Hezké Velikonoce nám všem

9. 4. 2020 / Richard F. Vlasák

Píšu nám do nesnadných časů, ale chci vyprávět o naději. Píšu nám do zavřených domů, ale myslím na otevřená srdce. Píšu nám, protože rouška přes ústa není znamením mlčení, ale ohleduplnosti. Píšu nám a nemám, co dodati více, než příběh Velikonoc. Příběh, který nerozlišuje věřícího a hledající; nechce hledat příkopy, ale otevírá porozumění napříč věky i generacemi, spojuje minulost, přítomnost i budoucnost. Je tu proto, abychom se navzájem chápali a byli na blízku, byť vzdáleni metry či jejich stonásobky. Budete-li si jej vyprávět se mnou, nezavazuje vás to k ničemu, jen se vám otevře nové okno dokořán.

KVĚTNÁ NEDĚLE

Když kvetou kočičky a zlatý déšť, když tráva oblažená vodou sytí zelení smaragdů, vyprávěli si naši předkové příběh z jiných míst a časů, příběh o učiteli a potulném kazateli. Léčil a dával lidem naději, zkoušel mocné a vysmíval se pokrytcům, učil žít život zpříma, vděčně a s radostí. Nedalo mu to a vydal se do hlavního města té vzdálené země, časy i mílemi. Jel tedy na oslíku, bujné hřebce nechal králům a papežům. Chtěl slavit svátky svého lidu, s přáteli a přitom věděl, že právě mezi zdmi paláců a v úzkých ulicích, na náměstích s trhy, číhá nejvíce nářků, věrolomnosti a lží. Naši předkové si snad ze vzpomínky na jeho odvahu nechávali světit ratolesti třešní.

ŠKAREDÁ STŘEDA

Když se týden půlí a vzduch hltá blankyt nebe, vyprávěli si naši předkové, že se nesmíme na sebe mračit. Aby slunce stálo přibité a neschovávalo se za mraky, aby šimralo kůži a nutilo k úsměvu. Úsměv neznámého člověka potěší, ale zrada blízkého člověka přetne paprsky jak ledový meč. Náš učitel měl přítele, ale ten se zalekl úzkých uliček i velkých paláců, místo o pokoji chtěl slyšet o vzpouře nebo sám chtěl vyskočit na hřebce. Přítel zradil našeho učitele a potulného kazatele.

ZELENÝ ČTVRTEK

U nás na stole muselo být v ten den něco zeleného, špenát z kopřiv například. A zelená barva odkazovala i na květnou neděli, na to, když byl učitel a kazatel mezi námi lidmi a zelené ratolesti tišily prach ulic, aby neštípal do očí. Nyní jí se svými přáteli, podává jim kalich i kus chleba, dělí se a poslouchá. Jeho sdílnost okrajuje skývu pýchy, jeho laskavost krotí strach ze zítřka. I zrádce je přítomen, jako mezi svatými bývají i lupiči. Přátelé se vydají do zahrad nad městem, pod olivovníky chtějí najít spánek po horkém dni. Ale on je vzhůru, myslí na druhé a prosí.

VELKÝ PÁTEK

Je ticho a na kopci za městem zabili člověka, už nebude plést lidem hlavu, že není třeba se bát smrti, pánů a neštěstí, když nad zlem zvítězí láska jednoho člověka k druhému. Až odpuštění zlomí řetězy pomsty a hledání viníků. Dobrá, dokaž to - tady a teď, svolej vojska svého otce. A on mlčí. Kdyby promluvil, na nic by bylo to, co říkal před tím. Je to den ticha, den zpytování a pokory. I příroda se nyní těší z našeho mlčení.

VELIKONOČNÍ NEDĚLE

Matko všech nedělí, tebe zdravím. Zvony bijí na poplach, k životu, ke vzpouře proti smrti, strachu a síle. Naděje se rozlévá do údolí a včely nesou pyl. Mohutné stromy kvetou ránem a kdo celý týden pracoval, může nyní utřít pot. Kdo v pátku ztišil krok i hlas, smí se radovat - hrob je prázdný: smrt, strach i síla pozbyly kouzel a moci. Pravdu měl učitel a potulný kazatel a ne Ti, kdo hlásají nenávist, vychytralost a poddajnost.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

Vstávali jsme brzy ráno, scházeli se na návsi, na lavičce pod lípou. Kdo to v Radimovicích zná, ví, že tam za plotem štěká lovecký pes a děti jdoucí do školky kreslí panáka. Od domu k domu jsme pak s pomlázkami, vlastnoručně upletenými a pentlemi zdobenými, koledovali a přáli zdraví. Dostávali jsme vajíčka a sladkosti. Mezi vrbami za kaplí stála druhá lavička velikonočního rána. U té první jsem se scházeli, u té druhé dělili, co každému náleželo.

Přeji nám všem hezké svátky, ať už na Velký pátek pojíte rybu nebo řízek, ať už v neděli otevřete zašlá alba a vnoučatům přes telefon budete vyprávět o vašich Velikonocích; ať už otevřete bibli nebo jen zastavíte myšlenky pohledem do luk a polí za vsí. Nám všem, víru, lásku a naději, ale té lásky nejvíc.

1
Vytisknout
2774

Diskuse

Obsah vydání | 14. 4. 2020