Írán popravil britsko-íránského občana Alirezu Akbarího obviněného ze špionáže

14. 1. 2023

čas čtení 6 minut
 
Alireza Akbari, britsko-íránský občan s dvojím občanstvím, který dříve zastával vysokou funkci v íránské vládě, byl v sobotu ráno popraven, přestože britský ministr zahraničí James Cleverly naléhavě žádal o jeho propuštění.

Britský premiér Rishi Sunak to označil za "zbabělý čin, který provedl barbarský režim nerespektující lidská práva vlastních lidí".

Sunak na Twitteru napsal: "Jsem zděšen popravou britsko-íránského občana Alirezy Akbarího v Íránu."

Cleverly uvedl, že to nezůstane bez odezvy. "Tento barbarský čin si zaslouží co nejdůraznější odsouzení," řekl.

Akbari byl shledán vinným ze špionáže pro britskou rozvědku MI6, což jeho rodina popírá.

Rodinní příslušníci svědčí, že přiznání z něj bylo vynuceno až po mučení, více než 3 000 hodinách výslechů, podávání léků, které ohrožovaly jeho mysl, a slibech, že se bude moci setkat se svou rodinou.

 

Před více než třemi lety byl zatčen při státem schválené návštěvě Teheránu a v létě odsouzen k trestu smrti, ale teprve v minulých dnech dala íránská vláda na vědomí, že má být popraven.

Jeho rodina, která žije v Británii, se ve spolupráci s ministerstvem zahraničí rozhodla udržet případ v tajnosti v domnění, že nátlak ze strany soukromých osob a prosby o milost jsou nejlepší cestou k jeho propuštění. Až do poslední chvíle dávala íránská rozvědka rodině falešnou naději, že jeho život bude ušetřen. Poslední schůzka s rodinou žijící v Íránu byla zrušena. Zanechal po sobě dvě dcery a syna.

Cleverly v pátek prohlásil, že Írán nesmí Akbarího popravit.

Vysoce postavení britští poslanci, včetně předsedkyně výboru pro zahraniční věci Alicie Kearnsové, ve čtvrtek vyzvali k odvolání britského velvyslance v Teheránu, pokud bude Akbarí popraven. Velká Británie se také právě rozhoduje, zda zakázat působení Sboru islámských revolučních gard ve Spojeném království.

Jeho manželka na začátku tohoto týdne konstatovala, že její manžel se stal "obětí vnitřního boje o moc" uvnitř Íránu.

Akbarí byl náměstkem na ministerstvu obrany v reformistické vládě Mohammada Chátamího, který byl v letech 1997-2005 íránským prezidentem. Byl zodpovědný za realizaci mírových podmínek OSN po íránsko-irácké válce.

Saeid Dehghan, teheránský právník zabývající se lidskými právy, uvedl, že rozsudek smrti je politický, a dodal, že jde o "bezprecedentní" popravu v případě dvojího občanství. Uvedl, že načasování bylo záměrné před zařazením IRGC na britský seznam teroristických organizací.

Někteří tvrdí, že se na něj zaměřila jedna z odnoží zpravodajských služeb, aby podkopala vliv Alího Šamcháního, který je od roku 2013 tajemníkem Nejvyšší národní rady, ale dříve byl dlouholetým ministrem obrany za vlády Chátamího. Šamchání a Akbarí si byli blízcí a útok na Akbarího je považován za způsob, jak podkopat Šamcháního snahu udržet se ve funkci.

Pokud by se tak stalo, byla by to další rána pro ty, kteří doufají, že se Írán neobrátí zády k Západu. V Íránu stále probíhá ostrá debata uvnitř režimu o tom, že Írán odmítá přistoupit na podmínky obnovení dohody z roku 2015 omezující íránský jaderný program.

Někteří íránští diplomaté varují, že tvrdý postoj Íránu znamená, že země platí vysokou cenu v podobě sankcí a je stále více vtahována do ruské sféry vlivu, což symbolizují kontroverzní dodávky íránských bezpilotních letounů pro použití Ruskem ve válce na Ukrajině.

Na znamení vnitřních bojů  Seyyed Mohammad Sadr, bývalý generální ředitel pro Evropu a USA na íránském ministerstvu zahraničních věcí, poskytl v sobotu rozhovor, v němž varoval, že Írán se nachází na nebezpečném kurzu, neboť je vnímán jako země, která ztratila neutralitu ve válce na Ukrajině a stala se komplicem Rusů.

Po porážce reformistů Akbarí pracoval v thinktancích, než se rozhodl vstoupit do soukromého podnikání, odcestoval do Rakouska, Španělska a nakonec do Velké Británie, kde se usadil.

Íránská justiční tisková agentura v obsáhlém prohlášení odůvodňujícím Akbarího popravu uvedla, že byl shledán vinným z korupce a rozsáhlé činnosti proti vnitřní a vnější bezpečnosti země prostřednictvím špionáže pro zpravodajskou agenturu britské vlády.

Tvrdili, že od britských bezpečnostních služeb obdržel 1 805 000 eur, 265 000 liber a 50 000 dolarů, a to prostřednictvím bankovních účtů v Rakousku, Španělsku a Spojeném království.

Íránské agentury tvrdí, že výměnou za informace mu bylo poskytnuto informační školení o britském občanství, školení proti pronásledování, školení proti výslechům, informační krytí, školení o sběru informací, podrobnosti o tom, jak založit krycí společnost v zahraničí ze země s cílem uvést íránské bezpečnostní instituce v omyl, a také speciální komunikační nástroje.

Nepřátelští zpravodajští důstojníci se s Akbarím setkávali při různých příležitostech během jeho osobních cest - mimo jiné George, Marco, Jessica, Colin, David - všechny pseudonymy používali důstojníci MI6, tvrdila íránská státní média.

Íránci tvrdí, že "Akbari shromažďoval důležité informace země o strategických otázkách v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, regionální, obranné, raketové, jaderné jednání a ekonomické otázky související se sankcemi a předával je britským zpravodajským důstojníkům zcela informovaně a cíleně".

V jednom z mnoha nepodložených tvrzení Íránci tvrdí, že poskytl informace o íránském jaderném vědci Mohsenovi Fakhrizadehovi, který byl zavražděn 27. listopadu 2020, a tvrdí, že seznámil zpravodajské služby s jeho jménem. V době Fakrizadehova zavraždění byl Akbari již zatčen.

Íránské zpravodajské služby tvrdí, že pro schůzky byla přijata zvláštní opatření a při každé cestě byl rezervován pokoj v hotelu, kde byl přítomen i zahraniční důstojník.

Tvrdí také, že britské zpravodajské služby zařídily, aby mu bylo uděleno povolení k pobytu na dobu neurčitou, a zaplatily mu ubytování.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3712

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2023