25. 2. 2020 / Daniel Veselý
Je vskutku frustrující pozorovat, kterak mainstreamové sdělovací prostředky reagují na spanilou jízdu senátora Bernieho Sanderse demokratickými primárkami. Člověk neznalý amerických reálií a předpojatosti tamních médií by snadno mohl nabýt dojmu, že ve Spojených státech hrozí anarchistická revoluce, jež by rozmetala vše, na čem tento „Maják demokracie“ stojí. Totéž v bleděmodrém sledujeme v českém mediálním prostředí, jež se ani po třiceti letech intelektuální lenosti nedokázalo vymanit z infantilního obdivu vůči této problematické zemi, aniž by dokázalo rozumně reflektovat dnešní turbulence na tamní politické scéně.
Samotné primárky, kde zásadní roli nehrají voličské hlasy, ale spíše volitelé, iracionální sumy peněz či existence netransparentních výborů a establishmentu nakloněných superdelegátů, již představují pomyslné jazýčky vah, nám po právu mohou připadat jako z jiného světa. Kdyby byl americký volební systém skutečně demokratický, vermontský senátor by již nyní byl bezkonkurenčním prezidentským kandidátem za Demokratickou stranu.
Klíčovou úlohu v tomto volebním cirkusu hrají sdělovací prostředky. Považme, kdyby šestá velmoc informovala o všech uchazečích o Bílý dům vyváženě a s profesionálním odstupem - bez četných podpásovek a insinuací. Zatímco Joe Biden, Pete Buttigieg, a dokonce i Elizabeth Warrenová jsou prezentováni jako umírnění uchazeči o demokratickou nominaci, Bernie Sanders je očividně kapitola sama o sobě. Nicméně i někteří prominentní Sandersovi kritikové, příkladně nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, nyní své dřívější ostré soudy pomalu, ale jistě opouštějí.
Co je vlastně na Sandersovi tak odpudivého či nepřijatelného, že je vláčen bahnem přední americkou liberální televizní stanicí? Že by snad plán na zavedení všeobecné lékařské péče, který by podle aktuální studie lékařského časopisu The Lancet ušetřil nejen stovky miliard dolarů ročně, ale i desítky tisíc lidských životů ročně? Nebo snad progresivní zdanění nejbohatšího segmentu americké společnosti? Opravdu máme tu čest s radikálně levicovými koncepty, anebo jde jen o mírné úsilí změnit americkou společnost k lepšímu?
Jistěže, můžeme mít spoustu námitek na adresu tohoto politického samorosta; nemusí nás oslovovat jeho program ani jeho rétorický styl, jenže samotné průzkumy veřejného mínění ukazují, že Bernie Sanders je nejen přijatelný pro většinu demokratického elektorátu, ale má solidní šanci porazit i monstrum s oranžovým příčeskem v Bílém domě. Pravda, průzkumy veřejného mínění bývají ošemetné; jenže jak může běžný volič Demokratické strany brát vážně multimiliardáře, který si de facto demokratickou nominaci kupuje, dále pak kandidáta, za nímž stojí desítky oligarchů, či toporného předáka Obamovy administrativy?
A proto se na rozdíl od Karla Dolejšího domnívám, že by si Donald Trump spíše namazal na chleba „umírněného“ kandidáta, nežli autentického populistu. Kdyby špičkám Demokratické strany skutečně šlo o porážku patrně nejnebezpečnějšího amerického prezidenta, přestaly by dumat nad tím, jak Sanderse neutralizovat, a postavily by se za něj jako jeden muž. Budou-li však demokraté pokračovat ve stávajícím kurzu, téměř jistě se o prezidentský stolec opět připraví. A to k obrovské újmě nás všech.
Diskuse