Blízkovýchodní problém, jehož si Sulejmání povšiml

15. 1. 2020

Íránský generál Kásim Sulejmání je mrtev a napětí ve vztazích s Íránem zdá se opadá. Avšak prostředí, které generál pomohl vytvořit, zůstává pro Spojené státy i nadále problémem, napsal Hassan Hassan.

Milice způsobily, že se velká část regionu stala neovladatelnou - a jednomu generálovi se podařilo využít chaosu v íránském zájmu. Nyní mají možná USA podobnou příležitost.

Od zabití generála Sulejmáního se experti snaží vysvětlit, proč pro íránské ambice tolik znamenal - a jaké důsledky jeho smrt regionu přinese. Jeden prostý způsob, jak o tom uvažovat, vypadá následovně: Byl jediným, kdo zvládl nové prostředí Blízkého východu.

Sulejmáního zvláštní dovednost spočívala v kontrole toho, co je známo jako "nestátní aktér" - milic, náboženských uskupení a kmenových sil, které ve skutečnosti ovládají značnou část regionu. Tyto skupiny v posledních 20 letech ohromně získaly na významu, obcházejí tradiční diplomaty a státnické umění - a Sulejmání nejen že jich využil, ale posílil je v íránském zájmu. Jeho absence může v krátkodobém výhledu USA pomoci, ale ukazuje také, jak velkou výzvu pro blízkou budoucnost region představuje - a proč se naši protivníci, ať už Írán nebo Rusko, dosud těší významné a nepředvídatelné výhodě.

S ohledem na trvající problémy centrálních vlád lze očekávat, že nestátní aktéři zůstanou i ve vzdálené budoucnosti trvalým rysem regionálního uspořádání. A v některých zemích mohou dokonce na čas dominovat mocenské politice - zejména v zemích procházejících politickou transformací, jako jsou Libye, Afghánistán a Jemen.

Z pohledu USA žádné množství vojenské a ekonomické podpory region nedokáže stabilizovat bez toho, abychom nejprve uznali poučení vyplývající ze vzestupu Sulejmáního. Washington vytvářel prázdno a Sulejmání je zaplňoval. Přesto však zůstává prostor pro pozitivnější vliv USA. Co jim dosud chybělo je schopnost orientovat se způsob, který zvládl Sulejmání: Hovořit jazykem povstalců, zatímco držíte klíče od státní pokladny.

Pro USA a další, kdo mají zájem na bezpečnosti v regionu, by trendy měly být jasné. Cesta vpřed vede přes podporu stabilních a legitimních vlád a postupné budování institucí ve zničených zemích, které budou po stabilizaci nakonec integrovány do vlád. Místo aby Američané platili špatným hochům za boj s jinými špatnými hochy, konstruktivní role by spočívala v posilování umírněnějších místních aktérů, kteří by zaplnili prázdno panující ve velkých částech Blízkého východu.

Jedním z amerických problémů je, že jejich protivníci mají všechny důvody udržovat nestabilitu. Írán a Rusko jsou hluboce svázány s místními milicemi, které jim zajišťují vliv. Další problém je ve větší míře způsoben vlastním jednáním: Politika Washingtonu má sklon přehlížet širší trendy, které by mu mohly pomoci dosáhnout jeho cílů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3412

Diskuse

Obsah vydání | 17. 1. 2020