Jak vypadá druhé kolo čistě z pohledu čísel?

16. 1. 2023

čas čtení 7 minut
 
Zkusil jsem se podívat na to, kudy vede cesta k vítězství ve 2. kole, píše Martin Buchtík. Dívám se na to výhradně přes čísla, neberu v potaz kampaň. Je to přesná matematika s nepřesnými čísly, takže jde spíš o princip než přesný výsledek. Ale i tak mi přijde situace ilustrativní.

 
Předpoklady
Počítám se dvěma modelovými scénáři účasti: První počítá s účastí 69 %. Považuju ho za pravděpodobnější, protože není důvod, proč by měl být nějak nižší, aktivizace voličů je vysoká. Na druhou stranu už nevidíme potenciál, že by účast rostla přes 70 %. Druhý, demobilizační, počítá s účastí 63 %, tedy výrazně nižší.

V prvním případě to znamená cca 5,75 milionu voličů, v druhém cca 5,2 milionu. Vítěz tedy potřebuje získat 2,9, respektive 2,6 milionu hlasů.

Oba měli už v prvním kole těsně pod dva miliony hlasů. Když odhadem každý dvacátý od obou z nějakého důvodu (nemoc, dovolená, nezájem o politiku, demobilizace), pořád je to cca dohromady 3,7 milionu hlasů, které jsou jisté a není důvod si myslet, že by se nějak dynamicky přesouvaly. V hře je tedy 2, respektive 1,5 milionu hlasů. Vítěz tedy ve scénáři s účastí 69 % potřebuje najít přes 1 milion nových hlasů, v demobilizačním 750 tisíc.

Zároveň na základě současných dat i dat z minulých prezidentských voleb odhaduju, že zhruba 10 % lidí z prvního kola k volbám nepůjde a 10 % přijde jen k 1. kolu (celkem se tak u obou kol protočí 80 % dospělých, což je strop možného).

Suma sumárum: Hledáme dva miliony hlasů a počítáme, kde jaký kandidát najde jeden milion (znovu, jde o zaokrouhlená čísla ilustrující logiku počtů).

Ty hlasu jsou potenciálně: Lidi, kteří volili nepostupující kandidáty. Ty se dělí na ty, kteří chtějí jít ke druhému kolu, to je asi 1,25 milionu, a kteří teď jít volit nechtějí, to je asi 400 tisíc. Plus je tu potenciálně až 800 tisíc lidí, kteří u prvního kola nebyli, ale je možné je aktivizovat.

Aktuální rozložení sil

Nejde jednoduše sčítat papírově podobné kandidáty, přepočty jsou složitější. Nejdřív ukážu, co zhruba nám vychází v datech v deklaracích lidí:

Když se podíváme na voliče Bašty, který dostal čtvrt milionu hlasů, půjdou hlavně volit AB. Ten by teď získal 150 tisíc jejich hlasů. Ale 85 tisíc by volit nešlo (zbytek by volil PP). Tady bude důležitá míra podpory Okamury. Pro AB tedy 150-250 tisíc hlasů.

Voliči Nerudové, Fischera, Hilšera spíš půjdou volit PP. Zatím se zdá, že by mu daly hlas 2/3 z nich, 1/6 by cca volila AB, 1/6 cca nešla volit (ty přelivy se trochu liší, u Hilšera je víc nevoličů, u Fischera zas mírně víc k Pavlovi. Tedy: cca 850 tisíc hlasů pro PP, 180 pro AB, 250 nevoličů.

Zima a Diviš nejsou moc silní, hodně jejich voličů by asi volit nešlo. Je to tak 30 tisíc pro PP, 20 pro AB, 55 by volit nešlo.

Největší neznámá jsou nevoliči z prvního kola, kteří by ale možná k druhému kolu přišli: V datech máme zhruba půl na půl, nicméně to se bude dynamicky měnit. Často jde o lidi, kteří politiku příliš nesledují, takže jejich preference se bude formovat až teď.

Co z toho plyne

AB by v tuto chvíli od nepostupujících kandidátů zÍskal 150 od Bašty, 200 od dalších kandidátů. Má teď 350 tisíc. Až 100 tisíc dalších by mohl aktivizovat od Bašty. Pořád jsme na 450 tisíc, reálně spíš míň.
PP má v tuto chvíli od nepostupujících něco jako necelých 900 tisíc. V tuto chvíli na získává PP na každých 10 hlasů pro AB zhruba 25 hlasů pro sebe.

Oba tedy musí mobilizovat další voliče. Při scénáři s vysokou účastí to vypadá pro tým AB špatně. Předpokládám, že se mu nějak masivně nepodaří přesvědčit lidi od neúspěšných kandidátů (zejména Nerudové a Fischera), aby šli volit jeho. Je ale možné, že by třeba 100 tisíc nějak získal na úkor PP. Zároveň ale stejnou příležitost – mobilizovat ty, kteří jít volit nechtějí.

Zároveň se může podařit dál demobilizovat voliče těch tří kandidátů a sebrat třeba 150 tisíc hlasů.
Klíč tedy budou nevoliči. Při scénáři s vysokou účastí to ale znamená v tuto chvíli pro tým AB sehnat 650, v pro ně optimistickém scénáři 450 tisíc hlasů. Pro tým PP v aktuálním scénáři 100 tisíc hlasů, v optimistickém už mám kýžený milion, v demobilizačním má manko 300 tisíc. Pořád i optimistický scénář pro AB staví jeho kampaň do slabší pozice než kampaň PP.

AB má větší šanci, když potřebný zisk hlasů klesne, ale jen tím způsobem, že demobilizuje voliče PP, zejména teda od nepostupujících kandidátů. To by znamenalo, že by z 900 tisíc těch, kteří chtějí nyní volit PP přesvědčil půlku, aby zůstali doma. To se skoro jistě nestane.

Rozhodnou tedy nevoliči z prvního kola. I kdyby se rozdělili v poměru 1:3, stále to PP bude stačit na vítězství i v pro něj nepříliš výhodných scénářích.

Aby vyhrál AB, musí dojít nejspíš ke kombinaci událostí: (Základ 350) Podpora od Tomia Okamury (+100), získání (+100) více neúspěšných voličů od Nerudové, Fischera, Hilšera, získání velkého počtu nevoličů odrazení voličů neúspěšných kandidátů v účasti ve druhém kole (-150 do kvóra, jde si tedy jen pro 850 tisíc hlasů). To by znamenalo potřebu získat 300 tisíc voličů z těch, kteří nebyli u prvního kola. Pokud nehne s voliči dalších kandidátů, znamená to dostat asi 600 tisíc (z 800 možných) hlasů nevoličů v prvním kole.

Aby vyhrál PP, musí buď přesvědčit 100 tisíc z 420 tisíc voličů Nerudové, Fischera a Hilšera, kteří chtějí volit AB nebo nechtějí volit vůbec. Nebo získat 100 tisíc nevoličů z prvního kola.

Závěr

Zdá se, že 2 miliony hlasů jsou teď rozdělené v poměru asi 2:1 ve prospěch PP. Analyticky je největší neznámá 800 tisíc lidí, co teď k volbám nešli, ale mohli by v druhém.

Cesta stále existuje pro oba, ale u AB musí dojít ke kombinaci tří úspěchů různé obtížnosti (kdy je třeba zároveň například získávat voliče Fischera a Bašty; nízká účast by musela být výhradně způsobená demobilizací potenciálních voličů PP).

Pro PP jednoho úspěchu, který není příliš složitý.

A právě o tom budou další dva týdny, a proto bude kampaň fakt ostrá.

3
Vytisknout
5995

Diskuse

Obsah vydání | 19. 1. 2023