Rozmetávání prachu z rozdrceného kamene na pole by odstranilo z ovzduší velké množství CO2

10. 7. 2020

 

Rozmetávání prachu z rozdrceného kamene by z ovzduší odstranilo každoročně miliardy tun kysličníku uhličitého. Vyplývá to z první podrobné globální analýzy této techniky.

Chemické reakce, které probíhají při rozkladu miniaturních fragmentů, kamení blokují během několika měsíců CO2 vazbou v uhličitanech a někteří vědci argumentují, že toto je zřejmě nejefektivnější a nejrychlejší způsob odstraňování kysličníku uhličitého z atmosféry.

Vědci ovšem zdůrazňují, že prvotní a nejdůležitější akcí musí být omezení spalování fosilních paliv, jímž se do ovzduší vypouští CO2. Avšak vědci také vědí, že z ovzduší je naléhavě nutno odstranit obrovské množství CO2.
 

Metoda rozmetávání kamenného prachu na pole, známá pod anglickým termínem enhanced rock weathering, ERW (posílené zvětrávání kamene) má podle vědců několik výhod. Zaprvé, mnoho zemědělců už nyní přidává do půdy vápenec, aby tak snížili její kyselost, a rozmetávání dalšího kamenného prachu by zvýšilo úrodnost půdy a její výnosy.

Nejlepším kamenem pro vázání CO2 je čedič a mnoho dolů už dává k dispozici čedičový prach jako vedlejší produkt své činnosti, takže zásoby už existují. Vědci také zjistili, že největší znečišťovatelé ovzduší, Čína, USA a Indie, mají největší potenciál pro ERM, protože mají velké oblasti zemědělské půdy a relativně teplé počasí, které zrychluje chemické reakce.

Analýza, publikovaná v časopise Nature, odhaduje, že kdyby se kamenný prach rozmetal na polovinu orné půdy na světě, vázalo by to ročně 2 miliardy tun C02, což se rovná součtu emisí dvou zemí, Německa a Japonska. Náklady na rozmetávání kamenného prachu na pole závisejí na výši místních mezd a v Indii je to 80 dolarů za tunu prachu, v USA 160 dolarů za tunu prachu. Je to v souladu s cenou uhlíku, kterou předpovídá Světová banka na rok 2050, kdy musejí emise CO2 dosáhnout nuly, pokud nemá dojít ke katastrofálnímu kolapsu klimatu Země.

Rozmetávání kamenného prachu na ornou půdu a zlepšení její kvality tímto způsobem by také posílilo potravinovou bezpečnost pro miliardy lidí.

Jinými metodami extrakce CO2 z atmosféry stejnou měrou je užití chemických látek pro vázání CO2 přímo ze vzduchu, nebo pěstování energetických plodin, pálení těchto plodin na výrobu elektřiny, shromažďování emisí CO2 z toho vzniklých a jejich zakopávání do země. Z nového výzkumu vyplývá, že ERW je levnější a na rozdíl od pěstování energetických plodin to neblokuje ornou půdu a nebrání to pěstování plodin na potraviny. Vědci ale říkají, že bude zřejmě nutno v boji proti klimatické krizi užít všech existujících metod.

Vysazování stromů a dodávání dřevěného uhlí do půdy také odstraňuje z ovzduší CO2, a tyto postupy by bylo možno používat spolu s ERW k maximalizaci jejich dopadů. Vysazovat stromy je vynikající metoda pro odstraňování CO2 z ovzduší, ale samo o sobě to nestačí.

Čedič je preferovaným materiálem, protože obsahuje vápník i hořčík, jichž je zapotřebí k vázání CO2, stejně jako křemen, potaš a železo, které často v intenzivně zemědělsky využívaných půdách chybějí.

Někteří zemědělci v jihovýchodní Asii už rozmetávají čedičový prach na svá pole s cílem zvýšit množství křemene na rýžových polích a v Holandsku se této metody používá pro posílení vysazování stromů. Je velmi důležité, že ERW snižuje kyselost půd, která už postihuje asi 20 procent orných pozemků na světě.

Čedič je jedním s nejrozšířenějších kamenů na této planetě a čedičový prach z hornictví by se mohl pro ERW lehce používat, stejně jako odpadové hmoty z výroby cementu a oceli. To by odstranilo nutnost drtit kameny na prach, což vyžaduje energii. Není ale známo, jak velké jsou zásoby čedičového prachu z dolů. Státy by to měly zjistit.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 


0
Vytisknout
3661

Diskuse

Obsah vydání | 17. 7. 2020