační podobě pro konkrétní skupinu obyvatel – Palestince. Ačkoliv zákon má platit v obou právních systémech, Palestinci na okupovaných územích spadají pod izraelské vojenské tribunály, zatímco židovští osadníci pod civilní soudy, a rozhodující je zde nyní účelově nastavená definice „terorismu“ pro vraždu spáchanou s cílem „poškodit stát Izrael nebo obrodu židovského národa v jeho domovině“, která z principu neumožňuje klasifikovat žádnou formu židovského násilí jako terorismus. Navíc zákon nově umožňuje rozhodovat o trestu prostou většinou soudců, což u vojenských soudů se stabilní 99% mírou odsouzení Palestinců a systematickým porušováním práva na řádný proces povede k systému zrychlených poprav obviněných.

Mezinárodní organizace včetně Amnesty International, Human Rights Watch, Rady pro lidská práva OSN, či izraelských lidskoprávních organizací v čele s Yesh Din dodatek kategoricky odsuzují a důrazně varují, že zavedením trestu smrti v kontextu dlouholetého bezpráví pod izraelskou okupací vznikne právní mechanismus pro státní vraždy a institucionalizaci apartheidu.

Pokud dodatek schválí Nejvyšší soud, bude možné vykonávat popravy odsouzených do 90 dnů od vynesení rozsudku bez možnosti odvolání či řádné obhajoby. Vzhledem k tomu, že pro Českou republiku jako členský stát EU je legislativní existence trestu smrti nepřípustná, je proklamované sdílení „demokratických hodnot“ s vládou státu zavádějícího rasově motivované popravy zcela neobhajitelné.

Jako nejvyšší ústavní činitele ČR, vázané mezinárodním právem, Úmluvou proti mučení (CAT), Římským statutem (ICC) a Ženevskými konvencemi, vás proto vyzýváme k:

1.   Veřejnému odsouzení tohoto legislativního kroku jako institucionalizace apartheidu a upuštění od „strategického partnerství“ se státem, který jej provádí.

2.   Bezodkladnému politickému tlaku a podniknutí veškerých diplomatických kroků k tomu, aby bylo zabráněno legalizaci rasově motivovaných poprav státem Izrael.

3.   Podpoře evropské iniciativy za pozastavení Asociační dohody mezi EU a Izraelem v důsledku porušování 2. článku této Dohody smluvní stranou.

4.   Okamžitému zastavení exportu zbraní a vojenského materiálu do Izraele. ČR přímo riskuje porušení vlastních mezinárodních závazků, včetně Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT), která striktně zakazuje transfery vojenské techniky v případech, kdy existuje riziko jejího zneužití k páchání válečných zločinů či útokům na civilní obyvatelstvo.

Česká republika musí dostát vlastnímu lidskoprávnímu odkazu a mezinárodním závazkům. Je nepřípustné, aby vláda ČR při hlasováních na půdě OSN a EU nadále podporovala zájmy Izraele, který dle IAGS a světové humanitární komunity naplňuje svým jednáním znaky genocidního úmyslu a navíc progresivně posiluje apartheid.

Česká republika úzkým spojenectvím a politickou podporou Izraele porušuje své mezinárodní závazky, včetně závazku nepřispívat k jednání, které může představovat závažná porušení mezinárodního humanitárního práva a vystavuje se tak riziku komplicity s těmito zločiny.

Sdružení Přátelé Palestiny

Amnesty International Česká republika

Mluvme o tom

Proti dehumanizaci

Židovský hlas solidarity

Mezinárodní hnutí solidarity

Victims of wars aid z.s.

Pilgrim z.s.

Ne naším jménem! - Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě

plzeń4palestine

„Trest smrti je nejvyšším popřením lidských práv. V rukou okupační moci, která jej využívá jako ideologický nástroj k potlačení odporu proti kolonizaci, se stává nástrojem státního teroru. Mezinárodní společenství nesmí přihlížet, jak Izrael legalizuje státní vraždy pod zástěrou bezpečnosti.“ — Amnesty International

PŘÍLOHA - KONTEXT A ZDROJE

Nový dodatek zákona schválený izraelským Knessetem dne 31. 3. 2026 zavádí použití trestu smrti v mimořádně kruté a rasistické podobě, pro konkrétní skupinu obyvatel – Palestince. Izrael tak má začít uplatňovat de facto dva oddělené právní řády: díky logice použité definice terorismu, je dodatek mířen výhradně na palestinskou populaci.

Definice „terorismu“ a „národnostního motivu“

Dodatek rozšiřuje původní definici o vraždu spáchanou s cílem „poškodit stát Izrael nebo obrodu židovského národa v jeho domovině“. Tato formulace je ideologicky nastavená tak, aby jakýkoliv útok Palestince na Izraelce mohl být interpretován jako útok na „stát a národ“. Nejedná se jen o technické rozšíření trestního řádu, ale o explicitní ideologický prvek, který útoky definuje skrze jejich dopad na „sionistický projekt“ tedy oficiálně „obnovu židovského národa v jeho domovině“. Naopak například útoky izraelských osadníků na Palestince (byť smrtící) jsou izraelskými soudy téměř vždy klasifikovány jako „běžná kriminalita“, „sebeobrana“ nebo „narušení veřejného pořádku“, nikoliv jako pokus o zničení státu. Židovský Izraelec tak podle této definice nemůže být „teroristou“ proti vlastnímu státu ve smyslu tohoto zákona. Nový dodatek maže zásadu rovnosti před zákonem a zásadně porušuje samotné základy mezinárodního humanitárního práva a mezinárodní úmluvy o lidských právech.

Kriminalizace odboje jako „terorismu“

Zavedení trestu smrti okupační mocí je zásadním porušením nejzákladnějšího lidského práva – práva na život, a je v naprosté většině zemí světa nepřípustné, natož pak v podmínkách vojenské okupace, kde mezinárodní právo výslovně chrání právo okupovaného národa na odpor proti nelegální nadvládě a cizí agresi. Amnesty International však zdůrazňuje, že toto právo „nikdy neospravedlňuje násilí na civilistech“, které bez ohledu na identitu pachatele či oběti představuje válečný zločin. Izraelský zákon o trestu smrti toto právo popírá tím, že jakýkoliv násilný akt odporu proti okupační moci definuje jako „terorismus“ motivovaný „snahou poškodit stát“. Tím, že okupant zavede trest smrti pro ty, kteří se mu brání, porušuje princip dočasnosti správy území a trestá obyvatelstvo za snahu o znovuzískání svobody.

Navíc, podle Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám, by osoby bojující proti koloniální nadvládě nebo cizí okupaci dokonce měly mít status podobný válečným zajatcům (!).

Izrael dnešními kroky navazuje na schválení ústavního zákona o národním státě z roku 2018 (The Nation-State Law), který oficiálně kodifikoval nerovnost a již dříve existující právní základy pro nadvládu jedné skupiny nad druhou. Mezinárodní organizace včetně Amnesty International, Human Rights Watch, Rady pro lidská práva OSN, ale především izraelské lidskoprávní organizace v čele s Yesh Din varují před zavedením trestu smrti v prostředí dlouholetého bezpráví pod izraelskou okupací, který není pouhým zpřísněním trestů, ale stvrzením režimu, který Palestince systematicky zbavuje lidskosti. Dle B'Tselem izraelský systém pod vedením současných ministrů den za dnem normalizuje násilí. Zákon o popravách tak ustavuje legální rámec pro státní vraždy a potvrzuje institucionální apartheid, v němž je právo na život podmíněno etnickou příslušností. Předkladatel zákona, ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který v Knessetu oslavoval schválení nové legislativy rozléváním šampaňského, byl v minulosti sám odsouzen za podporu židovské teroristické organizace Kach a podněcování k nenávisti vůči Arabům.

Izraelská organizace Yesh Din poukazuje na to, že nový zákon je výsledkem politického tlaku krajně pravicových stran a slouží spíše jako populistický nástroj pomsty, než jako prostředek odstrašení či prevence. Upozorňuje, že v okupační vojenské justici, s mírou odsouzení okupovaných 99 %, kde dochází k vynucování doznání výhrůžkami i mučením, povede trest smrti nevyhnutelně k popravám nevinných lidí nebo osob, kterým byl odepřen spravedlivý proces.

Dlouhodobý monitoring Yesh Din k vyšetřování trestných činů spáchaných izraelskými osadníky a vojáky na Západním břehu statisticky ukazuje, že v období 2005 - 2023 skončilo odsouzením židovských pachatelů pouhých 8 případů z 10 000 zdokumentovaných útoků na Palestince. Naproti tomu izraelské vojenské soudy na Západním břehu vykazují 99% míru odsouzení Palestinců, což nepochybně vylučuje možnost spravedlivého procesu. Údaj 99 % odsouzených navíc pochází přímo z výročních zpráv izraelské armády (IDF) (v roce 2011 šlo dokonce o 99,74 %). Tato míra je v demokratickém právním státě bezprecedentní. Její příčina tkví v systému postaveném na tzv. dohodách o vině a trestu, kdy Palestinci často raději přiznají vinu za čin, který nespáchali, aby dostali kratší trest, než aby riskovali roky v administrativní detenci bez soudu nebo nekonečný proces před vojenským soudem, kde je šance na osvobození statisticky nulová. Stejné soudy budou nyní moci „odsouzené“ i popravovat. Již v roce 2016 vydala izraelská organizace B'Tselem zprávu, ve které označila existenci vojenského „právního“ systému za mechanismus tzv. whitewashingu (zakrývání reality) a za „fíkový list“ okupace.

V izraelských věznicích se aktuálně nachází přes 9 600 Palestinců, včetně stovek dětí. Téměř polovina je zadržována v administrativní detenci – tedy bez obvinění a soudu. Izraelský systém nelegální detence také pohltil tisíce Palestinců z Gazy, kteří jsou vedeni jako ,,zmizelí” bez přístupu k právní ochraně, přičemž čelí brutálním výslechům v tajných vojenských zařízeních, která mezinárodní experti přirovnávají k novodobému Guantánamu. Od října 2023 izraelská vězeňská správa oficiálně potvrdila úmrtí více než 60 palestinských vězňů, což představuje v kontextu izolace tajných detenčních center pouze zlomek reálných obětí.

Výsledky naprosté dehumanizace uvnitř izraelského vězeňského a soudního systému ilustrují případy umučených lékařů z Gazy, mezi nimi dr. Adnan al-Bursh, či dětí a mladistvých, jako byl šestnáctiletý Ahmad Salameh Abu Mazrou či osmnáctiletý Wessam Abu al-Haj, kteří v izraelské detenci podlehli následkům systematického mučení a záměrného odpírání lékařské péče. Tyto případy jsou však jen špičkou ledovce; narůstající počet svědectví o teenagerech, kteří v izraelské detenci zemřeli v důsledku mučení nebo byli propuštěni v takovém stupni vyhladovění, že zemřeli krátce po návratu, ukazuje na systematickou likvidaci nejmladší generace Palestinců. Existence zařízení, kde je s lékaři, dětmi a civilisty zachází jako s ,,objekty k likvidaci”, zcela diskredituje tvrzení české vlády o „sdílených demokratických hodnotách“ se státem Izrael a může z naší pokračující nepodmíněné podpory izraelské vlády učinit přímou spoluúčast na zločinech proti lidskosti.

Od 7. října nabyl systém mučení takové intenzity, že zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albanese ve své zprávě „Torture and Genocide“ (dokument A/HRC/61/71) z března 2026 uvádí, že se mučení proměnilo ve státní politiku Izraele a součást genocidního kontextu.

O normalizaci bezpráví vypovídá například i rozhodnutí generálního prokurátora Itaye Offira stáhnout obvinění proti pěti příslušníkům IDF zachyceným bezpečnostními kamerami při brutálním znásilňování zadrženého v Sde Teiman. Zatímco premiér Netanyahu tyto vojáky označil za „hrdinné bojovníky“, prokurátorka Yifat Tomer-Yerushalmi, která na případ upozornila, byla sama donucena k rezignaci.

ZDROJE:

1.        Amnesty International: New ‘death penalty for terrorists’ law must be urgently repealed

2.        Amnesty International: Israel’s Apartheid against Palestinians

3.        The Times of Israel: Knesset passes death penalty law

4.        Haaretz: Nearly 100% of military court cases end in conviction

5.        Yesh Din: Data Sheet on Settler Violence 2005-2024

6.        The Guardian: Video of alleged sexual abuse at Sde Teiman

7.        OHCHR: Reports of the Special Rapporteur Francesca Albanese (A/HRC/61/71)

8.         B'Tselem: The Occupation's Fig Leaf

9.         UN OHCHR: Israel’s death penalty law constitutes discriminatory regime of capital punishment: UN experts (Společné prohlášení expertů Rady pro lidská práva OSN ze dne 2. 4. 2026)

10.      UN High Commissioner for Human Rights: Statement on the reintroduction of the death penalty in Israel (Vyjádření Volkera Türka k nekompatibilitě zákona s mezinárodním právem);

11.      Special Rapporteur on Torture: New Israeli death penalty law risks violating absolute prohibition of torture (Varování Alice Jill Edwards před rizikem justičních vražd na základě vynucených přiznání)

12.      UN Human Rights Council: Report of the Special Rapporteur Francesca Albanese: Torture and Genocide (A/HRC/61/71) (Zpráva o systémovém mučení jako státní politice z března 2026)