Německo: Strategie ministryně obrany vyvolává nesouhlas

14. 9. 2022

čas čtení 6 minut
Ministryně obrany Lambrechtová chce umístit Bundeswehr do středu chystané národní bezpečnostní strategie. Ale když pronesla hlavní projev, předložila jen útržky toho, co má v úmyslu udělat. Politička SPD představuje lajdáka bez rozpoznatelného vzorce, je přesvědčen Thorsten Jungholt.

Na konci diskuse o svém hlavním projevu v Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) byla Christine Lambrechtová (SPD) dotázána, jak by chtěla, aby byla její práce na konci volebního období hodnocena. Ne podle bot, upozornila ministryně obrany s ohledem na veřejně diskutovanou výšku jejích podpatků při návštěvě vojáků v Africe. Ale protože "jsme nepoužili peníze, které teď máme, jen na to, aby byly pryč a něco se obstaralo". Spíše by to v roce 2025 mělo být: "Ano, to je chytrá investice do našich strategií, které také máme."

To je skutečně ústřední otázka: Má ministryně obrany tyto strategie? Nebo bod obratu v obranné politice vyhlášený spolkovým kancléřem Olafem Scholzem (SPD) 27. února činí 100 miliard eur ve zvláštních dluhopisech a motto, které Claudia Major z Stiftung Wissenschaft und Politik formulovala takto: "Držte krok dalšími penězi a pár stíhačkami F-35?"

Lambrechtová je nyní ve funkci téměř osm měsíců a její stranická kolegyně, vojenská komisařka Eva Höglová (SPD), ve WELT AM SONNTAG právě shrnula současný stav: "Co mi stále chybí, je velká strategická debata. Vláda, parlament a společnost musejí diskutovat: Kam se chceme s Bundeswehrem dostat? Kde by se měl používat? Co k tomu potřebujeme? Jaký je náš vztah s našimi mezinárodními partnery? Co bude dál v Evropě? Jak to uděláme rozdělením práce? Tato debata chybí."

S touhou přednést projev na tradičním DGAP, který se považuje za think-tank německé zahraniční politiky, Lambrechtová probudila očekávání, že nyní udělá velký krok. Chtěla mluvit o "důsledcích bodu obratu pro první německou národní bezpečnostní strategii". Tato strategie se má stát společným vládním dokumentem, který bude dokončen začátkem příštího roku.

Debatu o tom zatím ovládala ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) a její diplomaté, což se Lambrechtové zřejmě nelíbilo. Chce vidět Bundeswehr ve středu tohoto dokumentu: "Bundeswehr je ústředním orgánem našich služeb obecného zájmu, každý den."

Neochota dodat tanky

To, co následovalo však nebyl strategický itinerář, ale spíše směs návrhů, které se neřídily žádným rozpoznatelným vzorem a v některých případech si dokonce odporovaly. Lambrechtová vysvětlila, že Německo je také vojenskou "vedoucí mocností" v Evropě, "ať se nám to líbí nebo ne". Důvodem je ekonomická váha a geografická velikost a poloha.

Navíc Spojené státy, které stále více soustředily své síly na Indo-pacifickou oblast, očekávaly, že Německo převezme větší odpovědnost. Stejným dechem ale ministryně dala najevo, že tuto roli v otázce dodávek zbraní na Ukrajinu převzít nechce, ale bude pokračovat v americkém kurzu.

Nedochází k žádnému přehodnocení, jak minulý týden v Ramsteinu potvrdil její americký kolega Lloyd Austin: "Žádná země dosud nedodala bojová vozidla pěchoty západního typu nebo hlavní bojové tanky a dohodli jsme se, včetně našich partnerů, že do toho Němci nepůjdou sami," řekl Lambrechtová.

"USA už napumpovaly na Ukrajinu přes 10 miliard"

Takže navzdory nedávným ukrajinským úspěchům v rámci protiofenzívy německá vláda stále není ochotna pomoci Kyjivu bojovými vozidly pěchoty Marder nebo tanky Leopard, ať už z Bundeswehru nebo z průmyslových zásob.

Lambrechtová smetla nedávný komentář generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který považoval za důležitější podporovat Ukrajinu než mít sklady zbraní v zemích NATO naplněné podle plánu, prohlášením, že "ho chápala jinak". Proto není připravena "zpochybňovat národní a spojeneckou obranu."

Poté Lambrechtová požadoval více peněz pro Bundeswehr, navzdory také rostoucím vládním výdajům na sociální věci a energii v důsledku ukrajinské války. Rozpočet na obranu musí narůst nad rámec zvláštního fondu na dvě procenta HDP.

Přinesla zajímavý argument: Bezpečnost není "lehkomyslná hra s vojenskými hračkami", jde o jádro státních služeb obecného zájmu, jde také o generační spravedlnost: "Každý, kdo chce žít v budoucnu v míru a svobodě, musí nyní změnit kurz."

Proto budou muset být finanční prostředky "vnitřně přemístěny". Bude zajímavé sledovat, zda SPD Lambrechtové a koaliční partner Zelení vidí věci stejně, pokud jde o otázku, zda se příjmy z daní dají do důchodů, civilní infrastruktury, energetické transformace nebo ozbrojených sil.

Tři armádní divize do roku 2031 – ale jak?

Totéž platí pro požadavek ministryně, aby bylo upuštěno od německých zvláštních pravidel pro vývoz zbraní a místo toho byla dodržována méně přísná evropská pravidla. Německo se svými výhradami k hodnotám se v současnosti staví "nad naše evropské partnery", kritizovala, takže "musíme přejít k německým exportním pravidlům". To dává smysl ve smyslu evropské spolupráce ve vyzbrojování, ale pravděpodobně narazí na silný odpor SPD a Zelených.

Lambrechtová dospěla k závěru, že mezinárodní důvěryhodnost Německa závisí na schopnosti zřídit tři operační armádní divize, první do roku 2025 a třetí do roku 2031: "A pak tam musí být materiál, personál a peníze na provoz všeho, aby bylo možné přijímat a cvičit," řekla ministryně.

Otázku, jak to udělat, však sociální demokratka nechal otevřenou. Rada pro vojenské velení pod vedením generálního inspektora Eberharda Zorna přišla na konci loňského roku s plánem reformy a rozhodla, že bude nutné upravit organizaci řízení ozbrojených sil - včetně vypuštění organizačních oblastí a zefektivnění resortu. Lambrechtová tuto reformu odvolala a omezila se na fragmenty konceptu, jako je zavedení územního velení.

Frakce opoziční CDU kritizovala, že hlavní projev "zcela postrádal strategické myšlení". Lambrechtová podle ní pouze prezentovala staré víno v nových lahvích.

Zdroj v němčině: ZDE

0
Vytisknout
4312

Diskuse

Obsah vydání | 19. 9. 2022