Kreml doufá, že po Madurově sesazení udělá s Trumpem obchod

7. 1. 2026

čas čtení 3 minuty
Moskva očekává, že bude těžit z americké operace ve Venezuele, která ukázala, že administrativa Donalda Trumpa je připravena rozdělit svět na "zájmové sféry", uvádějí dva přední ruské zdroje.

Svržení Nicolase Madura lze vnímat jako Trumpovo uplatnění "Monroeovy doktríny" – zahraničněpolitické strategie 19. století, v níž byla celá západní polokoule prohlášena za americkou zájmovou sféru.

V takovém případě však "Rusko má také svou vlastní sféru vlivu," zdůraznil zdroj agentury Reuters. Další partner agentury uvedl, že Moskva považuje americkou operaci za jasný pokus o převzetí venezuelských ropných zdrojů. Také poznamenal, že většina západních zemí otevřeně nekritizovala Trumpovy kroky.

Rusko dříve nabídlo Spojeným státům "výměnu Venezuely za Ukrajinu," uvedla Fiona Hill, bývalá hlavní poradkyně pro Rusko a Eurasii v Radě národní bezpečnosti první Trumpovy administrativy v letech 2017–19, během projevu v Kongresu v roce 2019. Podle ní nabídka z Moskvy přišla do Washingtonu, když se Madurův režim snažil zničit opozici podporovanou USA a Kreml mu pomáhal zůstat u moci. "Chcete, abychom odešli z vašeho dvorku. Ale obecně máme podobnou situaci. Jste na našem dvoře," popsala Hill výroky ruské strany, které se týkaly Ukrajiny.

Ačkoliv Rusko přišlo o Madura, spojence, do kterého investovalo miliardy dolarů, běžný dojem, že USA porušily mezinárodní právo, je "pro ruské narativy docela dobrý," řekl Mark Galeotti, profesor na University College London.

"Putin je toho názoru, že to je to, co dělají velmoci, velmoci mají vlivové sféry. A pokud by Amerika mohla mít vlastní latinskoamerickou sféru vlivu, pak bychom díky tomu mohli mít i svou vlastní, slovanskou sféru," vysvětluje Galeotti.

Moskva veřejně projevila rozhořčení nad americkou bleskovou operací, která během několika hodin ukončila Madurův režim, spojený s Ruskem smlouvou o strategickém partnerství.

"Washington dává nový impuls neokolonialismu a imperialismu," řekl v pondělí stálý ruský zástupce při OSN Vasilij Nebenzja. Požadoval "okamžité propuštění" Madura a obvinil Spojené státy z "bezprecedentního cynismu." "Washington se ani nepokusil zakrýt skutečné cíle své zločinné operace – nastolení neomezené kontroly nad přírodními zdroji Venezuely a prosazení svých hegemonních ambicí v Latinské Americe," řekl Nebenzja.

Úspěch Američanů, kteří ukázali příkladu Venezuely, jak by měla "speciální vojenská operace" skutečně vypadat, zasadil Putinovu image silnou ránu a také výrazně snížil sebevědomí ruské "vlastenecké" komunity, říká politolog Abbás Galljamov.

Dalším, možná ještě důležitějším důsledkem venezuelských událostí bude změna postoje ruských elit k Putinovi, pokračuje expert: "Když se zamyslíme nad tím, co se stalo, může vnitřní kruh ruského prezidenta nyní dojít k závěru, že se ho možná budou muset zbavit, pokud se stane zcela nedostatečným."

Spojené státy nabídly Madurovi dobrovolný exil v Turecku, ale on promarnil svou poslední šanci. "A Putin, který je tvrdohlavý, odmítá ukončit válku a čím dál víc otravuje Trumpa – máme důvěru, že se chová adekvátněji? Nebo možná už taky propásl svou šanci? Nebylo by tedy lepší jej předat Američanům nebo například Britům, a vyjednávat výměnou slušné podmínky za zbytek ruského establishmentu?"

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1155

Diskuse

Obsah vydání | 8. 1. 2026