Můžeme věřit fotografii? Česká centra a Nadace PPF uvádějí mezinárodní projekt Pixely a poetika
8. 1. 2026
Pixely
a poetika vznikají při příležitosti výročí dvou klíčových
osobností české fotografie – Josefa Sudka a Jaromíra Funkeho
– jejichž díla tvoří významnou součást sbírek PPF Art.
Výstava zahrnuje patnáct fotografií od každého z autorů.
Současnou českou vizuální scénu zastupují multimediální
tvůrci a tvůrkyně Barbora Trnková, Lenka Hámošová a
autorská dvojice, která vystupuje pod symbolem & (Barbora
Trnková a Tomáš Javůrek).
Výstava se představí v
Londýně, Paříži, Frankfurtu, Bělehradě a New Yorku.
Otevírá otázky, které dnes rezonují celou vizuální kulturou:
Jak se mění vztah mezi obrazem a realitou? Může fotografii
věřit společnost zaplavená syntetickými obrazy? A je manipulace
obrazů skutečně výdobytkem digitální éry, nebo byla fotografii
vlastní už od jejích počátků?
Kurátorská
koncepce představuje Sudka a Funkeho nejen jako ikony meziválečné
avantgardy, ale především jako autory, kteří systematicky
experimentovali s možnostmi média a posouvali jeho hranice.
Výběr Sudkových děl zahrnuje snímky z cyklů Okno mého
ateliéru, Zátiší na okně mého ateliéru,
Rothmayerova zahrada, Vzpomínky a představy či
pozdní Labyrinty. Intimní poetika ateliérových zátiší
se zde setkává s vizuální alchymií pozdních experimentů se
sklem, které předjímají abstraktní fotografii a nové formy
obrazové imaginace.
Kolekce děl Jaromíra Funkeho
představuje klíčové práce z cyklu Abstraktní kompozice
(1927–1929), doplněné o experimentální snímky La Solitude
II, Zátiší či Odraz v zrcadle. Výběr ukazuje,
jak Funke posouvá fotografii od dokumentu k čisté vizuální
struktuře.
„Výročí Josefa Sudka a Jaromíra Funkeho
jsou pro nás příležitostí znovu se vrátit k tomu, co jejich
dílo znamená pro českou i evropskou fotografii,“ říká
Jitka Pánek Jurková, generální ředitelka Českých center.
„Oba fotografové nám připomínají, že obraz nikdy nebyl
pouhým otiskem skutečnosti. V době, kdy se technologie mění tak
rychle, že to může naši společnost zaskočit a dokonce ohrožovat
naše vydobyté hodnoty, je důležité sledovat, jak se vztah mezi
obrazem, realitou a důvěrou proměňuje.“
Významným
partnerem projektu je Nadace PPF, která dlouhodobě podporuje
prezentaci české fotografie v mezinárodním kontextu. Díky této
spolupráci může výstava pracovat s jedněmi z nejucelenějších
souborů Sudkových a Funkových děl.
„V Nadaci
PPF systematicky podporujeme projekty, které českému talentu
otevírají cesty do světa a zvyšují prestiž České republiky na
světové kulturní scéně. Výstavní projekt Pixely a poetika
tyto cíle naplňuje hned dvojnásobně. Mezinárodnímu publiku
představí autory české fotografické moderny Funkeho a Sudka v
dialogu se současnou vizuální tvorbou zasazenou do širšího
kontextu české fotografie,“ říká k podpoře výstavy Jana
Tomas Sedláčková, členka správní rady Nadace PPF.
Současní
tvůrci a tvůrkyně v projektu Pixely a poetika posouvají
téma obrazu přímo do roviny společenských otázek. Série
syntetických fotografií Barbory Trnkové Your Addiction
is the Message, instalovaná na prostorovém sloupu s glitchovým
ozdobným rámováním, zkoumá, jak se genderové stereotypy a
kulturní nerovnosti promítají do technologií strojového
učení.
Multimediální instalace Lenky Hámošové
Strange Attractions odkrývá, jak algoritmus interpretuje a
„vzpomíná“ na lidskou podobu, čímž zpochybňují představu
o objektivní reprezentaci. Projekt ukazuje napětí mezi krásou,
chybou a emocí a otevírá diskusi o svobodě experimentování,
percepci a imaginaci v digitální vizualitě. Interaktivní webová
aplikace Generace Princezen
tvůrčího dua &
umístěná na iPadu pak odkrývá mechanismy konstrukce
identity a vizuálních archetypů v
digitálním prostředí.
Architektura
a vizuální identita
Architektonické řešení výstavy připravilo studio O+M,
vizuální identitu navrhlo studio COLMO. Obě složky
vycházejí z ústředního tématu expozice – vztahu mezi
zobrazováním reality a její konstrukcí. Výstava je
postavena z modulárních čtvercových hliníkových prvků, které
lze pokaždé skládat jinak a přizpůsobovat různým prostorům
Českých center. Proměnlivá struktura tak odráží subjektivitu
vnímání i nestálost reality.
„Nechtěli jsme,
aby architektura byla jen pasivním pozadím pro vystavená díla.
Sama se stává součástí výkladu a umožňuje, aby se prostor
neustále proměňoval – podobně jako naše představy o realitě,
které vznikají z různých fragmentů a pohledů,“ uvádějí
architekti ze studia O+M.
Součástí expozice jsou
také zrcadlové dibondové desky s výstavními texty a
prezentacemi současných umělců. Jejich reflexní povrch odráží
okolí i samotné návštěvníky a vytváří vrstvy obrazů a
významů, v nichž divák přímo zažívá nejistotu a proměnlivost
reality. Do kontrastu s tím jsou klasické fotografie Josefa Sudka a
Jaromíra Funkeho instalovány tradičně přímo na stěnách, čímž
vzniká dialog mezi historickým obrazem a současnou,
interaktivní prostorovou zkušeností.
Vizuální
identita výstavy od studia COLMO pracuje s pixelovou estetikou a
glitchovými barevnými efekty, které zdůrazňují téma
manipulace s obrazem a nejednoznačnosti reality. Architektura,
grafika i samotný obsah se propojují do jednoho celku, který
diváka vtahuje do hry s prostorem, perspektivou a vlastním vnímáním
světa.
Mezinárodní
uvedení projektu (2026–2027)
Výstava bude postupně uvedena ve třech evropských metropolích a v New Yorku, čímž naváže na dlouhodobé poslání Českých center prezentovat českou kulturu v mezinárodním kontextu. Dále bude projekt představen na mezinárodním knižním veletrhu Frankfurter Buchmesse na podzim 2026, kde se Česká republika ujme prestižní role hlavní hostující země. Probíhají také jednání o prezentaci v dalších zemích, například ve Španělsku a Rumunsku, která by měla mezinárodní přesah projektu dále posílit. Kompletní cyklus bude uzavřen v druhé polovině roku 2027.
● Londýn (20. 1. – 13. 3. 2026) — premiéra projektu v galerii Českého centra.
● Paříž (24. 3. – 16. 5. 2026) — výstavu doplní umělecká rezidence Terezie Kovalové, která v Paříži naváže na její práci s fotografickou pamětí a poetikou městského prostoru.
● Bělehrad (1. 9. – 30. 9. 2026) — zde projekt doplní workshopy klasické fotografie zaměřené na temnou komoru, kontaktní kopii a analogovou manipulaci obrazu.
● New York (5. 11. 2026 – 15. 1. 2027) — závěrečná
prezentace projektu ve Spojených státech nabídne rozšířený
program o současnou vizuální teorii a nové mediální formy.
Kontakt pro média
Jan Dlouhý
tiskový mluvčí Českých center
+420 721 002 290
dlouhy@czechcentres.cz
Česká centra, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR, jsou stěžejním nástrojem veřejné diplomacie zahraniční politiky Česka a rozvíjejí kulturní vztahy mezi zeměmi. Jakožto kulturní institut jsou členem sítě zahraničních evropských kulturních institutů EUNIC. Prezentují naši zemi v široké škále kulturních a společenských oblastí: od umění přes kreativní průmysly až po propagaci úspěchů české vědy a inovací. Věnují se výuce češtiny v zahraničí. Zapojují se do mezinárodních projektů a slouží jako platforma pro rozvoj mezinárodního kulturního dialogu. V současnosti působí v zahraničí celkem 26 poboček na 4 kontinentech. Kromě Českých center spravují také Český dům v Bělehradě, Bratislavě a Jeruzalémě.
Newsletter Facebook Instagram X YouTube LinkedIn
p { margin-bottom: 0.1in; border: none; padding: 0in; direction: ltr; color: #000000; line-height: 115%; text-align: left; orphans: 0; widows: 0; background: transparent; text-decoration: none }p.western { font-family: "Segoe UI", serif; font-size: 11pt }p.cjk { font-family: "Segoe UI"; font-size: 11pt }p.ctl { font-family: "Segoe UI"; font-size: 11pt }a:visited { color: #ff00ff; text-decoration: underline }a:link { text-decoration: underline }
Diskuse