Čínská střední třída není tak bohatá, jak se myslelo

2. 12. 2020

čas čtení 2 minuty
Revidovaná oficiální data o příjmech zpochybňují naděje, že utrácející Číňané se stanou tahouny postcovidové globální ekonomiky, upozorňuje Frank Chen.


Čínský prezident Si Ťin-pching často propaguje vyhlídky na to, že čínský spotřebitel pomůže dostat globální ekonomiku z covidové recese. Ale nové údaje ukazují, že čínský spotřebitel v brzké době sotva nahradí mnohem více utrácející západní protějšky.

Počátkem listopadu na výstavě China International Import Expo v Šanghaji hovořil o tom, že sílící čínská střední třída v příští dekádě spotřebuje dovezené zboží v hodnotě nejméně 22 bilionů amerických dolarů.

Po podpisu ekonomické dohody Regional Comprehensive Economic Partnership (RCEP) patnácti asijskými ekonomikami včetně Číny, Japonska, Austrálie a Jižní Korey, čínský ministr obchodu prohlásil, že masivní potenciál čínské střední třídy není zahraničními podniky ještě ani zdaleka využit.

Skutečně existoval masivní přísun údajů státního statistického úřadu ohledně nepřetržitého růstu průměrné mzdy, který měl odolávat dopadům pandemie na ekonomický růst. Čína je jednou z mála ekonomik po celém světě, která by v letošním roce měla zaznamenat ekonomický růst.

Si nyní prosazuje novou politiku "duálního oběhu", která se snaží do ekonomického růstu více zapojit domácí poptávku a nákupy zboží z dovozu. Existují důvody věřit, že čínská střední třída začne více utrácet, když měna posiluje vůči dolaru, což relativně zlevňuje zboží z dovozu.

Nicméně nevysvětlená změna ve zpracování dat národním statistickým úřadem od třetího čtvrtletí vyvolává nové otázky ohledně skutečného rozsahu kupní síly čínských spotřebitelů. Statistici nahradili průměrný příjem mediánovým.

Poslední údaje z klíčových čínských měst ukazují, že za prvních devět měsíců tohoto roku si střední třída v Pekingu, Šanghaji, Šenženu a dalších městech vydělala nejčastěji mnohem méně, než se dosud myslelo. V Pekingu činí nejčastější měsíční mzda 6 906 juanů ( 1 050 dolarů), v Šanghaji 6 378 juanů (969 dolarů) a v Šenženu 5 199 juanů (790 dolarů).

Nesrovnalosti ukazují, že bohatství a kupní síla čínské střední a dělnické třídy byly v minulosti přeceňovány.

Na druhé straně údaje o mediánových příjmech upomínají na překvapivé prohlášení čínského premiéra Li Kche-čchiang z května, že 600 milionů Číňanů, neboli takřka polovina obyvatelstva, žijí z ruky do úst s měsíčním příjmem kolem 1 000 juanů (152 dolarů) - nebo dokonce nižším.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
7966

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2020