Téměř všichni v Evropě dýchají toxický vzduch. Zvlášť špatné je to ve středovýchodní Evropě

20. 9. 2023

čas čtení 7 minut
 
98 % Evropanů dýchá vysoce škodlivý znečištěný vzduch, který má na svědomí 400 000 úmrtí ročně

Evropa čelí "vážné krizi veřejného zdraví", protože téměř všichni lidé na celém kontinentu žijí v oblastech s nebezpečnou úrovní znečištění ovzduší.

Analýza údajů shromážděných pomocí nejmodernější metodiky - včetně podrobných satelitních snímků a měření z více než 1 400 pozemních monitorovacích stanic - ukazuje hrozivý obraz znečištěného ovzduší, kdy 98 % lidí žije v oblastech s vysoce škodlivým znečištěním jemnými prachovými částicemi, které překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace. Téměř dvě třetiny z nich žijí v oblastech, kde je kvalita ovzduší více než dvojnásobně horší, než doporučují směrnice WHO.

 

Nejhůře postiženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. Téměř dvě třetiny lidí v celé zemi žijí v oblastech, kde je znečištění ovzduší částicemi PM2,5 více než čtyřikrát vyšší, než určují směrnice WHO, přičemž ve čtyřech oblastech bylo zjištěno téměř šestinásobné znečištění ovzduší, včetně hlavního města Skopje.

Východní Evropa je na tom výrazně hůře než západní Evropa, s výjimkou Itálie, kde více než třetina obyvatel údolí Pádu a okolních oblastí na severu země dýchá vzduch, který čtyřikrát překračuje hodnoty WHO pro nejnebezpečnější částice v ovzduší.

Deník Guardian ve spolupráci s odborníky na znečištění vytvořil interaktivní mapu, která odhaluje nejhůře postižené oblasti na kontinentu. Měření se týkají částic PM2,5 - drobných částic v ovzduší, které většinou vznikají při spalování fosilních paliv a z nichž některé mohou projít plícemi a dostat se do krevního oběhu a ovlivnit téměř všechny orgány v těle. Podle současných směrnic WHO by roční průměrná koncentrace PM2,5 neměla překročit 5 mikrogramů na metr krychlový (µg/m3). Nová analýza zjistila, že pouze 2 % obyvatel Evropy žijí v oblastech, které se do tohoto limitu vejdou. Podle odborníků je znečištění PM2,5 příčinou přibližně 400 000 úmrtí ročně na celém kontinentu.

"Jedná se o vážnou krizi veřejného zdraví," uvedl Roel Vermeulen, profesor environmentální epidemiologie na Utrechtské univerzitě, který vedl tým výzkumníků z celého kontinentu, jenž údaje shromáždil. "Zcela jasně vidíme, že téměř všichni v Evropě dýchají nezdravý vzduch."

Z údajů také vyplývá, že:

Téměř všichni obyvatelé sedmi zemí východní Evropy - Srbska, Rumunska, Albánie, Severní Makedonie, Polska, Slovenska a Maďarska - mají dvojnásobek hodnoty, kterou WHO doporučuje.

Více než polovina obyvatel Severní Makedonie a Srbska žije se čtyřnásobkem hodnoty WHO.

V Německu žijí tři čtvrtiny obyvatel s více než dvojnásobnou hodnotou než WHO. Ve Španělsku je to 49 % a ve Francii 37 %.

Ve Spojeném království žijí tři čtvrtiny obyvatel v oblastech, kde je expozice jeden až dvojnásobek doporučené hodnoty WHO, přičemž téměř čtvrtina ji překračuje.

Téměř 30 milionů Evropanů žije v oblastech s koncentrací malých částic, která je nejméně čtyřikrát vyšší než směrnice WHO.

Naproti tomu ve Švédsku není žádná oblast, kde by koncentrace PM2,5 dosahovala více než dvojnásobku hodnoty WHO, a některé oblasti v severním Skotsku patří k několika málo oblastem v celé Evropě, které ji nedosahují.

Hlavními zdroji PM2,5 jsou doprava, průmysl, vytápění domácností a zemědělství a dopady často neúměrně pociťují nejchudší komunity.

Znečištění ovzduší se v Evropě stalo klíčovým problémem a EU se dostává pod tlak, aby učinila více pro řešení rostoucí krize veřejného zdraví. Minulý týden Evropský parlament odhlasoval přijetí pokynů WHO týkajících se PM2,5 do roku 2035. Zákon, který musí být ještě dokončen v rámci jednání s Radou, by stanovil právně závazný limit pro roční koncentrace PM2,5 ve výši 5 µg/m3, což je méně než současných 25 µg/m3.

Odborníci však tvrdí, že je třeba přijmout naléhavá opatření již nyní. Poukazují na rostoucí počet důkazů, které ukazují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje téměř všechny orgány v těle a souvisí s velkým množstvím zdravotních problémů od srdečních a plicních onemocnění přes rakovinu a cukrovku, deprese a duševní choroby až po kognitivní poruchy a nízkou porodní hmotnost.

Jedna nedávná studie zjistila, že znečištění ovzduší je zodpovědné za 1 milion mrtvě narozených dětí ročně, jiná, že mladí lidé žijící ve městech již mají v srdci miliardy toxických částic znečištěného ovzduší.

Dr. Hanna Boogaardová, odbornice na znečištění ovzduší v Evropě z amerického Institutu pro zdravotní účinky, uvedla, že nová analýza má zásadní význam pro diskusi o znečištění ovzduší a jeho účincích na tomto kontinentu, které podle ní mají každoročně za následek statisíce úmrtí.
"Těmto úmrtím lze předejít a odhad nezahrnuje miliony případů nefatálních onemocnění, let prožitých v pracovní neschopnosti, přičitatelných hospitalizací nebo zdravotních účinků jiných znečišťujících látek."

Řekla, že krok ke zpřísnění limitů EU poskytuje "jedinečnou příležitost být odvážný ... a maximalizovat přínosy pro veřejné zdraví v Evropě i mimo ni".

Některá města v Evropě, včetně Londýna a Milána, se snaží znečištění ovzduší řešit - od zavedení zón s velmi nízkými emisemi až po programy na snížení dopravy a iniciativy pro pěší a cyklisty. Odborníci však tvrdí, že politici musí jednat naléhavěji vzhledem k rostoucímu počtu důkazů o škodlivosti.

Výzkum také ukázal, že v rámci jednotlivých zemí žijí chudší komunity častěji v oblastech s nejhorším znečištěním ovzduší. Barbara Hoffmannová, profesorka environmentální epidemiologie na univerzitě v Düsseldorfu, uvedla, že znečištění ovzduší je problémem "environmentální nespravedlnosti".

Údaje shromáždili vědci z nizozemské Utrechtské univerzity a švýcarského Institutu tropického a veřejného zdraví v rámci projektu Expanse financovaného EU. K modelování průměrných ročních hodnot PM2,5 v Evropě v roce 2019 použili kombinaci různých zdrojů, od satelitních dat s vysokým rozlišením po monitorovací stanice znečištění a informace o využití půdy.

Tvrdí, že úrovně znečištění se nebudou výrazně lišit od současných, ale dodávají, že mohou existovat oblasti, kde byla zavedena přísná opatření proti znečištění, která zaznamenala určité zlepšení. Celkový výsledek je jedním z dosud nejpřesnějších a nejkomplexnějších obrazů znečištění ovzduší na celém kontinentu.

Vermeulen řekl: "Nyní potřebujeme, aby politici byli odvážní a ambiciózní a přijali nezbytná naléhavá opatření k řešení této krize."

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
5063

Diskuse

Obsah vydání | 25. 9. 2023