Channel 4 News: Liberální a morální hodnoty Západu jsou lež

11. 2. 2025

čas čtení 6 minut
Název knihy:
JEDNOHO DNE, až to bude bezpečné, až nebudou žádné záporné dopady toho, že to nazvete tím, čím to je, až už bude příliš pozdě pohnat kohokoliv k odpovědnosti, VŠICHNI ŘEKNOU, ŽE VŽDYCKY BYLI PROTI TOMU

Pro českého ministra zahraničí Jana Lipavského, který neustále hovoří o významu lidských práv, avšak pokrytecky zcela přehlíží masové izraelské vraždění žen a dětí a izraelské válečné zločiny dokonce podporuje.


Moderátor, Channel 4 News, pondělí 10. února 2025, 19 hodin:  Novinář a spisovatel Omar El Akkad odešel z Egypta do Kanady a nyní je Američanem. Vyrůstal v přesvědčení, že Západ je rájem svobody a spravedlnosti. Zabíjení desítek tisíc Palestinců v Gaze a podpora Izraele ze strany západních zemí ho však přivedly k závěru, že liberální a morální hodnoty Západu jsou lež. A mladí lidé se podle něj stále více cítí vykloubeni z toho, co jejich země dělá. To je téma jeho nové knihy One day everyone will have always been against this (Všichni řeknou, že vždycky byli proti tomu.) Mluvil jsem s ním   pro náš podcast Ways to change the World z tohoto týdne a začal jsem otázkou, jak tato kniha vznikla.

 

Omar El Akkad: Na začátku, během masakru v Gaze jsem přemýšlel o tom, jaký mám vztah k Západu. Protože jsem vyrůstal a učil se tento jazyk, angličtinu,  a byl jsem velmi přizpůsoben kultuře Západu, a najednou jsem se od ní cítil velmi odtržený. A tak si myslím, že velká část knihy je o tom, že se snažíte přehodnotit svůj vztah k té části světa, o které jste věřili, že zastává určitý soubor věcí, zatímco sledujete, jak  dělá pravý opak.

Moderátor: Jen to vysvětlete. Proč je Západ zodpovědný za to, co Izrael dělá v Gaze?

Omar El Akkad: Tohle všechno se platí z mých peněz ode mne jako daňového poplatníka. Nic z toho by se nestalo bez souhlasu a podpory západního světa. Rok a půl sleduji vyhlazování jednoho národa a možná si někteří vaši diváci myslí, že je to oprávněné a nutné a tak dále a tak dále, a to je v pořádku. Ale je pro mě velmi těžké uvěřit, že mám na Západě místo, na Západě, který současně mluví o trvalém míru a dodržování lidských práv a respektování mezinárodního práva, ale zároveň fandí tomuto vraždění.

Moderátor:  Jak rozšířený je podle vás tento pocit?

Omar El Akkad:  Nejdřív jsem si myslel, že jsem tak trochu ve vzduchoprázdnu, a pak mě časem tak trochu ohromilo, s kolika lidmi jsem mluvil a kteří mají podobný pocit odcizení. A nejedná se o skupinu lidí, kteří se dříve cítili odcizeni a nyní se cítí ještě více. Takže si myslím, že se to pro spoustu lidí stalo jakýmsi bodem zlomu, a myslím, že je v tom spousta hněvu, spousta vzteku, ale také spousta nejistoty, no, když to vezmu za své, co mě čeká?

Moderátor:  Proč si myslíte, že tato kultura, ve které žijeme, je ochotna tolerovat záběry mrtvých dětí, které vidíme každý den už po dobu jednoho a půl roku?

Omar El Akkad:   Protože za odvrácení pohledu fakticky nehrozí žádné následky. Pro naprostou většinu lidí, kteří žijí v této části světa, pokud tomu vraždění nevěnujete pozornost, jak to změní váš každodenní život? Efektivně nijak. Opak je pravdou. Pokud se postavíte a budete o tom mluvit, riskujete své živobytí, riskujete svou kariéru. Riskujete, že vás budou považovat za potížistu, kterého už nezvou na večeře, protože děláte věci trapné. Ale když se prostě odvrátíte, jaké to bude mít následky?

Moderátor: Ale tenhle rozhovor tak nějak záměrně neodsuzuje, zdá se, to, co udělal Hamás, stejnými slovy. Vy víte, že je pro vás prostě jasné, co se stalo za posledních 18 měsíců, co Izrael dělal den co den, a spousta lidí to chápe.  Je ale také snadné podívat se na vraždu 1200 lidí a říci, že to bylo přímo genocidní a špatné a stejně zkrachovalé jako cokoli jiného, co jste ochotni odsuzovat?

Omar El Akkad:   Tohle  je fascinující. To je fascinující postoj, a to z mnoha důvodů, hned minimálně ze dvou, které mě napadají jako první. V této knize to dělám, odsuzuji Hamás, a vlastně je to jedna z prvních věcí, které v této knize dělám. A trochu nad tím přemýšlím, protože tento požadavek věčného odsuzování Hamásu se mi zdá být velmi selektivně vnucený. A opět se to vrací k této představě o tom, že zřejmě prý ve skrytu duše jásám nad tím, že byla skupina lidí zabíjena. A to je na první pohled nesmysl. Tedy, nemusíte mi věřit, ale říkám vám, že na první pohled je to naprostý nesmysl. Ale nemůžu si pomoct, ale i kdyby 90 % této knihy tvořilo odsouzení Hamásu činů ze 7. října, i kdyby stanovila, že 7. říjen je začátek toho narativu a nic, nic předtím neexistovalo, i kdyby to všechno ta kniha udělala, závěrečných 10 % by stále způsobilo, že bych se ocitl v pozici, kdy tu sedím a ptají se mě, zda odsuzuji Hamás a zda ho odsuzuji dostatečně, což mě zase vede k přesvědčení, že to, co ve skutečnosti dělám, a co  je urážlivé, není můj údajně příliš malý zájem o utrpení Izraelců, ale můj vůbec nějaký zájem o utrpení Palestinců.

0
Vytisknout
2840

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2025