Koronavirus: Vláda musí s lidmi jednat jako s partnerem

20. 10. 2020

čas čtení 8 minut


Bohužel lidé, kteří zemřou v následujících čtyřech týdnech, pravděpodobně už covidem nakaženi jsou

Wales zavedl krátké, přísné, ale hluboké uzamčení všeho, ve snaze snížit nákazu koronavirem. Přitom okresy ve Walesu mají nákazu jen od cca 50 infekcí na 100 000 do 250 infekcí na 100 000. V Anglii je V řadě krajů více než 500 infekcí na 100 000 obyvatel, v ČR více než 800! Následující rozhovor, vysílaný v britské televizi v pondělí večer, by měl posloužit jako inspirace pro české koronavirové poměry asi stokrát víc než v Británii (JČ):

Moderátor Channel 4 News: Paní profesorko Pagelová, měla by podle vás Anglie také zavést krátké uzamčení všeho, kdy a jak dlouhý by ten circuit breaker (přerušení cirkulace) měl být?

Profesorka Christina Pagel, ředitelka Klinické operační výzkumné jednotky na University College London: Ano, měla by to zavést. Zítra! Na dobu čtrnácti dnů. Mělo by to obrovský pozitivní dopad pro naši současnou situaci. Dívala jsem se na počty úmrtí ve vaší reportáži, říkáte, že se za posledních deset dní zdvojnásobily.

Rozhovor Britských listů 328. Jak v pandemii destabilizují dezinformace zemi. Přežijeme to?

17. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta



Není nic důležitějšího než opakovat, že se Česká republika v rámci koronavirové pandemie octla opravdu v katastrofální situaci. Množství nákaz na jednoho obyvatele je největší na světě a budou následovat hospitalizace a úmrtí. Berou to ale čeští občané vážně a jakou roli mají v jejich smrtící dezorientaci dezinformace a šílené konspirační teorie šířené na pochybných serverech, na sociálních sítích ale - což je šokující - i v mainstreamových médiích? O tom v hovoří Jan Čulík s Bohumilem Kartousem, redaktorem Britských listů, ale i mluvčím Českých elfů, kteří sledují, jak dezinformační servery destabilizují Českou republiku a vyvolávají smrt. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 21. října 2020.

Průběžné zpravodajství:

Trump: Dr Anthony Fauci je idiot

20. 10. 2020

čas čtení 5 minut

MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Za posledních 24 hodin do 20. 10. stoupl počet registrovaných denních nákaz v ČR o 8076 případů na 181 962.    Zemřelo 1513 osob,  3721  osob je v nemocnici. 

(MZČR počty mrtvých v předchozích dnech doplňuje. Zjevně 19.10. nezemřelo "jen" 46 osob.)



- Boris Johnson vnutil vzdornému Manchesteru karanténu třetího stupně a odmítl městu poskytnout požadovaných 65 milionů liber pro osoby, které nemohou vydělávat. Nabídl pouhých 22 milionů liber. Místní politici nevýslovně zuří.  ZDE 

- Belgie odkládá všechnu neurgentní práci nemocnic, aby je uvolnila pro vlnu covidových infekcí. Belgie má v posledním týdnu 819 infekcí na 100 000 obyvatel a je co do míry nakázy ma druhém místě za Českou republikou. V úterý přijaly belgické nemocnice 446 nakažených, ale počet hospitalizovaných pacientů se zdvojnásobuje každých osm až devět dní.

- Bulharsko od čtvrtka zavádí povinné nošení roušek na veřejnosti. Země zaregistrovala v úterý rekord 1024 nových nákaz. Celkem zaznamenalo sedmimilionové Bulharsko 30 527 nákaz a 1008 úmrtí.

- Česká republika bude muset zřejmě zpřísnit svá protikoronavirová opatření, protože počet nákaz neklesá a zdravotnictví je ohroženo, řekl v úterý Roman Prymula. Za poslední týden v ČR zemřelo 407 osob. 

Proč to nejde? Proč to neumíme? Proč to neděláme?

20. 10. 2020 / Jiří Hlavenka

čas čtení 1 minuta

Včera jsem byl na testu na Covid (preventivně, kontakt s pozitivní osobou, výsledky budou dnes).

Příjemně mě překvapila zorganizovanost a rychlost, šlo o soukromé zařízení provádějící testy pro samoplátce. U odběrů tým asi pěti zjevně kvalifikovaných, velmi výkonných osob pracující rychlostí asi pěti odběrů za minutu, tedy řekněme 4000 za celodenní šichtu. Technické vybavení odběrů: tři "pártystany" na dvorku, plus běžné laboratorní sklo. Samozřejmě že ještě je tam proces laboratorního vyhodnocení, jehož náročnost odhadnout nedokážu. Odběr je zcela bezbolestný a v pohodě.

Dezinformace: "Očkování je přípravou na čipování lidí", atd.

20. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta

Neuvěřitelný úspěch dezinformačních serverů na Slovensku:


Pro srovnání: Jen 30 procent Američanů přijímá Darwinovu evoluční teorii, proběhlo nedávno sdělovacími prostředky. Tito lidé pak hlasují v demokracii. Chybí funkční sdělovací prostředky, kritičnost a věcná veřejná diskuse. Chybí analýza, proč se lidé uchylují k víře v naprosté nesmysly. (JČ)
 

Rozklad českých médií v době fluidní

20. 10. 2020

čas čtení 1 minuta



Posledních pár let jsem s nelibostí sledoval, kam se společnost kvůli technologickému vývoji a shiftu v mediální krajině (rozpad tradičních médií nahrazený sociálními sítěmi řízenými AI) řítí, píše Pavel Šíma.

Leč kvůli firmě jsem neměl prostor se k tomu vyjadřovat či se tomu systematičtěji věnovat.

Dále už ale nemůžu mlčet.

COVID ukázal, v jak velkém stádiu rozkladu se celý systém nachází a jak zranitelní díky tomu jako společnost jsme.

Populární ukrajinský fitness influencer popíral coronavirus. Nakazil se a zemřel

20. 10. 2020

čas čtení 1 minuta



Dmitrij Stužuk byl fitness infuencer na Ukrajině. Měl 1,1 milionu sledovatelů na Instagramu. Svým fanouškům sdělil, že v existenci koronavirové epidemie prostě nevěří. Nyní na infekci SARS-CoV-2 zemřel.

Svalovec Stužuk byl příkladem zdraví a zdravého životního stylu. Ve své poslední zprávě na Instagramu varoval svých 1,1 milionu sledovatelů, že Covid-19 není krátkodobá nemoc. Je vážná, napsal a zveřejnil na Instagramu fotografii sama sebe v kyslíkové masce.

Proč jsme v ČR tak izolováni od světa?

20. 10. 2020

čas čtení 3 minuty

V sobotu v noci jsem jela dvakrát Uberem, píše Saša Uhlová. Normálně to nedělám, když už na to přijde, jezdím zásadně taxíky a ještě si u toho dělám vždy průzkum, jak je platí. Ale svezla jsem se pokaždé s někým jiným a byla to trochu divoká noc, znáte to. První řidič nás vyzval, abychom si sundali roušky, že je to celé divadlo a nic nehrozí.

Málem jsme se pohádali, ale Apu mu nakonec dala mýdlo jako dárek a přes radikálně odlišný pohled na aktuální dění jsme se rozloučili v dobrém.

Druhý řidič, který je zároveň i taxikář a na Uber se dal z nedostatku zakázek, se taky málem pohádal, když jsem řekla, že vláda asi lockdown neudělá. "Ale udělá, musí!" vykřikl a jak se vyprávět, co mu vyprávěli lékaři, které vezl.

Vše špatné je k něčemu dobré

20. 10. 2020 / Daniel Münich

čas čtení 1 minuta

 
Covid bez diskuse odhaluje to, co většina lidí nebyla schopna dlouhatánské roky nahlédnout, ale co ukazují mezinárodní srovnání celou dobu. Že český stát, tak jak je zastarale koncipována jeho státní správa v kombinaci s politikou, nemá schopnost efektivně řídit věci veřejné.
 
 

Láska. Je hezké, že Kellner nosí roušku. Ale zničil životy desetitisíců Čechů

20. 10. 2020

čas čtení 4 minuty

Senátor Václav Láska o Petru Kellnerovi:



Možná mají někteří v plánu využít současné krize, aby si vylepšili své image u veřejnosti. Ale některým by se to opravdu povést nemělo. Je hezké, že nejvyšší boss a nejbohatší Čech Petr Kellner nosí roušku jako každý “normální” člověk. Jak nám hezky pan Mlynář podává.

Ale nelze zapomenout, že pan Kellner zbohatnul mimo jiné na tom, že jeho vyděračská firma Home Credit zničila životy možná i desetitisíců Čechů.

Ať už ekonomicky, tak některé bohužel i fyzicky.

A také nelze zapomenout, že aby mohl pan Kellner stejným způsobem bohatnout na obyčejných Číňanech, zaprodává systematicky naši zemi čínským komunistům.

Je hezké, že miliardář Kellner nosí roušku. Ale za tu nemůže schovat spousty lidských životů, které má na svědomí. Ani zradu, které se dopouští vůči vlastní zemi a lidem.

Zdroj ZDE

Upřímně mě překvapilo, jak málo lidí si pamatuje, jak fungoval Home Credit. Že si každý může rozmyslet, zda si vezme půjčku nebo ne? Že kdo řádné splácí, tak nemůže mít problémy? A každý si má přečíst, co podepisuje?

Tak tady podrobněji, jak fungoval Home Credit v těch nejhorších časech. Předně ten byznys nebyl založen na tom, že HC bude vydělávat na nějakém normálním úroku. Byl založen na sankcích. Vydělával na tom, že každé sebemenší porušení smlouvy bylo astronomicky pokutováno.
Každý se samozřejmě může rozhodnout, zda si půjčí nebo ne. A každý si může/měl by přečíst smlouvu. První fígl byl v tom, že smlouvy HC byly tak složité, že jim často nerozuměli ani advokáti. Natož práva nestudovaný člověk. A dále pak na tom, že obsahovaly rozhodčí doložku. To je dohoda, že spory ze smlouvy nebude rozhodovat soud, ale člověk, kterého si vyberete.

A toho člověka určoval HC. Byl to člověk, který pracoval jen na sporech HC a 100% sporů rozhodovoal ve prospěch HC.

Příklad. O dva dni jste promeškali splátku, HC vám okamžitě zesplatnil půjčku a napočítal sankce ve stovkách procent. Z půjčených 10.000 byl dluh 100.000 či víc. Nemohl jste se nijak bránit, i když třeba taková pokuta nebyla podle smlouvy. Protože jakýkoli spor rozhodoval rozhodce “Franta Vomáčka”, který nikdy nerozhodl proti HC. A jeho rozhodnutí nesměly soudy přezkoumávat. Jeho rozhodnutí bylo konečné a nepřezkoumatelné. A zároveň exekučním titulem. Takže na Vás vlítnuli exekutoři, náklady na ně, na právníky. Pro dvoudenní zpoždění se splátkou 1.000 korun u půjčených 10.000 korun, jste najednou dlužili čtvrt milionu. Rozpadla se vám rodina, někdo skončil jako bezdomovec a jiný si sáhnul na život.

Tohle byl byznys Petra Kellnera a jeho HC. Nikoli vydělávat na tom, že půjčujete lidem. Ale vydělávat na tom, že podvody a zneužíváním práva ničíte lidi a celé rodiny.

Není třeba znovu rozvijet diskuzi, zda Kellnerovi závidím jeho bohatství. Jen jsem těm, co o to stojí, chtěl přiblížit podrobněji podnikání Home Creditu v jeho nejodpornějších dobách.

Zdroj ZDE

Pozn. JČ: Tohle je sice hezké, ale, pane Lásko, v civilizovaných zemích je to nemožné, protože takovéto jednání zakazuje zákon. V Británii například existuje zákon, který zakazuje bankám a finančním institucím poskytovat občanům finanční půjčky, pokud nezískají důkaz, že jsou občani schopni je normálně splácet. Neomlouvám nijak pana Kellnera, ale že to, co popisujete je a bylo v ČR možné, je obrovskou obžalobou českého právního systému i demokracie, jejíž součástí jste i vy. Příležitost dělá zloděje.

Univerzita Karlova představuje osm konkrétních návrhů pro distanční vzdělávání

20. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta

Think tank Univerzity Karlovy „Vzdělávání21“ představuje závěry a doporučení materiálu, který se věnuje distančnímu vzdělávání na základních a středních školách. Výsledkem je osm konkrétních doporučení pro školní rok 2020/2021.


Prezentace Cyrila Broma, Matematicko-fyzikální fakulta UK

 

 

Hospodaření OSBL za září 2020

2. 10. 2020

čas čtení 2 minuty


V září 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 66 100.53 Kč,  výdaje byly tentokrát  79 562.50  Kč. Sponzor nám zadarmo poskytuje server, ovšem velký provoz způsobuje docela podstatnou spotřebu elektřiny, kterou normálně nehradíme. Jednorázově jsme teď něco zpětně zaplatili, ovšem rozhodí to náš nepevný rozpočet. Zůstatek ke konci září byl 45 496.49 Kč, dále nevyhnutelně směřujeme k nule

Děkujeme mnohačtenářům za  finanční podporu v měsíci září 2020.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

14 nákaz chřipkou proti 59 000 nákazám koronavirem

19. 10. 2020

čas čtení 1 minuta

Profesor Anthony Costello: Když lidé srovnávají covid s chřipkou, toto video vysvětluje rozdíl v šíření nákazy. Z nových francouzských dat také vyplývá, že SARS-CoV2 se pozměnil a je ještě daleko nakažlivější.

Profesor Hugh Montgomery: Když dostanu normální chřipku, nakazím jí v průměru 1,3-1,4 lidí. OK? Pokud by se tedy dali tak dělit. A když těchto 1,3-1,4 lidí nakazí další, napodruhé, než se to stane desetkrát, ponesu já odpovědnost za asi 14 případů chřipky.

Tenhle koronavirus je nesmírně infekční. Takže každý nakažený nakazí tři další lidi. To nevypadá, jako že je to příliš velký rozdíl. Ale jestliže každý z těch tří nakažených nakazí další tři, a to se stane desetkrát, ponesu já odpovědnost za nakažení 59 000 lidí.

A většině lidí bude tak trochu špatně, nebo jim nebude vůbec špatně, bude jim naprosto dobře, ale rozšíří tu infekci všude kolem. A pár lidí onemocní a asi v desátý den nemoci budou muset do nemocnice...

Video níže:

Průběžné zpravodajství

Čínští zdravotníci: Objevili jsme živý virus na baleních mražené tresky

19. 10. 2020

čas čtení 3 minuty

Foto: Počet úmrtí v ČR za poslední dny

MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Za posledních 24 hodin do 19. 10. stoupl počet registrovaných denních nákaz v ČR o 5059 případů na 173 885. (O víkendu je vždy pokles, zdržená registrace případů.)  Zemřelo 1422 osob,  3519  osob je v nemocnici. 

Belgie čelí "tsunami nových nákaz". Belgický ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke varuje, že situace v některých regionech Belgie je "nejhorší v Evropě". Belgičané, zejména ve frankofonním Valónsku, musejí radikálně změnit své chování.  Belgie za posledních 14 dní zaznamenala 605 infekcí na 100 000 obyvatel, je druhá nejhorší po ČR, která má 771 infekcí na 100 000 obyvatel. ZDE  

- Čínská Centra pro zvládání a prevenci nemocí uvedla o víkendu, že vědci zkoumající nedávné ohnisko nákazy v městě Quingdao ve východní Čína nalezli živý koronavirus na balení mražené tresky. Někteří uživatelé internetu požadují zákaz dovozu mraženého zboží do Číny.

- Globální počet nákaz se blízí 40 milionům. Přesně dosáhl čísla 39 965 414. Globální počet mrtvých je 1 113 352. Nejvyšší počet mrtvých je v USA (219 674), na druhém místě je Brazílie (153 675 mrtvých), na třetím Indie (114 610).

- Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat je v kritickém zdravotním stavu a v uměle vytvořeném komatu v izraelské nemocnici v Jeruzalémě.

- Čína je první velkou světovou ekonomikou, která se zotavila z koronavirové pandemie. Od července do září vzrostla čínská ekonomika o 4,9 procent.

Předchozí průběžné zpravodajství ZDE

Potvrzené arménské ztráty v karabašském konfliktu

19. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta

Vizuálně potvrzené arménské ztráty v obnoveném karabašském konfliktu: 144 obrněných bojových vozidel (z toho 101 tanků T-72), 51 dělostřeleckých systémů (včetně 11 samohybných), 46 mnohonásobných raketometů (včetně 41 BM-21), 17 odpalovacích zařízení pozemních protivzdušných raket (včetně dvou S-300), 6 radarů a rušiček, 233 nákladních vozidel a džípů. 

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 326. Lord Dubs české vládě: Přijměte dětské uprchlíky

10. 10. 2020

čas čtení 2 minuty


(For English, scroll below)

"Tím skutečným argumentem je, vždyť tady mluvíme o dětech! Já mám emocionální vazbu na Českou republiku a jsem smutný, že nechce nic udělat pro dětské uprchlíky. Je to humanitární věc. A Češi přece mají velmi důležitou demokratickou a humanitární tradici. A já bych řekl, že tohle přece přímo souhlasí s touto tradicí. A já velmi silně doufám, že si to česká vláda ještě rozmyslí."

Sedmaosmdesátiletý poslanec britské Horní sněmovny, Lord Alf Dubs, je známý tím, jak energicky a schopně se zasazuje o to, aby Británie a Evropa přijímala dnešní dětské uprchlíky. Zvlášť mu záleží na tom, aby se v této věci nechovala Česká republika nelidsky. Proč? Přijel jako Čech z Prahy do Británie v roce 1939 jako šestiletý uprchlík bez rodičů v kindertransportu sira Nicholase Wintona. Zažil tedy na vlastní kůži, co prožívají nyní dnešní uprchlické děti. V exkluzivním rozhovoru mluví o svých zkušenostech z doby před více než osmdesáti lety a o své nynější práci ve prospěch uprchlíků s šéfredaktorem Britských listů Janem Čulíkem. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 14. října 2020.

"The real argument is that we are talking about children. I feel very emotionally attached to the Czech Republic and I feel sad that they don't want to do anything for child refugees. It is humanity. And the Czechs have a very important democratic and humanitarian tradition. And I would have thought that this would fit in well with that tradition. And I would very much hope that the Czech government would think again." 

The 87-year-old member of the British House of Lords Lord Alf Dubs is well known by his energetic work trying to persuade the United Kingdom and Europe to accept today's child refugees. He would particularly appreciate if the Czech Republic gave up its current inhumane attitude in this matter. Why? The six-year-old Czech Alfred Dubs arrived from Prague to Britain in 1939 as a child refugee, unaccompanied by his parents, in Sir Nicholas Winton's kindertransport. So he has experienced personally what today's child refugees are experiencing now. In this exclusive interview, he speaks about his experiences from the times of more than eighty years ago and about his current work for refugees with Britské listy editor-in-chief Jan Čulík. The interview is broadcast by the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Wednesday 14th October 2020.

Rozhovor Britských listů 327. Covid-19: Václav Klaus starší ohrožuje život lidí nesmysly

15. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta



V České republice roste astronomickou rychlostí počet nákaz covidem-19. V této situaci vydává penzista Václav Klaus starší prohlášení o pandemii, které obsahuje četné nepravdivé a zavádějící informace. O aktuální situaci v koronavirové pandemii v ČR hovoří Jan Čulík s pražským lékařem Borisem Šťastným, který tento týden zveřejnil důležitý text, uvádějící nebezpečná Klausova tvrzení na pravou míru. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 16. října 2020.

Koronavirus: Více než 200 000 úmrtí v Evropě

19. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta

Chorobou COVID-19 bylo v Evropě infikováno téměř 4,8 milionu osob. Evropské státy stupňují úsilí omezením sociálních aktivit zmírnit šíření viru poté, co během minulého týdne počet případů vzrostl o 44 %.

Izraelská delegace v Bahrajnu

19. 10. 2020

čas čtení 1 minuta

Vysoce postavená delegace představitelů Izraele a USA v neděli dorazila do Bahrajnu, přičemž šlo současně o první komerční let z Izraele do Bahrajnu, upozorňuje Emily Juddová.

Trump se snaží posílit svou volební podporu množstvím shromáždění bez roušek

19. 10. 2020

čas čtení 2 minuty



Donald Trump už má jen něco málo přes čtrnáct dní k tomu, aby zvrátil pokles své volební podpory, který signalizují průzkumy veřejného mínění. Během sílící vlny koronovirové epidemie, která ohrožuje jeho volební vítězství, se Trump rozhodl uspořádat sérii veřejných shromáždění v nerozhodných amerických státech.

Každý den nyní v průměru stoupá v USA počet nových nákaz o více než 55 000 případů, podle vládních údajů je to nejvyšší míra od července. Míra infekcí stoupá ve více než 40 amerických státech, včetně těch mnoha, v nichž Trump musí 3. listopadu zvítězit.

Rozhovor Britských listů 324. Jaké je to teď v české politice po regionálních volbách

6. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta



O současné politické situaci po víkendových volbách do místních zastupitelstev hovoří s politologem Jiřím Pehem Jan Čulík. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 7. října 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Ani na vesnici se před novým koronavirem neschováte

19. 10. 2020 / Tomáš Morava

čas čtení 1 minuta




Teprve před pár dny po půlročním tlaku uvolnilo Ministerstvo zdravotnictví další informace, mj. o počtu nakažených v jednotlivých obcích. To umožnilo se podívat na procento nakažených obyvatel i z hlediska velikosti obce.

V souvislosti s šířením koronaviru mluví o městech, hlavně o velkých. I proto je rozšířený mýtus, že na venkově tolik nákaza nehrozí a není nutné dodržovat doporučená nařízení.

(Pozn. red.: Počet nákaz - 300 či 450 na 100 000 obyvatel - je opravdu šokující. Např. Velká Británie zakázala cestování ze zemí, kde je počet nákaz vyšší než 20 na 100 000 obyvatel!)

Jak Erdogan v Náhorním Karabachu slavně zvítězil

19. 10. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

30752
Mysleli jste, že neexistuje na světě horší hra, než tzv. ruská ruleta? Ovšemže existuje: V ruské ruletě můžete alespoň dočasně neprohrát - zatímco pokud jste uzavřeli ruské příměří a jste v konfliktu slabší stranou, už jste potupně poraženi a navrch vydáni nepříteli na milost a nemilost.

Rozhovor Britských listů 325. Koronavirová pandemie v ČR se zhoršuje. Co teď?

8. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta



Vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie nabrala v posledních dnech v České republice katastrofálního směřování - ČR zaznamenala v Evropě nejvyšší míru nákazy na jednoho obyvatele - věnujeme tento Rozhovor Britských listů znovu tomuto tématu. S imunologem Václavem Hořejším mluví o nejnovějším vývoji Jan Čulík.Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 9. října 2020.

Pozn. red. Až několik hodin po zveřejnění tohoto rozhovoru oznámil festival dokumentárních filmů v Jihlavě, že se přesunuje online.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

30650

Vrcholná fušeřina po česku

18. 10. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

30756

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Pokud stát řídíte jako firmu, nehledě na to, že se přitom vesele obohacujete na úkor ostatních, není divu, že nemůžete úspěšně čelit veřejnému ohrožení, kdy je proti pandemii nutno postupovat společnými silami a kompetentně. A za to, že jsme první vlnou propluli takřka s grácií, vděčíme v podstatě náhodě, jak dokazuje příběh o excelové tabulce bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka, která přiměla vládu jednat. Co by se asi stalo, kdyby se pan Řehák neznal s vicepremiérem Hamáčkem a kdyby svůj matematický model nedokázal prosadit?

Proč zabíjí koronavirus více mužů než žen?

18. 10. 2020

čas čtení 3 minuty

 

Muži mají slabší imunitní systém a ten v některých případech může sabotovat reakci organismu na invazi viru. Zřejmě ale také hrají důležitou roli společenské a kulturní faktory, píše Washington Post.

Už hned na začátku koronavirové pandemie vyplynul z nemocničních dat z Číny ohromující rozdíl: Covid-19 usmrcuje daleko více mužů než žen.

Ten rozdíl byl zaznamenán i v jiných asijských zemích, jako je Jižní Korea, a i v evropských zemích jako Itálie. Pak se objevil i v USA.

Do poloviny října usmrtil koronavirus v Americe o téměř 17 000 více mužů než žen. Na každých 10 žen, usmrcených koronavirem, zemřelo 12 mužů.

Úřady práce těsně před kolapsem. Vyzvala jsem ministryni Maláčovou, aby problém okamžitě řešila

18. 10. 2020

čas čtení 1 minuta

Foto: Nesmyslná fronta před Úřadem práce Praha 10. Proč se pořád v ČR musí všude chodit na úřady osobně? Když dokáže University of Glasgow přesměrovat telefonáty z oficiálních telefonních čísel univerzity na soukromé mobily zaměstnanců, proč to nejde v Praze 10? Proč neumístí Úřad práce Praha 10 na své dveře upozornění, že se případy vyřizují telefonicky a po internetu?


Proč proboha nemohou úředníci zpracovávat platby občanům z domova?

Za poslední týden se na mne obrátily desítky zoufalých příjemců příspěvků na bydlení, že i několik měsíců neobdrželi platbu od Úřadu práce Prahy 10. Ten výrazně omezil úřední hodiny z důvodu vyhlášení nouzového stavu.  Nelze se tam dovolat, na maily nikdo neodpovídá, už od rána není možné si zajistit pořadový lístek a elektronicky se můžete objednat až na polovinu prosince!
Snažím se všem pomoci a všechny případy, které se ke mně dostaly, jsem urgovala přímo u ředitelky ÚP.  Rozhodla jsem se proto vyzvat paní ministryni Maláčovou, aby situaci urychleně řešila.

Celý článek ZDE

Podobně jako v případě Donalda Trumpa, za katastrofu, jíž je Boris Johnson, "může jeho otec"

18. 10. 2020

čas čtení 3 minuty

Foto: Boris Johnson a Stanley Johnson v roce 2005

Jak o tom svědčila ve své knize Too Much and Never Enough psycholožka a neteř Donalda Trumpa Mary Trumpovám nebezpečný, nesolidní a nevyrovnaný charakter Donalda Trumpa vytvořil svým brutálním chováním Trumpův otec, Fred Trump.  

Nadělení, které zosobňují pro USA Donald Trump a pro Anglii Boris Johnson, ukazuje se, značnou mírou způsobili jejich otcové.

V Británii vyšla biografie Borise Johnsona od Toma Bowera. I když Bower Johnsona nekriticky omlouvá a ostře a subjektivně kritizuje jeho protivníky, či lidi, s nimiž musel a musí Johnson vstupovat do kontaktu, z podrobností, které Bower odhalil, jasně vyplývá, že za nesolidní, podvodný a líný charakter Borise Johnsona může jeho brutální a neodpovědný otec Stanley Johnson.

Z Bowerova třaskavého životopisu Borise Johnsona vyplývá, že Johnson měl naprosto traumatizující dětství.

Francie povstala na obranu sekularismu po vraždě učitele dějepisu

17. 10. 2020

čas čtení 6 minut

Foto: Usmrcený učitel Samuel Paty 

Sedmačtyřicetiletý francouzský učitel zeměpisu a dějepisu Samuel Paty, který vyučoval ve škole v Conflans-Sainte-Honorine, severozápadně od Paříže, byl cestou domů z práce usmrcen osmnáctiletým náboženským fanatikem. Policie útočníka zastřelila.  Devět dalších lidí včetně příslušníků útočníkovy rodiny bylo zatčeno a policie je vyslýchá.

Před několika dny Paty ukázal své třídě karikatury proroka Mohammeda otištěné v satirickém časopise Charlie Hebdo během hodiny občanské výchovy věnované diskusi o svobodě projevu. Učitel předtím vyzval muslimské studenty, že než jim ukáže karikaturu, mohou ze třídy odejít.

Trump tvrdí, že jestli prohraje, bude muset odejít z USA

17. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta

"Nedovedu si představit, že bych prohrál proti nejhoršímu protikandidátu v historii," řekl Trump na jednom ze svých shromáždění. "Nevím, co bych udělal. Asi bych musel odejít ze Spojených států."

"Až poté, co si odslouží svůj vězeňský trest," poznamenává k tomu lakonicky komentátor John Crace.

Video viz níže:


30655

Sebekritika Miloše Zemana pod prahem vědomí prezidentského maje-státu

Cítit úlevu, když prezident řekne něco smysluplného

16. 10. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

30762

Prezident Miloš Zeman pronesl v souvislosti s druhým koronavirovým lockdownem uvážlivý, střízlivě pojatý, k důležitým tématům směřující projev. Upozornil na závažnost situace, kterou si zřejmě ne každý uvědomuje. Apeloval v něm na nošení roušek jako tu nejmenší a pro drtivou většinu společnosti bezpečnou formu ochrany ostatních. Poděkoval zdravotníkům. Upozornil, že zubař s motýlkem, který sepisuje petici proti opatřením ochraňujícím životy, je klaun, nikoliv odborník zasluhující důvěru. Poukázal dokonce na to, že různí populární zoufalci s veřejným vlivem šíří součásti dezinformací. To vše se ovšem od prezidenta v takovém okamžiku očekává. Nicméně v případě Miloše Zemana člověk cítí úlevu, že se jako obvykle nepropadl do intelektuálního a etického suterénu. A to lze v jeho projevu shledat více či méně skryté politické manipulace, opomenutí vlastních omylů a protimluvy ve srovnání s postoji "běžného" Miloše Zemana...

"Šílenej strejda" v americké televizi

16. 10. 2020

čas čtení 2 minuty

Poté, co se Donald Trump odmítl účastnit onlinové debaty s Joem Bidenem, se ve čtvrtek večer konaly dvě samostatné akce, kdy Trump a Biden na různých místech v USA odpovídali na otázky veřejnosti.

Bojovný Trump hájil svůj postoj vůči koronavirové pandemii, která usmrtila už více než 215 000 Američanů, a opět lživě tvrdil, že Amerika už nad pandemií vítězí.

Naopak Joe Biden ostře kritizoval Trumpovu reakci na koronavirus a požadoval daleko robustnější celonárodní reakci na pandemii.


Průběžné zpravodajství:

Počet nákaz v ČR dále astronomicky roste

16. 10. 2020

čas čtení 11 minut

MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Za posledních 24 hodin do 18. 10. stoupl počet registrovaných denních nákaz v ČR o 8713 případů na 168 827. (O víkendu je vždy pokles, zdržená registrace případů.)  Zemřelo 1352 osob,  3415  osob je v nemocnici. 

Alarmující je rychle rostoucí počet nákaz v jednotlivých okresech a regionech:

Plzeň-sever 721.44 nákaz na 100 000 obyvatel,Zlín 721.1, Uherské Hradiště 699.59, Příbram 690.68, Žďár nad Sázavou 675.37, Kroměříž 662.6, České Budějovice 615.1...  To jsou absolutně varovná čísla. Pro srovnání: Skotský Glasgow má 264 nákaz na 100 000 obyvatel, přesto vláda zavedla lockdown  a bije na poplach. Děsí, že si zřejmě spousta lidí v ČR neuvědomuje vážnost situace. V pátek měli v nákupním středisku na pražském Andělu lidé sice roušky, ale v přecpaných obchodech odstupy nedodržovali...

- Lidi nemají výdrž. Lidi už mají dost karanténních protikoronavirových opatření a houfně se po světě vydávají do restaurací a pořádají doma hromadné mejdany, tak trochu vzdorně jako obyvatelé Florencie v roce 1348 postižené morem. Je to největší nynější nebezpečí. Jsou už unavení. Avšak koronavirus unavený není, varuje list New York Times ZDE 

Vzhledem k existenci dlouhého covidu je údaj MZČR o "vyléčených" pacientech nakažených covidem hrubě zavádějící.

Počty úmrtí v ČR  jsou také nesmírně varovné






- Ve shrnutí toho, co nyní víme a nevíme o koronaviru, poukazuje Sarah Boseley, editorka deníku Guardian pro zdravotnické otázky, na skutečnost, že i když covid-19 především postihnuje starší či nemocné lidi, existuje nyní velké množství mladých lidí, kteří trpí tzv. "dlouhým covidem", silným únavovým syndromem, zmatením, "mozkovou mlhou", bolestmi svalů a srdce a mnohými dalšími příznaky. Boseleyová také poukazuje na to, že se zaznamenávají nákazy koronavirem napodruhé, takže mají vědci velké pochybnosti o tom, zda a jak vůbec funguje imunita. Koncept tzv. "stádní imunity" je proto zcela nepřípadný. Problémem jsou také vakcíny: sice od jara pokročily z laboratoří do úspěšných testovacích fází, jenže, znovu: nikdo neví, jak dlouho bude imunita vzniklá očkováním vůbec trvat a bude nutno se očkování podrobovat několikrát? Dobrou zprávou je, že nemocnice mají nyní některé léky: Dexametazon způsobuje, že lékaři nyní dokáží zachránit každého osmého pacienta na jednotkách intenzivní péče. Řešením vůči covidu zřejmě bude kombinace vakcín a léků. Nebude však zřejmě stoprocentní.

- Svět v pátek zaznamenal rekordních 400 000 nových nákaz za jediný den. Evropa, která první vlnu epidemie zvládla relativně dobře, nyní v průměru registruje každý den 140 000 nových infekcí. Jako region má Evropa nyní více denních nákaz než mají Indie, Brazílie a USA dohromady.

- Některé evropské země uzavírají školy, ruší plánované chirurgické zákroky a přijímají do nemocnic posily mediků.

- Rusko přesunulo studenty na výuku na internetu.

- Katalánsko uzavřelo bary a restaurace na 15 dní.

- Česká republika také přešla na distanční výuku a plánuje naverbovat tisíce mediků. Nemocnice ruší nenaléhavé procedury, aby uvolnily lůžka.

- Nejpostiženějším regionem na světě je Latinská Amerika. Má 27 procent celkových nákaz. Na druhém místě je Asie, pak Severní Amerika a pak Evropa.

- Indie v říjnu registruje méně nákaz než v září, 69 000 případů denně.

- Wales zahájí přísný krátkodobý lockdown, "uzamčení všeho" ("circuit breaker", "rozbití cirkulace") dne 23. října. Bude trvat do 9. listopadu. Všechny obchody kromě životně důležitých budou uzavřeny.

- Bratr primátora Liverpoolu na covid-19 v pátek zemřel. Těsně předtím informoval liverpoolský primátor, že jeho bratr byl odvezen na jednotku intenzivní péče a apeloval na občany, aby se chovali rozumně.  ZDE  

- Izrael má od neděle mírně uvolnit lockdown. V pátek bylo v Izraeli 1695 nových nákaz, je to výrazný poklesl z 8000 - 9000 denních nákaz v září. "Uděláme to tentokrát opatrně," řekl premiér Netanyahu.

- Francie zaznamenala v sobotu rekordní počet denních nákaz, 32 427. V pátek zemřelo ve Francii 90 lidí, čímž stoupl počet mrtvých na 33 392.

- Londýn byl umístěn do druhého stupně nebezpečí, což znamená, že se Londýnaně nesmějí nyní pod střechou stýkat s občany z jiných domácností. V sobotu se v Londýně konala demonstrace proti koronavirovým opatřením. Demonstranti je označovali za "tyranii", odmítali nošení roušek a očkování.

- Americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v sobotu oznámila 8 028 332 nákaz, nárůst od předchozího dne o 70 078. Denní počet mrtvých v USA byl 1001. Celkový počet mrtvých je nyní v USA 217 918. Deset amerických států v pátek zaznamenalo rekordní denní nárůsty infekcí: Colorado, Idaho, Indiana, Minnesota, Nové Mexiko, Severní Karolína, Severní Dakota, Západní  Virginie, Wisconsin a Wyoming,

- Guvernér regionu Campania v jižní Itálii ostře odmítl oslavy Haloween jako "debilní americkou extravagantnost" a "pomník idiotství". Oznámil zákaz vycházení v den Haloweenu, 31. října od 22 hodin.


Brexit: Boris Johnson je nepříjemně překvapen, že mu EU dala najevo, že Británie musí splnit její podmínky

16. 10. 2020

čas čtení 2 minuty

Johnson: Buď se posuneš směrem ke mně, nebo skočím!

Aktualizace: V pátek Boris Johnson oznámil Británii, ať se připravuje na brexit bez dohody. Rozhlas BBC si (optimisticky) myslí, že je to jen "vyjednávací taktika".

Downing Street reagovala konsternovaně na to, že ji Emmanuel Macron varoval jménem evropské sedmadvacítky, že Boris Johnson musí bezpodmínečně přijmout podmínky EU, pokud má být uzavřena obchodní dohoda mezi brexitérskou Británií a EU. Den 15. října měl být posledním dnem, kdy měla být veškerá jednání o této obchodní dohodě dokončena. Bez obchodní dohody by byla Británie zcela nahraná, protože cca 40 procent jejího obchodu je s EU, ovšem Boris Johnson vypadnutím z EU bez dohody neustále vyhrožuje.

Facebook a Twitter začaly blokovat útok listu New York Post na Huntera Bidena

16. 10. 2020

čas čtení 2 minuty



Facebook a Twitter podnikly ve středu nezvyklé kroky s cílem omezit čtenářskou obec pro článek, který vyšel v deníku New York Post o údajných emailech syna Joea Bidena. Nestává se příliš často, že by sociální sítě blokovaly článek vydaný tradičními médii.

Facebook a Twitter zasáhly proti odkazům na tento článek, než začaly verifikovat obsah článku, v němž osobní právník Donalda Trumpa Rudolph Giuliani a Trumpův bývalý poradce Stephen Bannon tvrdili, že dostali přístup k hackersky získaném souboru soukromých materiálů Huntera Bidena. Z prozrazených materiálů má vyplývat, že Hunter Biden měl dát řediteli ukrajinské firmy "možnost", aby se setkal s bývalým americkým viceprezidentem Joem Bidenem. Bidenova předvolební kampaň poukázala na to, že z Bidenova programu vyplývá, že se taková schůzka neuskutečnila.

Vědci potvrzují souvislost mezi narcismem a účastí v politice

16. 10. 2020

čas čtení 1 minuta

U narcistických osobností existuje vyšší pravděpodobnost účasti v politice. Toto poněkud překvapivé zjištění vyplynulo z nedávné metaanalýzy dat o osobnostních rysech dánských a amerických voličů. Voliči, kteří skórovali vysoko v narcismu, měli nejen vyšší pravděpodobnost účasti ve volbách, ale také vyšší pravděpodobnost poskytnutí darů a podepisování petic.

Středověcí Evropané netušili, čím se šíří mor. Jejich reakce se ale od naší příliš neodlišovala

16. 10. 2020

čas čtení 5 minut

Mor ve Florencii, 1348

Když se objevila nová nemoc, nevěděl nikdo nic kromě toho, že se šíří děsivou rychlostí. Téměř jistá smrt následovala po prvních příznacích do čtyř dnů nebo ještě za kratší dobu. Lékaři byli bezmocní. Město bylo brzo plné mrtvol. Hrobníci na hřbitovech kopali až do hladiny podzemních vod, a pak pohřbívali mrtvolu, vrstvu hlíny, mrtvolu, vrstvu hlíny, další mrtvoly. Jeden dobový spisovatel to nazval "lasagna".

O sedm století později je morová rána v Evropě příklad nejhorší verze pandemie. Málokteré město bylo postiženější než Florencie, kde v roce 1348 zemřela nejméně třetina obyvatel a možná ještě daleko více.

List Washington Post chtěl shromáždit informace o této morové pandemii jako útěchu pro dnešek, že jsme dnes daleko pokročilejší. Namísto toho zjistil, že nejpozoruhodnější jsou podobnosti, mezi dobou před 672 lety a dneškem.

Vědci zkoumají, co způsobuje "dlouhý covid"

16. 10. 2020

čas čtení 2 minuty

Aplikace, kterou vyvinula Kings' College v Londýně, analyzuje příznaky milionů lidí. Aplikace zjistila, že dlouhý covid po dobu delší než jeden měsíc mělo  300 000 lidí. Až 60 000 lidí mělo dlouhý covid po dobu delší než čtvrt roku.


Roberto Salguero Gomez používá soupravu DNA jako součást globálního úsilí porozumět záhadě, které se říká "dlouhý covid". V březnu byl Roberto nakažen covidem. Nemohl dýchat, skončil v posteli. Hospitalizován nebyl, avšak sedm měsíců poté Roberto stále ještě trpí bolestivými příznaky.

"Pravidelně mě znovu bolí hlava. Někdy se probudím a zase mě bolí v krku. Někdy se probudím a bolí mě celé tělo. Je to loterie opravdu nepříjemných příznaků. Celá membrána mého patra v puse se mi odlepila. To se mi stalo třikrát. Takže si dovedete představit, jak nepříjemné bylo jíst a také mluvit. Přirozeně jsem z toho docela zdeprimovaný. Už nejsem schopen sám sebe poznat."

Proč Trump vyhrožuje mimozemšťanům?

16. 10. 2020

čas čtení 1 minuta

Když byl prezident Donlad Trump dotázán na nové úkolové uskupení Pentagonu pro studium UFO, odpověděl, že se na to podívá - a pak začal vykřikovat o síle amerických ozbrojených sil. Někteří pozorovatelé to považovali za propagaci financování ministerstva obrany, zatímco jiní v tom viděli vyhrožování mimozemským bytostem, upozorňuje Kyle Mizokami.

Dlouhý covid - nová vědecká analýza

16. 10. 2020

čas čtení 4 minuty



Trvající symptomy jsou pravděpodobně důsledkem nikoliv jediného syndromu, ale několika

Na začátku pandemie se nám sdělovalo, že covid-19 je plicní choroba, z níž se většina lidí uzdraví do dvou až tří týdnů. Nyní se však ukazuje, že zřejmě existují desetitisíce, ne-li statisíce lidí, kteří trpí symptomy covidu ještě mnoho měsíců poté, co byli nakaženi.

Britský Národní institut pro výzkum zdraví (NIHR) zveřejnil 15. října analýzu, která naznačuje, že "dlouhý covid" pravděpodobně není jediný syndrom, ale až čtyři různé syndromy, některé z nichž mají pacienti zároveň.

USA: Experti na dezinformace, sociální média odsuzují dezinformace o Bidenovi

16. 10. 2020

čas čtení 4 minuty

Představte si, že tři týdny před celostátními volbami list s vazbou na politika obhajujícího funkci publikuje emaily údajně od syna vyzývatele. Médium se nepokusí ověřit pravost emailů, které, i kdyby byly pravé, ve skutečnosti nedokazují nic špatného, takže redakce bez důkazů insinuuje špatnost. Pokud byste slyšeli, že se to děje ve Východní Evropě, odsoudili byste to jako zjevný případ politické informační války. Ale co se stane, pokud jde o prezidentské volby v USA a obhajujícím je Donald Trump?, ptá se Patrick Tucker.

S Německem o převzetí pacientů s COVID-19 nikdo nejednal

16. 10. 2020

čas čtení 1 minuta

tisková zpráva

Praha, Mnichov, Drážďany – V českých médiích se opakovaně objevila informace, že Sasko a Bavorsko je připravené pomoci s přijetím pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19. Jak ale zjistili němečtí investigativní novináři, s německou kancléřkou ani bavorskou a saskou vládou o žádné pomoci nikdo oficiálně nejednal a Česko rozhodně nemá žádnou dohodu o převzetí pacientů z Karlovarského kraje. Informaci, kterou v mezičase převzala většina českých médií a prezentovala ji jako projev solidarity, je naprosto vymyšlená.

Pomáhejme i v ČR lidem trpícím chudobou, zvláště v době pandemie

16. 10. 2020

čas čtení 3 minuty

Prohlášení Evropské sítě proti chudobě v České republice v době pandemie COVID19 k  Mezinárodnímu dni za odstranění chudoby

Od roku 1992 je na základě usnesení Valného shromáždění Organizace spojených národů 17. říjen připomínán jako Mezinárodní den za odstranění chudoby. Evropská síť proti chudobě v České republice (EAPN ČR) se při příležitosti tohoto dne v roce 2020 obrací k veřejnosti a politikům s následujícím prohlášením:

Nový balíček stimulů: Trumpova poslední naděje a Pelosiny machinace

15. 10. 2020

čas čtení 7 minut

Poslední týdny můžeme pravděpodobně označit za tu nejhorší část prezidentství Donalda Trumpa, nevychází mu totiž nic. Nejprve špatný výkon v debatě, pak sám onemocněl COVIDem-19 a navíc výrazně ztrácí ve volebních průzkumech, a to jak celonárodně, tak v každém klíčovém státě. Jako ještě větší rána se pak zdálo, když minulý pátek republikánský šéf Senátu Mitch McConnell prohlásil, že je „nepravděpodobné“, že do voleb projde Kongresem nový balíček ekonomických stimulů. Trump navíc už pár dní předtím oznámil, že skončí vyjednávání s opozičními demokraty o jeho podobě. Nyní se však zdá, že boj o přijetí tohoto zákona ještě nekončí.

3. diskusní fórum PřF UK k tématu Covid-19

15. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta

„Pokud vás zajímá těžký akutní respirační syndrom, co o něm (ne)víme, proč se mu (ne)umíme bránit a jak na něj, tak tohle je asi nejkvalitnější materiál, na který jsem zatím natrefil. PřF UK dala dohromady profesory Jana Černého, Dagmar Dzúrovou, Jaroslava Flegra, Karla Drbala, Ivana Hirsche, Ruth Tachezy a Ladislava Machalu a v diskusi se ještě připojil prof. Beneš a jsou z toho tři hodiny špičkových přednášek a diskuse. Je to teda akademická diskuse, čili pro laickou veřejnost by bylo potřeba zapracovat na umění překladu, ale jako základ myslím poslouží skvěle," píše Bohumil Kartous.

29892

Datový fetišismus

15. 10. 2020 / David Marenčák

čas čtení 12 minut

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Jako je popření, pštrosí taktika a planá naděje, že naše průšvihy odskáče někdo jiný, společná naprosto všem zásadním problémům dneška, včetně covidového, stejná je i bláhovost a naivita ze strany té menšiny, která průšvihy reflektuje, přijímá jako existující a alespoň proklamativně je chce řešit.

V čem spočívá ona pomýlenost? V technooptimismu a megalománii, technokratické to víře, že všechny problémy světa mají technické, vědecké, nebo technologické řešení. Výhonkem této nejrozšířenější ideologie na světě je datový fetišismus.

Včera jsem viděl výtečnou debat odborníků na téma koronavirus - 3. diskusní fórum PřF UK k tématu Covid -19. Setkala se v ní řada specializovaných expertů z dotčených oborů.

Rozhovor Britských listů 323. Jaké jsou vztahy ČR k Evropské unii?

2. 10. 2020

čas čtení < 1 minuta


Bohumil Kartous hovoří s ministrem zahraničí České republiky Tomášem Petříčkem o tom, jak je na tom ČR ve svých vztazích k Bruselu. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 2. října 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Velký bariérový útes v Austrálii od roku 1995 přišel o polovinu korálů, uvádí studie

15. 10. 2020

čas čtení 3 minuty

Vědci tvrdí, že vysoké teploty oceánu mají vliv na velké i malé korály v hluboké i mělké vodě.

Nová analýza přichází se zjištěním, že živé koráli, které kdysi tvořili australský Velký bariérový útes, umírají kvůli klimatické krizi tak rychle, že za posledních 25 let jich zahynulo více než 50 procent.

Badatelský tým v letech 1995 až 2017 zkoumal korálová společenství a jejich velikost po celé délce útesu. Výzkumníci zjistili úbytek malých, středních a velkých korálů v hluboké i mělké vodě, a to prakticky u všech druhů.

Útes – zapsaný ve světovém dědictví UNESCO – byl velice těžce postižen rekordními teplotami, které v letech 2016 a 2017 způsobily masivní bělení korálů, informuje list Independent.

Mezinárodní agentura pro energii: Solární energie je nyní nejlevnější elektřinou v dějinách

15. 10. 2020

čas čtení 2 minuty

Nejlepší projekty zabývající se solární energií nyní nabízejí „nejlevnější… elektřinu v historii“ s technologií levnější než je uhlí a plyn, a to ve většině předních zemí světa. Vyplývá to z robustní zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IAE). Analýza čítající 464 stran rovněž nastiňuje „mimořádně turbulentní“ dopady koronaviru a „vysoce nejistou“ budoucnost globální spotřeby energie po dobu dvou dekád.

Počet obětí Covidu-19 v Íránu stoupá. Slitujte se, pane Trumpe

15. 10. 2020

čas čtení 5 minut

Americké úsilí o odříznutí Íránu od zbytku světa je kruté. Totéž platí i pro íránský režim, který odmítá propustit všechny politické vězně.

Počet obětí Covidu-19 v Íránu – nejvíce postižené zemi na Blízkém východě – i nadále stoupá. Trumpova administrativa však nemá s touto zemí slitování. Americká vláda nesouhlasí s tím, aby Írán podal u Mezinárodního měnového fondu žádost o půjčku ve výši pěti miliard dolarů na boj proti pandemii. Trumpův kabinet na tento stát navíc uvaluje nové sankce. Mezitím počet nákaz v Íránu překročil půl milionu a počet mrtvých činí více než 27 tisíc. Teherán měl však už dříve problémy s nákupem esenciálních léků, stojí psáno v editorialu New York Times. 

Život v době pandemie: jednejte ihned s nástroji, které máte k dispozici

15. 10. 2020

čas čtení 4 minuty

Reakce jednotlivých států na koronavirovou pandemii se různí. Spousta zemí znovu otevírá pracoviště, školy a uvolňuje zákazy společenského setkávání – a zároveň se snaží adaptovat na novou ekonomickou situaci. Jiné země se pokoušejí potlačit přenos těžkého respiračního onemocnění (Covid-19) opětovným zavíráním podniků, průmyslových odvětví a škol. Mezitím se čeká na vakcínu a další léčebné metody, píší v časopise The Lancet Juliet Bedford, Delia Enria, Johan Giesecke a další.

Klimatická krize je hnacím motorem čím dál častějších přírodních pohrom

15. 10. 2020

čas čtení 2 minuty

Úřad OSN pro snižování rizika katastrof (UNDRR) vydal zprávu, ve které dospěl k závěru, že přírodní katastrofy způsobené dopady lidské činnosti na klima se za posledních dvacet let zdvojnásobily.

Lidé během posledních 40 let do atmosféry vypouštěli čím dál tím větší množství skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, a to řízením automobilů poháněných benzinem, spalováním uhlí a zemního plynu na elektřinu – a vytápěním a chlazením budov, píše Juan Cole.

Jeden hot a druhý čehý

15. 10. 2020

čas čtení 3 minuty

Asi jste zaznamenali "Velkou Barringtonskou Deklaraci" [1] – pokud náhodou ne, tak o ní jistě mnoho uslyšíte.

Můj osobní názor: jde především o povedenou PR akci think-tanku AIES zapojeného v síti vlivových institucí bratrů Kochových. Cílem je vyvolat dojem, že ohledně strategií co dělat s COVIDem-19 existuje zásadní "odborný spor", "experti se neshodnou" – a jsou tu dva podobně početné tábory, kde jeden radí přísná opatření, druhý promořit. PR akce se povedla, píše na Facebooku Jan Kulveit, vědec zabývající se globálními riziky na Oxfordské univerzitě.

30649

Rozdíl mezi politikou a politickým marketingem

Babišovo selhání

15. 10. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

30762

Současná - katastrofální - nepřipravenost státu na probíhající druhou vlnu epidemie SARS-Cov-19 na českém území, je dobrým odrazem způsobu správy věcí veřejných, které Andrej Babiš dovedl k pochybné dokonalosti. Tedy že není důležité, co dělám, ale jak to navenek vypadá. Říká se tomu politický marketing, pravděpodobně jediná expertní doména, ve které zaměstnanci pana premiéra vynikají. V určitém okamžiku ale "čau lidi" nestačí. V okamžiku, kdy víte, že kvůli vlastní neschopnosti máte na krku kolaps zdravotnického systému a že před očima vašich voličů budou pravděpodobně ve velkém umírat jejich vrstevníci, si bodré, humpolácké nedělní povídání dokážete představit jen v pojetí Prymulova kremačního projevu. Můžete ještě chvíli zkusit svádět vinu na Kalouska a na inkluzi, nicméně i voličům Ano se to bude zdát hodně podezřelé. On to ale chronický lhář a alibista neumí jinak.

Analýza Českých elfů

Téma pandemie COVID-19 v obsahu dezinformačních webů v průběhu léta 2020 – kvalitativní rozbor

15. 10. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení 6 minut

30762

AC24, Aeronet, Nová republika, Parlamentní listy, Protiproud, Sputnik

Pandemie koronaviru jako téma sledovaných dezinformačních webů z agendy ustoupila po několika měsících, kdy patřila k dominantním tématům, v průběhu června, kdy se situace v Evropě začala pozvolna vylepšovat. Téma se začíná vracet přibližně ve třetím červencovém týdnu.

Hlavními tématy, která se začala v červenci objevovat, jsou:

30651

Jak přežít kyberprostor

15. 10. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

30762
Od společností s vysokou perspektivou ve 21. století nás dělí menší schopnost vnímat a prosazovat veřejný zájem. Ten může mít různě dlouhý horizont, přičemž vzdělávání patří k veřejným zájmům s jedním z nejdelších horizontů a tedy i obdobím investiční "sklizně". Na vzdělávání, na jeho investiční podpoře, na jeho aktualizaci, na výběru a přípravě učitelů lze měřit míru komplexní společenské vyspělosti. K tomu, abychom dosahovali lepších pomyslných skórů, musíme nutně hledat větší společenskou shodu. Ta ale stojí na důvěře, kterou jsme v období totality a posttotalitního sobeckého naplňování atomizovaných potřeb na úkor ostatních doposud neupevnili. Co dalšího je důležité ve vzdělávání, jaké jsou jeho hlavní cíle ve 21. století a jak k nim dospět, o tom debatoval Bob Kartous (on-line) se studenty Mendelova gymnázia v Opavě v rámci cyklu Moderní výzvy.

Online debata "Milostivé léto v exekucích – nová šance i pro demokracii" již dnes na Facebook IKDP!

14. 10. 2020

čas čtení 1 minuta

Dovolujeme si Vás pozvat na sledování online debaty na téma „Milostivé léto v exekucích – nová šance i pro demokracii“ v rámci Festivalu demokracie, který je pořádán při konferenci Forum 2000. Debata je pořádaná společně s Konrad-Adenauer-Stiftung.

 

Milostivé léto – odpuštění dluhů – nástroj milosrdenství napříč civilizacemi, který dával lidem v beznaději druhou šanci. Co by to znamenalo pro Česko, kde v současné době je v exekucích cca 800.000 občanů? Proč je velké množství lidí v exekuci nebezpečím pro demokracii? Jak by mělo být toto odpuštění nastavené? A jaký z něj bude mít užitek celá společnost?

 

Na toto téma budeme hovořit s Radkem Háblem, autorem Mapy exekucí, Danielem Prokopem, sociologem, a Markem Výborným, poslancem PČR.

 

Debatu bude moderovat Šárka Kabátová, novinářka Seznam Zpráv.

 

Živý přenos můžete sledovat na Facebooku IKDP dnes od 18:00.

 

A do diskuze se můžete zapojit i Vy! Pokud máte na naše hosty otázku, tak se neváhejte zeptat! Napište nám ji během živého vysílání do komentářů k videu a my otázku položíme našim hostům.

 

Dva přátelé

14. 10. 2020 / Bohumil Kartous

čas čtení < 1 minuta

30762
Dva “přátelé”, jeden leckdy užitečný popkulturní idiot, druhý mnohdy politický gauner, se setkali nad nepřekonatelnou propastí koronavirové infodemie. Každý z druhé strany.

Idiot blouzní, ovlivněn těmi nejprostšími dezinformacemi a konspiracemi, o světovém spiknutí, druhý se podle vysmívá lidem, kteří kvůli opatřením přicházejí o existenci.

Druhý prvního ocenil za prostituci a první jde druhému toto ocenění vrátit, bo gaunerství prvního prohlédl teprve tehdy, kdy se ho osobně dotklo.

Paradoxně doporučení prvního druhému “dát si na hlavu mokrý hadr” je jedno z mála, jež v jeho případě dávají smysl.

Joe Biden vede nad Trumpem o 17 procentních bodů

14. 10. 2020

čas čtení 1 minuta



Poměr volební podpory pro Bidena a Trumpa je 57-40 procent, zjistil průzkum společnosti Opinium pro deník Guardian. Biden je v čele kvůli zdravotnictví, ekonomice a rasovým vztahům

Rozdíl 17 procentních bodů, zjištěných tímto průzkumem, je ještě větší než poměr 57 - 41 procent, který zaznamenal nedávný průzkum společnosti CNN.

Propad podpory pro Donalda Trumpa zjevně způsobila kontroverze kolem úmrtí soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgové, Trumpova katastrofální televizní debata s Bidenem a ohnisko nákazy koronaviru v Bílém domě, které postihlo i Trumpa.

Chceme nové, spravedlivé a transparentní volby,“ prohlásila na konferenci Forum 2000 Svjatlana Cichanouská

14. 10. 2020

čas čtení 2 minuty


Druhý den konference Forum 2000, probíhající v letošním roce online, přinesl diskusní panely a přednášky, týkající se mimo jiné situace v Bělorusku po zmanipulovaných prezidentských volbách či budoucnosti zahraniční politiky USA po skončení pandemie. Se svým příspěvkem vystoupila též vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská nebo ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček. 


„Chceme od našich úřadů respekt, chceme, aby byla respektována také naše práva, jsme si však vědomi, že pro naše úřady jsme nikdo. ... Neusilujeme o moc, myslíme jen na budoucí Bělorusko bez násilí, bez režimu, bez diktatury,“ pronesla během své řeči Svjatlana Cichanouská. Na její slova pak navázal Tomáš Petříček, který řekl: „Naše podpora běloruské občanské společnosti musí zůstat setrvalá. Občané Běloruska musí vědět, že za nimi stojíme. … Měli bychom však být také připraveni na možnost, že Lukašenko ještě nějakou dobu zůstane u moci. A musíme i nadále podporovat lidi, jako je Sviatlana, v jejich boji.“ 

Otevřený dopis Vládě ČR o nesouhlasu s uzavřením školních ubytoven (dále jen kolejí)

14. 10. 2020

čas čtení 2 minuty

Vážený pane premiére, vážení páni ministři,

Na tiskové konferenci dne 12.10.2020 jste vyhlásili uzavření všech kolejí pro studenty, kteří mají trvalé bydliště na území České republiky. Chápeme, že dnešní doba vyžaduje razantní opatření, avšak uzavření kolejí je už za hranicí únosnosti, důvodů je hned několik.

První z důvodů je důvod ekonomický. Mnoho studentů si platí ubytování a všechny související výdaje sami a toto vyhlášení jste vydali až v půlce měsíce, to znamená, že většina studentů již má ubytování na celý měsíc zaplacené. Uhradí nám vláda naše výdaje za ubytování, které máme zaplacené, ale nesmíme využívat? Nebo budete tyto peníze vymáhat od samotných ubytovacích zařízení?

30455

Kácením české lesy nezachráníme

14. 10. 2020

čas čtení 4 minuty

tisková zpráva

Lesníci a biologové apelují na ministerstvo: Podpora těžby uschlých stromů lesu nepomáhá

Lesníci, botanici, ekologové a vědci zabývajícími se houbami či hmyzem zaslali výzvu Ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a dalším zodpovědným politikům. Reagují tak na nevhodné nastavení dotací, které vlastníky vedou k samoúčelné těžbě uschlých stromů, která lesu nepomáhá.

Dialektické základy demokracie

14. 10. 2020 / Wenzel Lischka

čas čtení 3 minuty




Jestliže chceme budovat demokracii, měli bychom se poučit tam, kde s budováním demokracie již mají zkušenosti. Mnozí si jistě dobře pamatují, jak nám toto bylo po roce 1989 vřele doporučováno.

Velmi poučné jsou například základy demokratické státnosti Uruguaye. Spočívají na vyhlazování a kolonizování původních obyvatel. Poslední skupina indiánů kmene Charrúa byla vyhlazena v roce 1831, a jejich poslední rodinu pak ukazovali po jarmarcích ve Francii. Potom v Uruguayi nastoupila demokracie.

Průběžné zpravodajství:

Koronavirus: V ČR rostou počty nákaz astronomickou rychlostí

14. 10. 2020

čas čtení 8 minut

Foto: Scéna z Londýna. Nápis: "Koronavirus je hoax. Zabíjí systém 5G!"

MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. Za posledních 24 hodin do 15. 10. stoupl počet registrovaných denních nákaz v ČR o 9544 případů na 139 290.  Zemřelo 1172 osob,  2678   osob je v nemocnici.

- Primátoři severoanglických měst se vzbouřili proti plánu londýnské vlády Borise Johnsona uvalit na jejich města částečná koronavirová omezení bez časového limitu a bez dostatečné finanční kompenzace pro občany, kteří v důsledku vládního uzavření restaurací přijdou o zaměstnání. Podobně jako vedení Labouristické strany by severoangličtí primátoři dali přednost krátkodobému přísnému uzamčení celé země na definované období čtrnácti dnů tří neděl, s dostatečným finančním odškodněním, jak doporučuje vědecká rada britské vlády pro koronavirus, kterou však Boris Johnson neposlouchá. Andy Burnham, labouristický primátor Manchesteru, pronesl ve čtvrtek odpoledne zuřivý projev, v němž obvinil Londýn, že se snaží sever Anglie podrobovat nevyzkoušeným experimentům, které nepodporuje ani jeho vědecká rada, a odepřením dostatečné finanční podpory se snaží už tak chudou část země uvrhnout do bídy, jakou trpěla v osmdesátých letech za Margaret Thatcherové.  ZDE  Severoanglická města jako Manchester a Liverpool také zuří, že londýnská vláda nechala vysokoškolské studenty se vrátit začátkem školního roku do kolejí, čímž drasticky rozšířila v těchto městech infekci, v univerzitních městech je až sedmkrát vyšší než mimo univerzitní oblasti.


- Francie ve čtvrtek zaznamenala rekordní nárůst denních infekcí, 30 621. Počty hospitalizací a úmrtí také rostou.

- Německé ministerstvo zahraničí varovalo před cestováním do Francie, do Nizozemí, na Maltu a na Slovensko.

- Evropa zaznamenala svůj rekordně nejvyšší týdenní nárůst infekcí. Světová zdravotnická organizace varuje, že bez efektivním protiopatření stoupnou do pár měsíců denní nárůsty infekcí na čtyř nebo pětinásobek toho, co byly na vrcholu infekce v dubnu.

- Více než polovina členských zemí EU, včetně Británie, byly ve čtvrtek na mapě Evropy omezující cestování označeny rudě.

- Česká republika začně budovat kapacitu pro pacienty nakažené covidem-19 mimo nemocnice, země čelí nejrychlejšímu nárůstu nákazy v Evropě.

- Prezidentka Evropské komise odešla do karantény poté, co její kolega měl pozitivní test na covid.

- Wisconsin a další státy na americkém Středozápadě čelí velkému nárůstu infekcí a hospitalizací. Je to neblahý vývoj naznačující rekordní množství nákaz poté, co nastalo chladnější počasí.

- Jedenáct milionů dívek se v důsledku covidu-19 nemůže na světě vrátit do školy, i po zrušení covidových omezení, upozorňuje UNESCO po návštěvě Demokratické republiky Kongo. Poskytování školní docházky pro dívky zůstává v mnoha zemích světa velmi nepevné a nyní je dále ohrozila pandemie.

- V Bulharsku byly romské komunity letos na jaře postříkány dezinfekcí ze vzduchu. Na Slovensku byly romské vesnice jedinými, kde prováděla testování armáda. Ve středovýchodní Evropě používá policie přehnaného násilí vůči Romům v době pandemie, kdy je nutí setrvávat ve svých vesnicích. Lidskoprávní aktivisté a experti varují, že úřady v zemích středovýchodní Evropy zneužívají pandemie k protizákonným akcím proti romské menšině. Romové se o útlaku bojí mluvit.

- Krátkodobé přísné uzamčení celé země, tzv. "circuit breaker" (přerušení koloběhu) by zachránilo tisíce životů, píší vědci z britské vládní vědecké rady pro koronavirus "SAGE". Pokud by Británie zavedla na čtrnáct dní totální blokádu země, od 24. října, počet úmrtí po zbytek roku 2020 by poklesl z 19 900 na 12 100. Počet hospitalizací by poklesl ze 132 400 na 66 500. Boris Johnson takové krátkodobé uzamčení země odmítl realizovat, navzdory tomu, že to požadují vědci už asi měsíc. Labouristická opozice se postavila na stranu vědců. ZDE 

  - V Anglii a ve Walesu zemřelo během koronavirové pandemie od poloviny února do konce května 2020 na všechny zdravotní příčiny rekordně skoro nejvíce osob na jednoho obyvatele z 12 průmyslových zemí. Úmrtí na všechny příčiny za toto období stouply o 37 procent. Anglii a Wales předstihlo jen Španělsko, kde tyto "přebytečné smrti" (ve srovnání se statistikou z předchozích let) dosáhly nárůstu 38 procent. Jde o více než 100 přebytečných úmrtí na 100 000 obyvatel. Analýza zveřejněná v časopise Nature Medicine dokazuje, že dobře dopadly ty země, které rychle zavedly uzamčení státu, měly už v první vlně efektivní a robustní systém testování a trasování. Vědci na Imperial College v Londýně poukazují na důležité poučení z toho všeho. Zásadní pro úspěch v boji proti pandemii je testování a trasování a dobrá finanční podpora pro lidi, kteří musejí do karantény. ZDE  


- Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil noční zákaz vycházení pro Paříž a osm dalších francouzských měst. Zákaz vycházení bude platit od 21 hodin do 6 hodin ráno. Francie zaznamenala nových 22 591 denních nákaz. Celkový počet nákaz ve Francii je 779 063. Za posledních 24 hodin zemřelo 104 Francouzů, celkem zemřelo ve Francii na covid-19 33 037 osob. "Musíme snížit denní počet nákaz z 20 000 na 2000," řekl Macron.

- Německá kancléřka Angela Merkelová naléhala na mladé lidi, aby se chovali odpovědně. Soukromé mejdany mladých lidí v Německu totiž šíří koronavirus v německých městech.

- Po obrovském nárůztu infekcí v Rusku nahradí starší učitele v základních školách studenti.

- Melania Trumpová přiznala, že její čtrnáctiletý syn Barron Trump testoval pozitivně na koronavirus, ale neměl žádné příznaky. 

- Labouristická vláda ve Walesu zakázala Angličanům z nakažených regionů vstup do země. Silnice do Walesu bude stejně jako letos v březnu znovu kontrolovat velšská policie.

Nejnebezpečnější výzva, jakou kdy Václav Klaus učinil

14. 10. 2020 / Boris Šťastný

čas čtení 5 minut

Dne 13. října 1990 byl bývalý prezident České republiky Václav Klaus zvolen na sněmu v Praze – Hostivaři prvním a zároveň posledním předsedou Občanského fóra, což zásadně změnilo českou historii. Na den přesně třicet let poté, paradoxně na Mezinárodní den přírodních katastrof, mezi které lze nepochybně zařadit i celosvětovou pandemii COVID-19, vydal jménem svého Institutu Václava Klause (IVK) zásadní prohlášení s nadpisem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.

V něm pan exprezident v úvodu uvádí, že vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani IVK ho nepodceňuje. To je však zřejmě jediná chvályhodná věta v celém prohlášení, které lze spíše vnímat jako výzvu k občanské neposlušnosti.

Poslední revoluce v Kyrgyzstánu

14. 10. 2020

čas čtení 5 minut

Velká část kyrgyzského hlavního města je nyní již několik dní nepřirozeně klidná. Městští zaměstnanci uklízejí a umývají ulice, ale málokdo jimi prochází. Je tu také jen málo známek nedávných střetů, při nichž policie použila k rozehnání mladých demonstrantů slzný plyn a omračující granáty. Ale zakrytá okna nákupních center ukazují doutnající napětí v této středoasijské zemi, která nyní čelí třetí velké politické krizi za 15 let, napsal Djoomart Otorbaev.

Mezitím v Absurdistánu 147:

Všichni jsou si v Polsku rovni, ale někteří jsou si rovnější

14. 10. 2020 / Tomasz Oryński

čas čtení 10 minut

18075
Foto: Przemysław Czarnek


No, k tomu příběhu existuje aktualizace. Těsně před tím, než to bylo o něm zjištěno, navštívil Czarnek v nemocnici svou babičku. Samozřejmě, návštěvy v nemocnicích v současnosti nejsou povoleny, ale měli byste takovou odvahu a odmítli toto právo politikovi ze strany Právo a spravedlnost? Vždycky můžete tvrdit, že šlo o mimořádné okolnosti, a proto je porušení zákona zcela v pořádku, a že všichni ostatní by v takovéto situaci také dostali to právo. Což by samozřejmě byla lež, protože, jak pečliví čtenáři tohoto seriálu už vědí, s politiky ze strany Právo a spravedlnost se nezachází stejně jako s jinými lidmi. "Moje bolest je lepší než tvoje", pamatujete?    

Erdogan chce změnit Kremlem podporovaný status quo v Náhorním Karabachu

14. 10. 2020

čas čtení 3 minuty

Turecko a Ázerbájdžán možná společně plánovaly azerskou ofenzívu proti Arménií kontrolované oblasti Náhorního Karabachu, která znova rozžehla tento doutnající konflikt. Napětí mezi Ázerbájdžánem a Arménií kvůli spornému území eskalovalo v konvenční válku 27. září. Pokrytí v mezinárodních médiích z velké části představilo probíhající konflikt jako výsledek spontánní eskalace, napsali Mason Clark a Ezgi Yaziciová.

Brexit | Brexit - vše | Koronavirus | Oligarchie | PPF | Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
24167