Tchaj-wan: Čínská blokáda by byla válečným aktem

25. 10. 2024

čas čtení 3 minuty
Skutečná čínská blokáda Tchaj-wanu by byla válečným aktem a měla by dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní obchod, řekl ve středu ministr obrany Wellington Koo po čínských manévrech z minulého týdne, které takový scénář nacvičovaly.

Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vlastní území, v posledních pěti letech pořádala téměř každodenní vojenské aktivity kolem ostrova, včetně válečných her, které nacvičovaly blokády a útoky na přístavy. Tchajwanská vláda odmítá nároky Pekingu na suverenitu.

Poslední čínské válečné hry kolem ostrova, které se uskutečnily minulý týden, zahrnovaly simulaci blokády klíčových přístavů a oblastí a útoky na námořní a pozemní cíle, uvedl Peking.

V rozhovoru s novináři v parlamentu Koo poznamenal, že zatímco tyto "Joint Sword-2024B" vymezovaly oblast cvičení, nebyly tam žádné bezletové ani bezplavné zóny.

"Pokud opravdu chcete provést takzvanou blokádu, což je podle mezinárodního práva zákaz vstupu všech letadel a lodí do oblasti, pak je to podle rezolucí OSN považováno za formu války," řekl.

"Chci zdůraznit, že cvičení jsou zcela odlišné od blokády, stejně jako by to mělo dopad na mezinárodní společenství."

S poukazem na údaje, které ukázaly, že pětina světového nákladu prochází Tchajwanským průlivem, by blokáda měla důsledky i mimo Tchaj-wan, řekl Koo.

"Mezinárodní společenství by nemohlo sedět a jen přihlížet."

Zatímco tyto válečné hry trvaly jen jeden den, čínská vojenská aktivita pokračuje. Čína se nikdy nezřekla použití síly k tomu, aby dostala Tchaj-wan pod svou kontrolu.

Tchajwanské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že bojová skupina kolem čínské letadlové lodi proplula Tchajwanským průlivem a cestovala severním směrem poté, co proplula vodami poblíž Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů Pratas.

Ministerstvo uvedlo, že čínské lodě vedené Liao-ningem, nejstarší ze tří čínských letadlových lodí, byly spatřeny v úterý večer a tchaj-wanské síly flotilu monitorovaly. Pratas se nachází na severním konci Jihočínského moře.

Koo řekl, že Liaoning pluje na západní stranu střední linie průlivu, což je neoficiální bariéra mezi oběma stranami, o níž Čína říká, že ji neuznává.

Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář okamžitě neodpovědělo.

Liao-ning byl zapojen do stejných čínských válečných her minulý týden poblíž Tchaj-wanu.

Tchaj-wan v té době uvedl, že Liao-ning během těchto cvičení operoval u jihovýchodního pobřeží ostrova a vypouštěl letadla ze své paluby.

Japonsko minulý měsíc uvedlo, že stejná letadlová loď poprvé vstoupila do přilehlých vod Japonska.

Čína proplula se svými letadlovými loděmi strategickou úžinou již dříve, včetně prosince krátce před volbami na Tchaj-wanu.

Čína tvrdí, že pouze ona má jurisdikci nad téměř 180 kilometrů širokou vodní cestou, která je hlavním průchodem pro mezinárodní obchod. Tchaj-wan a Spojené státy to zpochybňují a tvrdí, že Tchajwanský průliv je mezinárodní vodní cestou.

Americké námořnictvo pravidelně proplouvá průlivem, aby uplatnilo právo svobodné plavby. Další spojenecké země, jako Kanada, Německo a Británie, také prováděly podobné mise, k hněvu Pekingu.

Tchaj-wan se také obává čínského využití pobřežní stráže při nedávných válečných hrách a obzvláště se obává, že by mohly být obsazeny a kontrolovány tchajwanské civilní lodě, protože Peking se snaží uplatnit právní autoritu v průlivu.

Tchajwanská pobřežní stráž ve středeční zprávě pro parlament uvedla, že pokud by se tak stalo, její lodě by reagovaly podle zásady "ani provokovat, ani ustupovat" a zastavily by takové činy "plnou silou".

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1320

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2024