Otroctví: Britský labouristický premiér se úspěšně mezinárodně diskredituje

25. 10. 2024

čas čtení 6 minut
Foto: Král Karel na ostrově Samoa také odmítl jakékoliv britské reparace pro oběti otroctví. Prý nikdo z nás nemůžeme změnit minulost.


Mezi Británií a britským Společenstvím národů, volnou organizací bývalých britských kolonií, vznikla pěkná kontroverze. Britské Společenství národů pořádá na ostrově Samoa v Polynésii setkání šéfů svých států, je tam poprvé i britský premiér, labourista Keir Starmer i anglický král Kare.

Potíž je, že bývalé britské kolonie důrazně požadují od Británie reparace za brutální útlak v době, kdy Británie, stejně jako další evropské kolonizátorské země, praktikovala otroctví. Když bylo v třicátých letech devatenáctého století otroctví konečně zrušeno, otrokáři dostali od států obrovskou kompenzaci. Propuštění otroci však za svůj útlak nedostali nic.

Pozoruhodně, přestože je Starmer labourista, řekl vyloženě na rovinu, že Británie nikomu žádné odškodné dávat nebude. Jeden mezinárodní soudce nedávno vydal verdikt, že Británie je za otroctví dlužna asi sedmnácti zotročeným států až 18 bilionů liber odškodného. To samozřejmě Británie popírá - mimochodem britské státní financování je v současnosti na huntě - a v britském rozhlase ve čtvrtek vystoupili různí diplomaté, argumentující, že otrokářský útlak byl "dávno", před dvěma sty lety, jsme o dvacet generací později a nikdo prý osobně dnes dávným otrokářstvím postižený není,

Naproti tomu státy, kde žijí potomci otroků, poukazují na dlouhodobý ekonomický a sociální dopad otrokářství a požadují pomoc v boji proti chudobě a s investicemi do vzdělávání. Komentátor Guardianu píše, že vzdorným postojem, že žádné odškodné se platit nebude, Starmer celkovou situaci jen zhoršil. Citujme:


Starmerovo odmítnutí diskutovat o odškodnění za zotročení celý problém jen umocnilo

 

Vedoucí představitelé britského Společenství národů byli překvapeni postojem labouristů - a účastníci kampaně dokonce označili premiérův postoj za „urážlivý


Měl to být historický okamžik pro Spojené království: poprvé, co úřadující premiér navštívil tichomořský ostrovní stát. Místo toho se však pozornost soustředila na hněv a hlubokou frustraci, kterou vyvolalo neomalené odmítnutí Keira Starmera diskutovat o otázce reparací.

Úřad britského premiéra v Downing Street  potvrdil, že vláda se před zasedáním předsedů vlád zemí Commonwealthu, britského Společenství národů (Chogm) neomluví za roli Spojeného království v otroctví. A během cesty na konferenci Starmer novinářům řekl, že se chce „dívat spíše dopředu“ než vést „velmi dlouhé nekonečné diskuse o reparacích za minulost“.

Současný postoj britské vlády ji staví mimo řadu britských institucí, jako je Anglikánská církev, Glasgowská univerzita a Lloyds Bank - a také deník Guardian - které v posledních letech nejen vydaly oficiální  omluvu, ale oznámily i návrhy na reparační spravedlnost.

Starmerův důraz na zaměření se na „aktuální výzvy, které se týkají budoucnosti“, jako je odolnost vůči klimatickým změnám a restrukturalizace dluhů, vyvolal u právních expertů, účastníků kampaní a Karibského společenství (Caricom) ostře zápornoui reakci. Mnozí měli pocit, že to svědčí o hluboké neznalosti toho, co kampaň za reparační spravedlnost vlastně je.

Jiní se rozhořčili nad arogantním Starmerovým přístupem shora dolů, kdy se oznamuje, o čem se bude a nebude na setkání jednat - a co označují za pokus o umlčení smysluplných diskusí.

Tento rozruch ukazuje na mezeru v tvorbě politiky rasové rovnosti v úřadu nového britského premiéra která na svém každodenním tiskovém brífinku potvrdila, že Starmer nemá zvláštního poradce pro rasovou problematiku.

Profesor Robert Beckford, teolog a poradce pro reparace, obvinil Starmerovu vládu, že projevuje „kulturní neznalost“ reparační spravedlnosti. Řekl: „Je nezbytné pochopit nuance mezi reparacemi, které jsou právní, a reparační spravedlností, která je morální.

„To druhé je to, co Caricom prosazuje. Toto pochopení je podle mého názoru klíčem k holistickému přístupu k reparacím. Je nezbytné pochopit, že v mnoha kulturách jsou minulost a přítomnost hluboce propojeny.“

Beckford dodal, že „Starmerovo špatné pochopení tohoto kulturního kontextu mohlo vést k projevu kulturní neznalosti“.

Jacqueline McKenzieová, právnička v oblasti lidských práv z advokátní kanceláře Leigh Day, šla ještě dál a označila Starmerovy poznámky za „urážlivé“ pro komunitu britského Společenství národů.

McKenzieová, která vede tým provádějící vyšetřování nároků na odškodnění za otroctví, řekla: „Vláda Spojeného království nemůže výzvy vedoucích představitelů Caricomu k odškodnění dlouho ignorovat. Tvrdit, že období zotročování bylo minulostí, a naznačovat, že to bylo příliš dávno na to, aby na tom nyní záleželo, je docela urážlivé.

„Budoucnost těchto postižených zemí a národů velmi závisí na odčinění.“

Olivette Oteleová, první britská profesorka historie černé pleti, uvedla, že parlament se zasloužil o to, aby majitelé plantáží dostali odškodnění za ztrátu svého takzvaného majetku, a to včetně nákladů na zotročené lidi. „To nejmenší, co by současná vláda mohla udělat, je uznat tuto traumatickou minulost, její dědictví a snažit se pracovat na nápravě a uzdravení. Prvním krokem k tomu je omluva.“

Pro ostatní byl postoj labouristů překvapením. Černoch David Lammy je britským ministrem zahraničí, má karibské dědictví a odvolával se na své zotročené předky, když v OSN napadl „imperialismus“ ruského prezidenta Vladimira Putina. Ačkoli Lammy opakovaně podporoval výzvy k odškodnění jako poslanec a ve stínovém kabinetu, tento týden ministr zahraničí k této otázce mlčel.

Frederick Mitchell, bahamský ministr zahraničí, řekl ve čtvrtek v BBC: „Zdá se nám to neobvyklé, protože máte u moci labouristy. Mysleli jsme si, že by labouristé  v této věci určitě změnili svůj postoj, zejména proto, že máte afro-britského muže jako ministra zahraničí.“

0
Vytisknout
1736

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2024