Krize na Blízkém východě: Írán tvrdí, že sestřelil americký stíhací letoun, a varuje OSN před hlasováním o „obranných silách“ v Hormuzském průlivu
3. 4. 2026
Íránský ministr zahraničí kritizuje hlasování Rady bezpečnosti o vojenské ochraně lodní dopravy v průlivu jako „provokativní krok“
Írán uvedl, že nad Íránem byl sestřelen druhý americký stíhací letoun F-35, přičemž státní tisková agentura tvrdí, že je nepravděpodobné, že pilot přežil, informuje agentura Reuters.
K incidentu došlo v době, kdy Írán v pátek ostřeloval cíle po celém Blízkém východě, včetně odpálení raket na Izrael a Bahrajn a zapálení ropné rafinerie v Kuvajtu pomocí útoků dronů.
Minulý měsíc americká armáda v prohlášení uvedla, že letoun F-35 USA provedl nouzové přistání po bojové misi nad Íránem. Armáda uvedla, že pilot tohoto letounu je ve stabilním stavu.
Mluvčí íránského ústředního velitelství Khatam al-Anbiya v pátek uvedl, že druhý letoun F-35 byl sestřelen nad středním Íránem protivzdušnou obranou Revolučních gard, přičemž šance na přežití pilota jsou nízké, informovala agentura Reuters.
Ze strany USA zatím nepřišel žádný okamžitý komentář.
Úřady v Abú Dhabí oznámily dva případy padajících úlomků ze zachycených leteckých hrozeb v hlavním městě Spojených arabských emirátů, přičemž jeden z nich způsobil požár v plynovém zařízení,
Oficiální mediální úřad v Abú Dhabí uvedl, že úřady reagovaly na incident s padajícími úlomky v plynovém zařízení v Habshanu. „Provoz byl pozastaven, zatímco úřady zasahují u požáru,“ uvedlo ve zprávě na X a dodalo, že nebyly hlášeny žádné zranění.
Asi o pět minut později oznámil další incident s padajícími úlomky v oblasti Ajbanu „po úspěšném zachycení systémy protivzdušné obrany“, aniž by poskytl další podrobnosti.
Írán zasáhl elektrárnu a odsolovací závod v Kuvajtu
Íránský útok zasáhl v pátek ráno elektrárnu a odsolovací závod v Kuvajtu a způsobil materiální škody na částech zařízení, uvedlo tamní ministerstvo pro elektřinu, vodu a obnovitelnou energii.
V prohlášení na X ministerstvo uvedlo, že na místě jsou pohotovostní a technické týmy, které zajišťují provoz a zabezpečení areálu.
Kuvajt a další země Perského zálivu nesou hlavní nápor íránských útoků od vypuknutí války 28. února. Íránské drony dnes ráno zasáhly kuvajtskou ropnou rafinérii Mina al-Ahmadi a způsobily v zařízení požáry. V Bahrajnu ministerstvo vnitra informovalo, že v noci zazněly sirény a vyzvalo lidi, aby se vydali „na nejbližší bezpečné místo“.
Donald Trump ve čtvrtek večer varoval, že americká armáda „ještě ani nezačala ničit to, co v Íránu zbývá“, a pohrozil, že dalším cílem budou mosty, „pak elektrárny“.
Na své aplikaci Truth Social zveřejnil video, na kterém je zachycen americký bombardovací útok na nově postavený most mezi íránským hlavním městem Teheránem a nedalekým městem Karadž, který měl být letos otevřen pro dopravu. Podle íránských státních médií bylo při útoku zabito osm lidí a dalších 95 bylo zraněno.
„Útoky na civilní objekty, včetně nedokončených mostů, Íránce k kapitulaci nepřimějí,“ uvedl íránský ministr zahraničí Abbas Araghči.
Javad Zarif sdílel svůj mírový plán v příspěvku na X a napsal:
Jako Íránec, pobouřený bezohlednou agresí a hrubými urážkami Donalda Trumpa, ale zároveň hrdý na naše ozbrojené síly a odolný lid, jsem rozpolcený ohledně zveřejnění tohoto mírového plánu v časopise Foreign Affairs. Jsem však přesvědčen, že válka musí skončit za podmínek, které jsou v souladu s národními zájmy Íránu.
Bývalý íránský ministr zahraničí navrhuje mírový plán na ukončení války
Javad Zarif, bývalý íránský ministr zahraničí, navrhl mírový plán v článku v americkém časopise Foreign Affairs.
Zarif, profesor na Teheránské univerzitě, který také působil jako viceprezident, navrhl, aby Írán „vyhlásil vítězství a uzavřel dohodu, která ukončí tento konflikt a zabrání tomu dalšímu“.
Zde jsou některé podmínky jeho plánu:
Írán se zaváže, že nikdy nebude usilovat o jaderné zbraně a „zředí“ své zásoby obohaceného uranu pod 3,67 %, což je úroveň stanovená jadernou dohodou z roku 2015, z níž Donald Trump USA v roce 2018 vyvedl.
Zapojí Čínu a Rusko do jakékoli dohody o zřízení jediného zařízení na obohacování uranu pro region, kam by Írán „převedl veškerý svůj obohacený materiál a vybavení“.
USA a jejich spojenci zruší všechny sankce proti Íránu a umožní této zemi plně se zapojit do globální ekonomiky.
Znovu bude otevřen Hormuzský průliv, ale USA musí Teheránu rovněž umožnit využívat tuto klíčovou námořní trasu.
Írán a USA podepíší pakt o neútočení, „v němž se obě země zaváží, že se v budoucnu navzájem nenapadnou“.
Ačkoli Zarif nezastává v íránské vládě žádný oficiální post, pomohl k zvolení reformního prezidenta Masúda Pezeškiana a je popisován jako terč tvrdého křídla v rámci teokratického režimu země. Agentura Associated Press uvedla, že Zarif by nemohl článek v časopise Foreign Affairs publikovat, aniž by své postoje alespoň předběžně konzultoval s vysokými představiteli íránského vedení.
Zůstává nejasné, jak by na tento návrh reagoval Trump, zejména proto, že Zarif označil Trumpova blízkého přítele Steva Witkoffa a jeho zetě Jareda Kushnera za „zcela negramotné jak v geopolitice, tak v jaderných technických detailech“. Witkoff a Kushner vedli americká jaderná jednání s Íránem a jednali méně než 48 hodin předtím, než USA a Izrael 28. února zahájily útoky na Írán.
Írán varuje před „provokativními akcemi“ před hlasováním Rady bezpečnosti OSN o Hormuzském průlivu
Írán varoval Radu bezpečnosti OSN před „provokativními akcemi“ před hlasováním o použití „obranné síly“ k ochraně lodní dopravy v Hormuzském průlivu, informuje agentura AFP.
Rada bezpečnosti již odložila hlasování, naplánované na pátek, o povolení použití takové síly k ochraně lodní dopravy v průlivu před íránskými útoky, podle oficiálního programu.
Tento 15členný orgán měl v pátek ráno hlasovat o návrhu rezoluce předloženém Bahrajnem, ale ve čtvrtek večer došlo ke změně harmonogramu. Důvodem bylo, že Organizace spojených národů slaví Velký pátek jako státní svátek, uvádějí diplomatické zdroje – ačkoli tato skutečnost byla známa již v době, kdy bylo hlasování poprvé oznámeno.
„Jakékoli provokativní kroky ze strany agresorů a jejich příznivců, včetně těch v Radě bezpečnosti OSN ohledně situace v Hormuzském průlivu, situaci pouze zkomplikují,“ uvedl íránský ministr zahraničí Abbas Araghči.
Kuwait Petroleum Corporation uvedla, že její rafinérie Mina al-Ahmadi byla v pátek brzy ráno zasažena drony, což vyvolalo požáry v několika provozních jednotkách, uvádí státní tisková agentura. Záchranné týmy se údajně stále snaží uhasit požáry, ale nebyly hlášeny žádné zranění.
Objevilo se video, na kterém Trump opět zesměšňuje Starmera
Donald Trump opět zesměšnil britského sira Keira Starmera jako slabého a znovu si rýpnul do britského námořnictva, zatímco Británie vede diplomatické úsilí o znovuotevření kritické námořní trasy v Hormuzském průlivu, uzavřené kvůli válce s Íránem.
Ve videu, které se objevilo z soukromého velikonočního oběda v Bílém domě, napodobil americký prezident britského premiéra, když vyprávěl, jak sir Keir říkal, že se musel zeptat svého týmu na vyslání „dvou starých rozbitých letadlových lodí“ na Blízký východ.
Trump řekl, že Británie „by měla být naším nejlepším“ spojencem, ale nebyla jím, ve svém nejnovějším výpadu proti odmítnutí Velké Británie zapojit se do konfliktu s Teheránem. Není to poprvé, co Trump kritizoval britské letadlové lodě; již dříve je označil za „hračky“, které „nejsou nejlepší“.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek pozdě večer hrozil údery a zničením mostů a elektráren v Íránu ve své nejnovější hrozbě zasáhnout infrastrukturu této země.
Americká armáda „ještě ani nezačala ničit to, co v Íránu zbývá. Další na řadě jsou mosty, pak elektrárny,“ napsal Trump na sociálních sítích. Ve svém příspěvku uvedl, že íránské vedení „ví, co se musí udělat, a musí to udělat, a to RYCHLE!“
Trump na svém účtu na Truth Social sdílel záběry útoku na most poblíž Teheránu, při kterém údajně zahynulo nejméně osm lidí, a zdálo se, že za útok přebírá odpovědnost USA. Varoval, že „bude následovat mnohem více“, a vyzval Teherán, aby „uzavřel dohodu, než bude příliš pozdě“. Údery zasáhly ve čtvrtek most B1 mezi Karajem a Teheránem, který byl zasažen již asi o hodinu dříve, informovala íránská státní televize.
Rada bezpečnosti OSN odložila hlasování plánované na pátek o povolení použití „obranné“ síly k ochraně lodní dopravy v Hormuzském průlivu před íránskými útoky, jak vyplývá z oficiálního programu. Tento 15členný orgán měl v pátek ráno hlasovat o návrhu rezoluce předloženém Bahrajnem, ale ve čtvrtek večer došlo ke změně harmonogramu. Důvodem bylo, že Organizace spojených národů slaví Velký pátek jako státní svátek, jak uvádějí diplomatické zdroje – a to navzdory skutečnosti, že tato skutečnost byla známa již při prvním oznámení hlasování.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse