"Vlčí diplomacie" se Číně vymstila: Ztrácí Evropu

31. 5. 2021

čas čtení 4 minuty
Evropský parlament velkou většinou schválil zmrazení ratifikace investičního paktu s Čínou - což je dohoda, kterou Peking ještě před šesti měsíci považoval za velké strategické vítězství, upozorňuje Kacudži Nakazawa.

V Číně to vyvolalo šokové vlny. Někteří členové komunistické strany jsou znepokojeni, že nadcházející oslavy stého výročí založení strany mohou být narušeny nepříznivou diplomatickou realitou. Nejen že že má Peking špatné vztahy s USA, ale také vztahy s EU jsou nyní pokaženy.

S takovou se nenajde mnoho západních lídrů, kteří by zatelefonovali nebo odfaxovali pozdravné zprávy do Pekingu. A zdá se, že prezident Si Ťin-pching nemá v ruce mnoho karet, jimiž by mohl hrát.

Čína s EU dokončily jednání o dohodě v závěru loňského roku. Peking to oslavoval jako úspěch, na němž pracoval sedm let. Analytici vysvětlují, že smlouva měla větší strategický význam než samotné ekonomické výhody.

V té době byly evropské vztahy s Trumpovými USA špatné a Čína provedla dobře promyšlený pokus vrazit klín do transatlantické aliance.

Avšak po hlasování europarlamentu z 20. května visí nad investičním paktem černé mraky.

Čína očekávala, že jednání parlamentu skončí přinejhorším před římským summitem skupiny G-20. Avšak mezitím napětí mezi EU a Čínou kvůli porušování lidských práv dosáhlo bodu, kdy problém nelze snadno odstranit.

V březnu EU uvalila sankce na čínské představitele kvůli zacházení s ujgurskou menšinou. Jde o první evropské sankce proti Číně od roku 1989, kdy Brusel trestal násilný zásah proti demonstrantům na náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Čistě ekonomicky vzato, Čína vloni předhonila USA a stala se největším obchodním partnerem EU. Investiční pakt měl eliminovat bariéry a zjednodušit firmám z EU vstup na čínský trh.

Další diplomatický neúspěch se dostavil, když Litva prohlásila, že opouští skupinu 17+1 sloužící jako kooperační rámec pro postkomunistické státy střední a východní Evropy a Čínu.

Skupina 17+1 je pro Čínu důležitá z hlediska uplatňování vlivu v regionu a jde ruku v ruce s iniciativou Pás a stezka.

V březnu Čína uvalila sankce na deset evropských představitelů, z nichž jeden byl litevský poslanec, v odvetě za evropské sankce kvůli Ujgurům.

Avšak sankce zakazující vstup do Číny, Hongkongu a Macaa se vymstily.

Ratifikace investiční dohody zůstane zmražena, dokud nebudou zrušeny čínské sankce.

Litva také v březnu oznámila, že otevře zastoupení na Tchaj-wanu. 20. května litevský parlament většinově odhlasoval rezoluci, která označuje čínské zacházení s Ujgury za "genocidu".

Čína reagovala příkrými slovy; list Global Times napsal, že "toto není způsob, jak by se měla chovat malá země".

Litevský odchod ze skupiny 17+1 je založen na kalkulaci, že pro ni zřejmě bude efektivnější jednat s Čínu jako člen silnější evropské sedmadvacítky, než být pohřbena v pročínském shromáždění.

Litva také nezavírá oči před realitou mezinárodní politiky. Všechny tři baltské státy jsou znepokojeny sbližováním Číny s Ruskem v posledních letech.

Další osud evropského investičního paktu s Čínou bude také záviset na výsledku německých voleb. Role kancléřky Merkelové při sjednání paktu během německého předsednictví byla klíčová. Avšak Merkelová po záříjových volbách do Bundestagu odejde. Pokud volby vyhrají Zelení, kteří měli k paktu výhrady od samého počátku, situace se pro Peking výrazně zhorší.

USA, Japonsko, Británie, další členové skupiny G-7, EU, Indie, Austrálie a další nyní obklopují Čínu a zdálky přihlížejí jejím snahám. Avšak dialog s touto zemí zůstává zablokovaný.

jedinou reakcí Číny je zřejmě posilování její "diplomacie vlčího bojovníka".

Zatímco prezident Si hraje o udržení své mocenské pozice, je nepravděpodobné, že by připustil selhání vlastní politiky. Takže na obzoru nejsou žádné zvláštní změny.

V takovém případě se současná situace může stát "novou normalitou" ve vztazích Západu s Čínou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

3
Vytisknout
3759

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2021